21 Cdo 1092/2025 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1092/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 8. 2025 Spisová značka:21 Cdo 1092/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:21.CDO.1092.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dovolací důvody Veřejná nedobrovolná dražba [ Veřejná dražba ] Vydání věci Dobrá víra Zneužívání výkonu práv a povinností Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 241a odst. 1 o. s. ř. § 8 o. z. § 6 odst. 1, 2 o. z. § 48 předpisu č. 26/2000 Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:13. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1092/2025-529 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně PROFIMADE s. r. o. se sídlem v Praze 8, Libeň, Menclova č. 2469/16, IČO 28510798, zastoupené Mgr. Vítem Kubalcem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 57/142, proti žalované Reality Bystřický s. r. o. se sídlem v Kyjově, Nětčice, Pod Vinohrady č. 2399/14, IČO 29353882, zastoupené JUDr. Ing. Zdeňkem Rajdou, advokátem se sídlem v Brně, Příkop č. 843/4, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 6 C 392/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. října 2024, č. j. 27 Co 107/2023-488, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Původní žalobkyně společnost Active Vision SE se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 26. 12. 2018 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vydat žalobkyni nákladní vozidlo tovární značky XY, VIN XY (dále jen „nákladní vozidlo“ nebo „předmět dražby“), včetně všech součástí a příslušenství. Žalobu odůvodnila tak, že dne 19. 1. 2018 nabyla ve veřejné dražbě nedobrovolné na základě návrhu společnosti PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s. r. o., IČO 28685521 (dále jen „navrhovatelka“), podle smlouvy o zřízení zástavního práva, v režimu § 1109 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), vlastnické právo k nákladnímu vozidlu za cenu 1 090 000 Kč. V době konání dražby neměl dražebník vozidlo u sebe, původní žalobkyně (dále také jako „vydražitelka“) následně zjistila, že nákladní vozidlo je zaparkováno v areálu žalované. Žalovaná však ohledně svého vlastnického práva k nákladnímu vozidlu odkazovala na kupní smlouvu ze dne 29. 12. 2017, kterou uzavřela se společností SUZONEX s. r. o. a na jejímž základě nabyla vlastnické právo k nákladnímu vozidlu. Původní žalobkyně uvedla, že v případě udělení příklepu jde o originární nabytí vlastnického práva, že pro jeho nabytí je rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a vydražitel zaplatil nejvyšší podání, dále že v prekluzivní lhůtě tří měsíců žádný z účastníků dražby nepodal soudu návrh na vyslovení její neplatnosti. 2. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 10. 2024, č. j. 27 Co 107/2023-488, výrokem I potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 4. 2023, č. j. 6 C 392/2018-458, ve spojení s doplňujícím usnesením téhož soudu ze dne 14. 4. 2023, č. j. 6 C 392/2018-463, kterými byla zamítnuta žaloba žalobkyně (výrok I) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výroky II a III), výrokem II odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud souhlasil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním hodnocením věci. Dospěl k závěru, že se v daném případě jednalo o tzv. „zdánlivou“, tedy „fingovanou“ dražbu, došlo ke zneužití institutu veřejné dražby (a tedy ke zneužití zákona o veřejných dražbách) a dražba fakticky podle tohoto zákona neproběhla, byť (ve vztahu k vnějšímu světu) vykonaná dražba formálně naplnila všechny předpoklady a podmínky veřejné nedobrovolné dražby. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že vydražitelka nebyla v dobré víře v oprávnění navrhovatelky dražby navrhnout provedení veřejné dražby a že došlo ke zneužití práva (původní) žalobkyní při realizaci zástavního práva formou dražby. Cílem postupu navrhovatelky dražby a vydražitelky bylo nabytí vlastnického práva příklepem licitátora ve veřejné dražbě, které patří k nejsilnějším nabývacím titulům a možnost prosazení vlastnického práva nabytého z jiného právního titulu je jen velmi omezená. V daném případě nelze „na oko“ proběhlé dražbě přiznat právní ochranu a považovat ji za souladnou s principy poctivosti a zákazu zneužití práva (§ 6 odst. 1 a 2 a § 8 o. z.). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, neboť rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a to, „jaké podmínky musí být naplněny, aby mohla být dražba považována za fingovanou a zdánlivou“, a „jestli byl vydražitel v dobré víře, kdy se konala dražba, ale vydražitel mohl vědět, že nebyly naplněny všechny podmínky jejího konání“, dále „otázky nabytí v dražbě, tedy nabytí v dražbě jako originální (správně originární – pozn. dovolacího soudu) způsob nabytí“, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil k dalšímu řízení. 4. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila. 5. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací [§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 6. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). 7. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). 8. Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. 9. Přestože dovolatelka uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, ve skutečnosti je podstatou otázky první a druhé dovolání (otázky podmínek, za nichž může být dražba prohlášena za fingovanou, a otázky dobré víry vydražitele) nesouhlas se skutkovými zjištěními soudu, že se jednalo o dražbu tzv. „zdánlivou“, tedy „fingovanou“, že došlo ke zneužití institutu veřejné dražby (a tedy ke zneužití zákona o veřejných dražbách) a že vydražitelka nebyla v dobré víře v oprávnění navrhovatelky navrhnout provedení veřejné dražby, když v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že navrhovatelka dražby a vydražitelka byly propojeny, že navrhovatelka dražby si musela být vědoma, že nemá žádný vykonatelný titul vůči společnosti Investice JJJ s. r. o., že právní zástupkyně navrhovatelky dražby a současně jediná akcionářka a členka představenstva s oprávněním samostatně jednat za společnost Active Vision SE (vydražitelky) N. R. byla informována o uzavření kupní smlouvy mezi společností Investice JJJ s. r. o. a společností SUZONEX s. r. o. a že navrhovatelka dražby si byla vědoma skutečnosti, že nákladní vozidlo nemá být prodáno, že navrhovatelka přistoupila k návrhu na provedení dražby bez vykonatelného titulu a dražebník dražbu provedl, zřejmě se však nejednalo o zlý úmysl dražebníka, nicméně uvedené svědčí o zlém úmyslu navrhovatelky dražby, potažmo vydražitelky, dále že dražebník nikdy neměl k dispozici předmět dražby, nemohl ho tedy ohodnotit na základě faktické prohlídky, stejně tak nebyla možná prohlídka předmětu dražby, neboť nákladní vozidlo bylo v držení společnosti SUZONEX s. r. o., dále, že byť byl dražebník vyzván k doručení celého spisového materiálu, součástí zaslaných dokumentů není záznam o průběhu dražby obsahující náležitosti dle § 6 vyhlášky č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě. 10. Namítá-li dovolatelka, že „se závěrem soudu prvního stupně zásadně nesouhlasí“, že „by musel být zdánlivý či fingovaný samostatný průběh dražby“, že „dražbu prováděla … renomovaná a jedna z největších dražebních společností v ČR“, že „nejde o nějakou po