21 Cdo 1212/2024 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1212/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2024 Spisová značka:21 Cdo 1212/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.1212.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dražba Exekuce Insolvenční řízení Zástavní právo Dotčené předpisy:§ 336n odst. 1 o. s. ř. § 336m odst. 2 o. s. ř. § 286 odst. 1 písm. d) předpisu č. 182/2006 Sb. § 76 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb. § 109 odst. 1 písm. c) předpisu č. 182/2006 Sb. § 140e odst. 1 předpisu č. 182/2006 Sb. § 7 předpisu č. 182/2006 Sb. § 1359 odst. 1 o. z. § 1370 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:18. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1212/2024- USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné EKVITA INVEST, a. s. se sídlem v Kladně, Jateční č. 1195, IČO 28371216, zastoupené Mgr. Petrem Hájkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Michalská č. 39/4, proti povinné KREPOLO LTD se sídlem v Paralimni – Famagusta, Sotiras č. 2, Floor 1, Flat 16, Kyperská republika, registrační číslo HE 301977, za účasti obmeškalé vydražitelky Kontistav Ltd, s. r. o. se sídlem v Praze 9, Nýdecká č. 446, IČO 06375685, zastoupené Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem se sídlem v Praze 1, Soukenická č. 1090/14, a věřitele Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Moravské Ostravě a Přívozu, Na Jízdárně č. 3162/3, o povinnostech obmeškalého vydražitele, vedené u soudního exekutora JUDr. Jiřího Bulvase, Exekutorský úřad Praha 1, se sídlem v Praze 9, Jablonecká č. 322/72 pod sp. zn. 146 EX 349/18, o dovolání obmeškalé vydražitelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. září 2023, č. j. 10 Co 316/2022-289, takto: I. Usnesení krajského soudu se mění tak, že usnesení soudního exekutora ze dne 30. září 2022, č. j. 146 EX 349/18-243, se ve výroku o uložení povinnosti obmeškalé vydražitelce zaplatit rozdíl na nejvyšším podání mění tak, že se rozhodnutí o uložení povinnosti obmeškalé vydražitelce zaplatit rozdíl na nejvyšším podání nevydává. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudním exekutorem ani nákladů odvolacího a dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor JUDr. Jiří Bulvas, Exekutorský úřad Praha 1, usnesením ze dne 30. 9. 2022, č. j. 146 EX 349/18-243, rozhodl o povinnostech obmeškalé vydražitelky dle § 336n občanského soudního řádu tak, že obmeškalé vydražitelce uložil povinnost zaplatit oprávněné „náklady“ ve výši 2 575 199,80 Kč (výrok 1/a), soudnímu exekutorovi „náklady“ ve výši 5 143 958,05 Kč (výrok I/b), rozdíl na nejvyšším podání ve výši 13 470 000 Kč (výrok 1/c), stanovil, že na „dluhy uvedené ve výroku 1. bodu a. a b. se započítává jistota … ve výši 1 000 000 Kč“, a to tak, že oprávněné se po právní moci tohoto usnesení vyplatí částka 333 611,50 Kč a soudnímu exekutorovi částka 666 388,50 Kč (výrok 2), a obmeškalé vydražitelce uložil povinnost zaplatit celkem soudnímu exekutorovi částku 20 189 157,85 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok 3). 2. K odvolání obmeškalé vydražitelky Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 13. 9. 2023, č. j. 10 Co 316/2022-289, změnil usnesení soudního exekutora tak, že zavázal obmeškalou vydražitelku k zaplacení částky 13 470 000 Kč, na tento dluh započítal obmeškalou vydražitelkou složenou jistotu ve výši 1 000 000 Kč a zbývající část dluhu ve výši 12 470 000 Kč uložil obmeškalé vydražitelce zaplatit ve lhůtě do 30 dnů od právní moci usnesení k rukám soudního exekutora (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudního exekutora, že v daném případě bylo možno zavázat obmeškalou vydražitelku k zaplacení rozdílu na nejvyšším podání podle ustanovení § 336n občanského soudního řádu, a to i přes to, že k dražbě, ve které již bylo po udělení příklepu zaplaceno nejvyšší podání, nedošlo v rámci tohoto exekučního řízení, nýbrž (po prohlášení konkursu na povinnou) v insolvenčním řízení, v němž byla se soudním exekutorem (JUDr. Jiřím Bulvasem) uzavřena smlouva o provedení dražby, a dražba tak byla provedena v rámci další činnosti exekutora podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu. V této souvislosti odvolací soud poukázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. 20 Cdo 2746/2020, naopak uvedl, že „obmeškalou vydražitelkou namítané rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. 29 ICdo 19/2020, na posuzovanou situaci nedopadá“. Není též důvodná námitka zhoršení předmětu dražby po udělení příklepu, neboť „to nepředstavuje zákonem předvídanou okolnost, pro kterou by obmeškalá vydražitelka nebyla povinna nejvyšší podání doplatit“. Odvolací soud (oproti názoru soudního exekutora) dospěl k závěru, že jinou povinnost než povinnost k zaplacení rozdílu na nejvyšší podání nelze obmeškalé vydražitelce uložit. 3. Proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání obmeškalá vydražitelka. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na řešení otázek hmotného i procesního práva, které podle dovolatelky doposud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny. Jde o otázky: A. Kterým okamžikem přechází v rámci exekuční dražby nemovitých věcí na vydražitele nebezpečí škody na předmětu dražby? B. Je soudní exekutor oprávněn požadovat po vydražiteli zaplacení dosaženého nejvyššího podání, pokud ještě před uplynutím lhůty pro úhradu nejvyššího podání a před úhradou nejvyššího podání nastala na předmětu dražby škodní událost znehodnocující předmět dražby? C. Je možné uložit obmeškalému vydražiteli povinnost nahradit rozdíl na nejvyšší podání ve smyslu ustanovení § 336n odst. 1 občanského soudního řádu, jestliže mezi dražebním jednáním, na kterém byl udělen příklep s nejvyšším podáním, které obmeškalý vydražitel neuhradil, a dražebním jednáním, při kterém došlo k příklepu, došlo k významné škodě na předmětu dražby? D. Je soudní exekutor oprávněn uložit obmeškalému vydražiteli povinnost uhradit nárok na rozdíl na nejvyšším podání ve smyslu ustanovení § 336n odst. 1 občanského soudního řádu, jestliže k dalšímu dražebnímu jednání nedošlo? 4. K otázkám pod body A) a B) dovolatelka uvedla, že nebezpečí škody (zhoršení věci) přechází na vydražitele až okamžikem převzetí předmětu dražby, nikoliv okamžikem udělení příklepu, neboť je nutno aplikovat obecnou úpravu dle občanského zákoníku, resp. úpravu kupní smlouvy dle občanského zákoníku, konkrétně ustanovení § 2131 a § 2121 tohoto zákona. V úvahu dle dovolatelky připadá také analogické použití úpravy dle zákona o veřejných dražbách, zejména ustanovení § 32 a § 55 tohoto zákona. Na vydražitele nelze přenášet rizika škod, které vzniknou na předmětu dražby dříve, než jej převezme, což je dle ustanovení § 336l občanského soudního řádu nejdříve den následující po dni doplacení nejvyššího podání. Vzhledem k tomu, že ke škodě na předmětu dražby došlo dříve, než se stalo splatným nejvyšší podání, nemůže nést obmeškalá vydražitelka odpovědnost za škody na předmětu dražby. 5. K otázce pod bodem C) dovolatelka uvedla, že k dosažení nižší ceny při zpeněžení v konkursní podstatě došlo proto, že po udělení příklepu obmeškalé vydražitelce došlo ke znehodnocení předmětu dražby. Ustanovení § 336n občanského soudního řádu ukládá obmeškalému vydražiteli uhradit veškeré újmy, které vznikly tím, že nesplnil povinnost uhradit cenu nejvyššího podání; újma v tomto případě však není způsobena neuhrazením nejvyššího podání ze strany obmeškalé vydražitelky, nýbrž je způsobena znehodnocením předmětu dražby. Obmeškalá vydražitelka nemůže nést odpovědnost za takové znehodnocení, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi uhrazením nejvyššího podání a znehodnocením nemovitých věcí. 6. K otázce pod bodem D) dovolatelka uvedla, že dražební jednání, kterým došlo ke zpeněžení majetku v dobrovolné dražbě na návrh insolvenčního správce, není možné považovat za exekuční dražební jednání ve smyslu ustanovení § 336n občanského soudního řádu, neboť zákon nepochybně pojednává o dalším exekučním dražebním jednání poté, co obmeškalý vydražitel neuhradil nejvyšší podání. Ustanovení § 336n občanského soudního řádu stanoví tři povinnosti, přičemž toliko povinnost uhradit rozdíl na nejvyšším podání, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, je podmíněna skutečností, že se koná další dražební jednání. Ostatní nároky tímto podmíněny nejsou, pokud tedy Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. 20 Cdo 2746/2020, na něž odkazuje odvolací soud, konstatoval povinnost obmeškalé vydražitelky uhradit ná