21 Cdo 1573/2023 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1573/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 5. 2024 Spisová značka:21 Cdo 1573/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.1573.2023.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zdravotní pojištění Náhrada nákladů zdravotní pojišťovně Pracovní úraz Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Dotčené předpisy:§ 55 odst. 1 předpisu č. 48/1997 Sb. § 106 odst. 4 písm. d) předpisu č. 262/2006 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1573/2023-439 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Orlická č. 2020/4, IČO 41197518, proti žalované Las - pro s.r.o. se sídlem v Bukovince č. 170, IČO 25525085, zastoupené Mgr. Lukášem Pechem, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká č. 117/22, o zaplacení částky 932 430 Kč s příslušenstvím a částky 434 283 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 30/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2023, č. j. 17 Co 38/2022, 17 Co 39/2022-413, takto: Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 12. října 2021, č. j. 10 C 30/2015-346, a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 17. ledna 2022, č. j. 10 C 30/2015-375, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Vyškově k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne 2. 3. 2015 (o níž bylo řízení vedeno pod sp. zn. 10 C 30/2015) se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 932 430 Kč s úroky z prodlení „ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 28. 12. 2014 do zaplacení“. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 23. 4. 2014 došlo v ranních hodinách na pracovišti v XY, v provozovně žalované, k těžkému pracovnímu úrazu zaměstnance žalované P.J., který „při dokončování automatické výměny stolů … vstoupil pod stůl“, „v tom okamžiku však došlo k dokončení cyklu, stůl se posunul do spodní vykládací polohy a následně přimáčkl zraněného v oblasti trupu“. Jmenovaný utrpěl mnohočetná zranění, která si vyžádala ústavní i ambulantní zdravotní péči. Žalobkyně smluvním zdravotnickým zařízením „v příčinné souvislosti s těmito zraněními“ uhradila 932 430 Kč, na jejichž náhradu jí vzniklo právo v souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z písemného sdělení Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ze dne 20. 6. 2014 totiž vyplývá, že „k těžkému pracovnímu úrazu pana P. J. došlo z důvodu porušení právních předpisů ze strany žalované“, která nevybavila měnič palet ochranným zařízením zamezujícím vsunutí jakýchkoli částí lidského těla mezi příčník měniče palet a dolní část stolu měniče palet, nezprovoznila světelnou zábranu, která v případě jejího porušení zastaví pracovní postup měniče, a neumístila ochranné mříže, které by zabránily vstupu obsluhy do prostoru měniče palet. K úhradě vynaložených nákladů žalobkyně vyzvala žalovanou písemnou výzvou ze dne 9. 12. 2014. 2. Další žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne 9. 3. 2016 (o níž bylo řízení vedeno pod sp. zn. 10 C 61/2016) se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 434 283 Kč s úrokem ve výši 8,05 % z částky 434 283 Kč od 20. 10. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že smluvním zdravotnickým zařízením v souvislosti s léčením mnohočetných zranění P.J., která utrpěl při pracovním úrazu dne 23. 4. 2014, uhradila dalších 434 283 Kč (pokračující náklady léčení). K úhradě pokračujících nákladů žalobkyně vyzvala žalovanou písemnou výzvou ze dne 1. 10. 2015. 3. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 3. 5. 2016, č. j. 10 C 30/2015-69, byla řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 10 C 30/2015 a sp. zn. 10 C 61/2016 spojena ke společnému řízení. 4. Žalovaná se uplatněnému nároku bránila tvrzením, že k pracovnímu úrazu zaměstnance P. J. došlo v důsledku porušení bezpečnostních předpisů tímto zaměstnancem, který se pokoušel zaseknutý (zapadlý) stůl uvolnit, aniž stroj vypnul a použil k uvolnění k tomu určené pomůcky. 5. Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 5. 9. 2017, č. j. 10 C 30/2015-187, žalobám v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 2. 2019, č. j. 17 Co 279/2017-216, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť soud prvního stupně tím, že pominul návrh žalované na vstup vedlejšího účastníka (Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group) do řízení, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 6. Okresní soud ve Vyškově (poté, co Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group oznámila, že do řízení nebude vstupovat) následně rozsudkem ze dne 12. 10. 2021, č. j. 10 C 30/2015-346, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 932 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 932 430 Kč od 28. 12. 2014 do zaplacení (výrok I) a částku 434 283 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 434 283 Kč od 20. 10. 2015 do zaplacení (výrok II), dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 5 100 Kč (výrok III) a České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově soudní poplatek ve výši 63 994 Kč (výrok IV); usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 17. 1. 2022, č. j. 10 C 30/2015-375, byla žalované uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově náklady zálohované státem ve výši 1 178 Kč. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že zaměstnanec žalované P. J. (vykonávající práci pracovníka obsluhy CNC laseru) utrpěl dne 23. 4. 2014 v 6:45 hod. ráno po 11 odpracovaných hodinách pracovní úraz, k němuž došlo při dokončení automatické výměny stolu, kdy „zaměstnanec zřejmě v domnění, že je výměna dokončena, vstoupil pod stůl a v tom okamžiku došlo k dokončení cyklu, stůl se posunul do spodní vykládací polohy a přimáčkl zraněného v oblasti trupu“. Šetřením Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj bylo zjištěno, že žalovaná v rozporu s bezpečnostními předpisy nevybavila měnič palet ochranným zařízením, a to ochranným krytem zamezujícím vsunutí jakýchkoli částí lidského těla mezi příčník měniče palet a dolní část stolu měniče palet, nezprovoznila světelnou zábranu, která v případě jejího porušení zastaví pracovní postup měniče, a neumístila ochranné mříže bránící vstupu obsluhy do prostoru měniče palet; za tato porušení na úseku bezpečnosti práce byla žalované uložena oblastním inspektorátem práce pokuta 50 000 Kč. Žalobkyně za ústavní a ambulantní péči o pojištěnce P. J. v souvislosti s uvedeným úrazem vynaložila částky, které v řízení uplatnila žalobou. I když „zraněný pochybil, že k vytažení výrobku nepoužil pomůcky k tomu určené, vzhledem k jeho praxi u předmětného stroje si musel být vědom rizika zvoleného způsobu postupu“, považoval soud prvního stupně za podstatné, že „nebyl řádně krytován prostor, ve kterém k úrazu došlo, a zároveň u stroje nebyly dlouhodobě nainstalovány světelné závory“, přičemž „tyto oba nedostatky, a to každý sám o sobě, mohl zabránit úrazu pojištěnce žalobkyně“. Žalovaná tak „neudržovala a nekontrolovala ochranná zařízení, která mají chránit zdraví (i život) svých zaměstnanců“. Žalobě bylo proto za použití ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, vyhověno. 7. K odvolání žalované Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. 2. 2023, č. j. 17 Co 38/2022, 17 Co 39/2022-413, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč (výrok II). Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Uzavřel, že soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů vynaložených na léčení poškozeného „ve smyslu ustanovení § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění“, neboť tyto náklady vznikly „jako důsledek zaviněného protiprávního jednání žalovaného“, které spočívalo v porušení právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce [§ 4 odst. 1 písm. a) a c) „zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů“ a § 3 odst. 1 písm. d) a § 3 odst. 3 „nařízení vlády č. 378/2001 Sb.“] a „jsou tak splněny všechny předpoklady odpovědnos