21 Cdo 1666/2024 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1666/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 3. 2025 Spisová značka:21 Cdo 1666/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:21.CDO.1666.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Postoupení pohledávky Dokazování Dotčené předpisy:§ 1879 o. z. § 1881 odst. 1 o. z. § 122 odst. 1 o. s. ř. § 132 o. s. ř. § 243e o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1666/2024-249 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce M. K., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Drobným, advokátem se sídlem v Praze, Breitfeldova č. 704/1, proti žalované Raiffeisenbank a. s. se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2b, IČO 49240901, zastoupené Mgr. Ing. Josefem Davidem, advokátem se sídlem v Praze, Klimentská č. 1216/46, o 366 814,631 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 322/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2023, č. j. 25 Co 314/2023-215, takto: I. Dovolání žalobce proti rozsudku městského soudu v části, v níž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. června 2023, č. j. 22 C 322/2021-176, ve výroku o náhradě nákladů řízení, a v níž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, se odmítá. II. Rozsudek městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 31. 12. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 366 814,631 EUR s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyni společnosti DIY Support s. r. o., dříve NSP servis s. r. o., vznikl z titulu náhrady škody nárok na zaplacení uvedené částky vůči právní předchůdkyní žalované společnosti Equa bank a. s. (dále jen „banka“). Banka porušila povinnost vymáhat zastavené pohledávky společnosti DIY Support s. r. o. za společností Smartwares Safety & Lighting GmbH, nyní Smartwares Group Deutschland GmbH (dále jen „Smartwares“), které svědčily DIY Support s. r. o. z titulu porušení smluvních povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne 24. 7. 2014 mezi společností DIY Support s. r. o. a Smartwares, a současně znemožnila jejich vymáhání ze strany DIY Support s. r. o., v důsledku čehož došlo k promlčení předmětných pohledávek a vzniku škody na straně DIY Support s. r. o. Celkovou škodu jako peněžitou pohledávku DIY Support s. r. o. za bankou vyčíslil žalobce částkou 976 008,09 EUR. Dne 14. 8. 2020 byla tato pohledávka postoupena na pana H. W. S., následně byla část pohledávky ve výši 506 826,87 EUR smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2020 postoupena na žalobce, o obou postoupeních byla banka informována. 2. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Namítla, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť společnost DIY Support s. r. o. nebyla oprávněna postoupit jakoukoliv pohledávku ze smluvního vztahu DIY Support s. r. o. a banky na třetí osobu bez předchozího písemného souhlasu banky. Uvedla, že žalobce neprokázal, že banka měla v zástavě pohledávky, z jejichž zániku žalobce dovozuje uplatňovanou škodu, a i pokud by v zástavě byly, banka neměla povinnost je vymáhat. Dodala, že nebyla prokázána ani existence údajné pohledávky na náhradu škody; její právní důvod a vyčíslení žalobcem je zcela nesrozumitelné. 3. Rozsudkem ze dne 29. 6. 2023, č. j. 22 C 322/2021-176, Obvodní soud pro Prahu 8 žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Dovodil, že pohledávky z titulu náhrady škody vzniklé DIY Support s. r. o. za porušení závazků Smartwares ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 24. 7. 2014 nikdy nebyly zastaveny ve prospěch banky. I kdyby tvrzené pohledávky zastaveny byly, z českého práva ani ze zástavní smlouvy nevyplývá žádná povinnost zástavního věřitele vymáhat zastavené pohledávky. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 4. Rozsudkem ze dne 7. 12. 2023, č. j. 25 Co 25 Co 314/2023-15, Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Odvolací soud poukázal na skutečnost, že se soud prvního stupně nezabýval námitkou nedostatku věcné aktivní legitimace žalobce. Dospěl k závěru, že z obsahu smlouvy o zřízení zástavního práva mimo jiné vyplývá, že se zástavce zavázal bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele žádnou ze zastavených pohledávek nepostoupit, i kdyby žalobcem tvrzená pohledávka byla zastavena, nebyla společnost DIY Support s. r. o. oprávněna tuto pohledávku postoupit. Protože písemný souhlas udělen nebyl, nemá žalobce ve sporu aktivní legitimaci. Odvolací soud se proto dále nezabýval ostatními námitkami odvolatele a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný. 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalobce. Dovolání odůvodnil tak, že odvolací soud otázku aktivní legitimace žalobce, resp. otázku platnosti postoupení pohledávky na náhradu škody z právního předchůdce žalobce na žalobce, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí, posoudil v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Dále namítl, že odvolací soud „porušil pravidlo předvídatelnosti soudního rozhodnutí“ a že rozsudek odvolacího soudu je nepřezkoumatelný. Uvedl, že předmětem žaloby, a tedy i smlouvy o postoupení pohledávky, je pohledávka z titulu náhrady škody, kterou způsobila žalovaná banka právnímu předchůdci žalobce tím, že řádně a včas neuplatnila nároky za společností Smartwares a tyto se promlčely. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku škodní, nikoli pohledávku ze smlouvy, což odvolací soud evidentně přehlédl a spojil dohromady skutkově dvě odlišné právní skutečnosti. Na závěr navrhl odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku. 6. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila. 7. Dovolací soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 8. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). 9. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). 10. Dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu „v celém jeho rozsahu“, tedy i ve výrocích, jimiž odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení; dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v těchto výrocích podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není přípustné, a proto bylo v této části podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto. 11. Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. – nepodléhá), že právní předchůdkyně žalované Equa Bank a. s. a společnost DIY Support s. r. o. uzavřely dne 28. 2. 2014 a dne 12. 9. 2014 tři úvěrové smlouvy a téhož dne (12. 9. 2014) také zástavní smlouvu, kterou společnost DIY Support s. r. o. zřídila ve prospěch banky zástavní právo ke svým stávajícím a budoucím pohledávkám z obchodního styku, kterým byly zajištěny pohledávky banky z výše uvedených úvěrových smluv, že dopisy ze dne 25. 7. 2016 banka zesplatnila výše uvedené úvěry a vyzvala dlužníka k jednorázové úhradě pohledávek z úvěrů, a že banka přistoupila k realizaci zástavního práva a dne 27. 7. 2016 vyzvala poddlužníky k úhradě dlužných pohledávek na svůj účet, že banka při realizaci zástavního práva neuplatila toto právo ve vztahu k pohledávkám společnosti DIY Support s. r. o. proti společnosti Smartwares, které společnost DIY Support s. r. o. evidovala z titulu odpovědnosti za škodu ve výši 915 608,96 EUR a ve výši 60 398,64 EUR, která jí měla být způsobena porušením povinností vyplývajících ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 24. 7. 2014 uzavřené mezi DIY Support s. r. o. a Smartwares. 12. Nyní podanou žalobou se žalobce domáhá nároku z titulu odpovědnosti za škodu, kterou měla společnosti DIY Support s. r. o. způsobit právní předchůdkyně žalované tím, že „porušila svoji povinnost vymáhat zastavené pohledávky“, př