21 Cdo 18/2016 — Nejvyšší soud

21 Cdo 18/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 12. 2016 Spisová značka:21 Cdo 18/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.18.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dražba Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 48 odst. 3 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.12.2012 § 73 odst. 3 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 31.12.2011 § 55 odst. 3 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 21.12.2011 § 55 odst. 5 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 31.12.2011 § 54 odst. 5 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 31.12.2011 § 54 odst. 7 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 31.12.2011 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 2. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 18/2016 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce EKOFILTR spol. s r. o. se sídlem ve Slavičíně, Divnice č. 134, IČO 45467587, zastoupeného JUDr. Lenkou Vincencovou, advokátkou se sídlem ve Vysokém Mýtě, Javornického č. 138, proti žalovaným 1) PROKONZULTA, a. s. se sídlem v Brně, Křenová č. 299/26, IČO 25332953, zastoupenému Mgr. Jiřím Šebestou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská č. 361/16, 2) České republice – Generálnímu ředitelství cel se sídlem v Praze 4, Budějovická č. 1387/7, IČO 71214011, a 3) LOSL s. r. o. se sídlem v Rakovníku, Dukelských hrdinů č. 2585, IČO 25103245, zastoupenému JUDr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká č. 92, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 45 C 126/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2015 č. j. 37 Co 47/2014-145, takto: Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 21. 12. 2011 domáhal, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba „nákladního automobilu skříňového IVECO 13 V-P DAILY 35 C, výrobní číslo: ZCFC3591005368930, RZ 2Z1 6278, provedená žalovaným 1) dne 15. 11. 2011“. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný 1) jako dražebník uskutečnil na návrh žalované 2) veřejnou nedobrovolnou dražbu uvedeného automobilu, který byl jako „zástava zajištěn na základě rozhodnutí Celního úřadu Jihlava ze dne 8. 2. 2008 č. j. 292/08-216300-021 ve spojení s rozhodnutím Celního ředitelství Brno ze dne 30. 12. 2010 č. j. 6962-8/2010-010100-21“ a který vydražil žalovaný 3), přestože žalobce podal proti tomuto rozhodnutí Celního ředitelství Brno dne 23. 2. 2011 „správní žalobu“ u Krajského soudu v Brně, který usnesením ze dne 11. 11. 2011 č. j. 30 Af 42/2011-76, jež bylo žalované 2) doručeno do datové schránky dne 14. 11. 2011 a téhož dne „vyzvednuto“ a žalovanému 1) doručeno do datové schránky dne 14. 11. 2011 a „vyzvednuto“ dne 21. 11. 2011, přiznal žalobě odkladný účinek. Protože pohledávka žalované 2) byla „doložena“ rozhodnutím, vůči němuž byl soudem žalobě „pravomocně přiznán odkladný účinek“, a protože provedením dražby bylo podstatným způsobem zasaženo do práv žalobce, je dražba provedená dne 15. 11. 2011 neplatná. Žalobce dále uvedl, že žalovaná 2) v rozporu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných dražbách nepožádala dražebníka písemně, aby od dražby upustil, a že oznámení o dražbě doručené žalobci podle § 40 odst. 1 zákona o veřejných dražbách nemělo náležitosti vyžadované ustanovením § 40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách, neboť předmět dražby nebyl řádně označen (v oznámení o dražbě bylo uvedeno jiné výrobní číslo a jiná registrační značka vozidla než ve dražební vyhlášce ze dne 9. 9. 2011 a v protokolech ze dne 21. 11. 2011 a ze dne 12. 12. 2011). Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 9. 2013 č. j. 45 C 126/2011-86 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná 2) je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci 18 189,20 Kč k rukám advokátky JUDr. Lenky Vincencové, žalovanému 1) 6 776 Kč k rukám advokáta Mgr. Jiřího Šebesty a žalovanému 3) 19 726 Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Černého. Vycházel ze zjištění, že na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2011 č. j. 30 Af 42/2011-76 byl žalobě ze dne 23. 2. 2011 podané proti rozhodnutí Celního ředitelství Brno ze dne 30. 12. 2010 č. j. 6962-8/2010-010100-21 přiznán odkladný účinek a že uvedené usnesení, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky, bylo žalované 2) doručeno dne 14. 11. 2011 v „11 hodin 48 minut 36 sekund“, tedy 24 hodin před zahájením dražby. Uvedl, že je nutné aplikovat ustanovení § 171 odst. 2 občanského soudního řádu, a dospěl k závěru, že v případě žalované 2) se předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Brně stalo vykonatelné dnem doručení a že žalovaná 2) nesplnila svoji povinnost dát dražebníkovi pokyn k tomu, aby bylo od dražby upuštěno. K odvolání žalované 2) Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 6. 2015 č. j. 37 Co 47/2014-145 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá, uložil žalobci povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů žalovanému 1) 10 164 Kč k rukám advokáta Mgr. Jiřího Šebesty a žalovanému 3) 21 662,03 Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Černého a rozhodl, že žalované 2) se náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává. Poté, co dovodil, že písemné oznámení o dražbě, které bylo žalobci doručeno současně s dražební vyhláškou, včetně vymezení předmětu dražby splňuje náležitosti požadované ustanovením § 40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách, dospěl na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že usnesení přiznávající odkladný účinek správní žalobě proti „druhostupňovému rozhodnutí“ se v souladu s ustanovením § 54 odst. 5 a § 55 odst. 5 „z. ř. s.“ stalo právně závazným až právní mocí usnesení pozastavující podle § 73 odst. 3 „z. ř. s.“ účinky „druhostupňového rozhodnutí (včetně rozhodnutí prvostupňového)“, že rozhodnutí proto bylo podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách v době konání dražby dne 15. 11. 2011 vykonatelné a že dražba je podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách platná. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že pokud by měl být závazný až pravomocný výrok usnesení o přiznání odkladného účinku, proti kterému se nelze ani odvolat, „popřelo by to samotný duch i logiku předběžných opatření“, když usnesení o přiznání odkladného účinku je podle názoru Nejvyššího správního soudu třeba považovat za „zvláštní případ předběžného opatření“. Má za to, že žalovaná 2), které bylo usnesení platně doručeno již v době konání dražby, měla povinnost o doručení takového rozhodnutí informovat dražebníka, kterému usnesení ještě doručeno nebylo. Za otázku procesního práva, která dosud nebyla vyřešena, považuje otázku, zda usnesení přiznávající odkladný účinek správní žalobě se stalo právně závazným [pro žalovanou 2)] až jeho právní mocí (doručením poslednímu z účastníků řízení), nebo již doručením žalované 2), která proti tomuto usnesení nebyla oprávněna podat opravný prostředek. Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaná 2) navrhla, aby dovolací soud dovolání žalovaného odmítl pro nepřípustnost, neboť zde není žádná otázka procesního práva, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, popřípadě zamítl, neboť vykonatelnost usnesení nastává v jediném okamžiku a vůči všem účastníkům řízení stejně. Poukázala na to, že rozhodnutí o zajištění celního zástavního práva bylo vydáno s použitím zákona č. 337/1992 Sb., podle jehož ustanovení § 48 odst. 12 odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak (rozhodnutí je předběžně vykonatelné), a že odložení vykonatelnosti rozhodnutí o odvolání by tak způsobilo pouze to, že by „prvostupňové rozhodnutí“ nebylo pravomocné, což je však „z hlediska neplatnosti veřejné dražby irelevantní“. Žalovaný 3) navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobce odmítl nebo zamítl. Má za to, že „usnesením - s odkladným účinkem“ se „musí řídit každý, komu bylo doručeno od okamžiku, kdy ho obdržel právě proto, že má povahu předběžného opatření, aby nebyl zmařen účel věci“. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení ve věci bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího