21 Cdo 1920/2017 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1920/2017; 21 Cdo 2593/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 8. 2017 Spisová značka:21 Cdo 1920/2017; 21 Cdo 2593/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.1920.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poplatky soudní Překážka věci rozsouzené (res iudicata) Dotčené předpisy:§ 138 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 § 170 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 11. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1920, 2593/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce L. F., zastoupeného doc. JUDr. Tomášem Gřivnou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Revoluční č. 1044/23, proti žalovaným 1) Dražební společnost MORAVA s. r. o. se sídlem ve Zlíně, Dlouhá č. 4433, IČO 26275953, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská č. 316/12, 2) ALKONY-CZ, a. s. se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, V Celnici č. 1031/4, IČO 27403386, a 3) B58, s. r. o. se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Jankovcova č. 1518/2, IČO 01619322, zastoupenému JUDr. Lukášem Holým, advokátem se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Přístavní č. 321/14, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 43 C 192/2013, o dovoláních žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. července 2016 č. j. 12 Co 273/2016-394 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2017 č. j. 12 Co 48/2017-472, takto: Usnesení městského soudu a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. dubna 2016 č. j. 43 C 192/2013-362 a ze dne 27. října 2016 č. j. 43 C 192/2013-447 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 20. 5. 2013 domáhal, aby bylo určeno, že „jsou neplatné nedobrovolné veřejné dražby konané dne 29. 4. 2013 na návrh žalovaného 2) a provedené žalovanou 1) na základě dražebních vyhlášek č. 515-DN/13 a 516-DN/13, v nichž žalovaný 3) vydražil vlastnické právo k pozemkům evidovaným v katastru nemovitostí jako parcely č. 1101/6, 1102/1, 1103/1, 1108/1 a zapsaným na listu vlastnictví č. 1162 a spoluvlastnické podíly o velikosti ½ k pozemkům evidovaným v katastru nemovitostí jako parcely č. 1100 a 1101/3 a pozemkům evidovaným ve zjednodušené evidenci jako parcely s původem v pozemkovém katastru č. 202, 401/1, 402/1 a 408 a zapsané na listu vlastnictví č. 669; to vše v obci P., katastrálním území N.“. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že je vlastníkem, respektive spoluvlastníkem uvedených pozemků, že dne 14. 3. 2013 - poté, co byly dne 25. 2. 2012 vydány dražební vyhlášky č. 515-DN/13 a č. 516-DN/13 - podal žalobu o nepřípustnost prodeje pozemků ve veřejné dražbě podle ustanovení § 166 občanského zákoníku, že o podání žaloby informoval dražebníka i navrhovatele dražby a že dražebník přesto dražby provedl a tím zatížil dražby vadou, pro kterou by měly být soudem shledány neplatnými. Uvedl, že k zajištění výkonu rozhodnutí bylo Obvodním soudem pro Prahu 4 vydáno dne 10. 5. 2013 předběžné opatření pod č. j. 10 Nc 1014/2013-11. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 12. 6. 2014 č. j. 43 C 192/2013-186 žalobě vyhověl, zamítl návrh žalované 3), aby vyzval žalobce ke složení doplatku jistoty podle ustanovení § 75b odst. 1 občanského soudního řádu k předběžnému opatření vydanému v této věci ve výši 1 940 000 Kč, a rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 10 712 Kč k rukám advokáta doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D., s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost dalších žalovaných. Dospěl k závěru, že dražby předmětných nemovitostí jsou neplatné, neboť jejich provedení bránila podaná žaloba na nepřípustnost prodeje zástavy, a to i když byla podána u věcně a místně nepříslušného soudu, a že žalobce je ve věci aktivně věcně legitimován. K odvolání žalobce a žalovaných Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 4. 2015 č. j. 12 Co 520/2014-294 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovodil, že soud prvního stupně rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a řádně se nevypořádal s věcnou aktivní legitimací žalobce k podání žaloby. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 17. 12. 2015 č. j. 43 C 192/2013-314 uložil žalobci, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení složil doplatek jistoty k vydanému předběžnému opatření tohoto soudu č. j. 10 Nc 1014/2013-11 ve výši 1 930 000 Kč. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dne 4. 1. 2016 odvolání, ve kterém požádal o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k povinnosti složit doplatek jistoty. Podáním ze dne 29. 2. 2016 žalobce zaslal soudu prvního stupně prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků spolu s čestným prohlášením o dalších okolnostech, které podle něj mohou mít vliv na osvobození od poplatkové povinnosti. Uvedl, že žije sám, že je zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou od 8. 12. 2015 do 20. 4. 2016 v Itálii jako „myč nádobí“, že jeho čistá mzda za prosinec 2015 činila 1 223 €, že vzhledem k tomu, že dne 5. 2. 2016 utrpěl pracovní úraz na pravém rameni, je v pracovní neschopnosti a měl by se podrobit chirurgickému zákroku, že majetek větší hodnoty představuje motorové vozidlo tov. zn. Škoda Fabia, rok výroby 2004/2005, že má dluh z úvěru u České spořitelny, a. s., ve výši 156 069,13 Kč, který splácí částkou ve výši 6 003 Kč měsíčně, a vůči České republice z titulu daňového ručitelství ve výši přibližně 75 000 Kč. Dále uvedl, že jeho měsíční výdaje představují platby na zdravotní pojištění ve výši 1 337 Kč a nájemné (včetně poplatků za elektřinu) ve výši 3 300 Kč, že od února 2016 by měl místo mzdy pobírat dávky nemocenského pojištění z Itálie, jejichž výši zatím nezná, a že o ní bude soud informovat, jakmile ji bude mít potvrzenou. Dodal, že s ohledem na svou hospitalizaci není schopen doložit seznam nemovitostí, které mu dle stavu zápisu v katastru nemovitostí patří, a požádal soud prvního stupně, aby za tímto účelem výpis z katastru nemovitostí opatřil. K podání připojil pracovní smlouvu (v německém jazyce, současně předložil vlastní překlad do českého jazyka), výplatní lístek za prosinec 2015, lékařské potvrzení o pracovním úrazu z 5. 2. 2016 (v italském a německém jazyce) a potvrzení České spořitelny, a. s., o zůstatku úvěru. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 8. 4. 2016 č. j. 43 C 192/2013-362 žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že není zřejmé, zda má žalobce z pozemku parc. č. 1181/3 o výměře 22 m2 v obci P., katastrální území N., jehož je spoluvlastníkem, určité výnosy a zda a v jaké výši pobírá dávky nemocenského pojištění, že žalobce netvrdil ani nedoložil, jaké výše dosahovaly jeho příjmy v ostatních rozhodných měsících, že soudu není zřejmé, z čeho je žalobce schopen hradit své závazky či jiné výdaje, že žalobce neprokázal výdajové položky, že prohlášení žalobce týkající se majetku větší hodnoty považuje soud za nevěrohodné, neboť žalobce nesdělil čísla účtů, na nichž má uloženy peněžní prostředky, či případně jakou má finanční hotovost, a že žalobce rovněž nedoložil, že by mu v pracovním zařazení skutečně bránily okolnosti objektivní povahy, neboť tato skutečnost zůstala pouze v rovině tvrzení. Dodal, že žalobce je v tomto řízení zastoupen právním zástupcem, jehož náklady je třeba také řadit k výdajům, a uzavřel, že žalobce nedostatečně doložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 7. 2016 č. j. 12 Co 273/2016-394 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Souhlasil se soudem prvního stupně, že žalobce věrohodným způsobem neprokázal, jaké jsou jeho aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry, a uvedl, že žalobce ve svém odvolání tyto závěry nijak nevyvrátil. Dospěl proto k závěru, že nelze uvažovat ani o částečném osvobození žalobce od soudních poplatků. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že žádal o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k povinnosti složit doplatek jistoty ve výši 1 930 000 Kč, že při tvrzení a dokládání skutečností rozhodných pro posouzení nároku na osvobození od soudních poplatků vycházel z formuláře prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků, který mu v neupravitelné podobě zaslal soud prvního stupně, že položkami uvedenými v tomto formuláři byl pro žal