21 Cdo 2355/2012 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2355/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 10. 2013 Spisová značka:21 Cdo 2355/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.2355.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Jmenování Odvolání Pracovní poměr Skončení pracovního poměru Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 243b odst. 3 věta první o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 80 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 72 předpisu č. 262/2006Sb. § 73 odst. 6 předpisu č. 262/2006Sb. § 33 odst. 1 až 3 předpisu č. 262/2006Sb. § 52 písm. c) předpisu č. 262/2006Sb. § 1 odst. 1 předpisu č. 569/1991Sb. ve znění do 14.04.2008 § 4 předpisu č. 569/1991Sb. ve znění do 14.04.2008 § 8 odst. 1 a 3 předpisu č. 569/1991Sb. ve znění do 14.04.2008 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 10. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2355/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. J. V., CSc., zastoupeného JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě – Porubě, Ludvíka Podéště č. 1883/5, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu v Praze 3, Husinecká č. 1024/11a, IČO 457 97 072, o určení neplatnosti odvolání z funkce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 18 C 121/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2012 č. j. 23 Co 469/2011-154, takto: Rozsudek městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 23.4.2007 žalovaná (její právní předchůdce) sdělila žalobci, že jej prezidium Pozemkového fondu České republiky na svém zasedání dne 23.4.2007 „ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) a § 8 odst. 1 zákona č. 569/91 Sb., o Pozemkovém fondu, ve znění pozdějších předpisů, odvolává z funkce 2. místopředsedy výkonného výboru Pozemkového fondu České republiky“. Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že jeho odvolání z funkce 2. místopředsedy výkonného výboru Pozemkového fondu České republiky, doručené žalobci dne 25. dubna 2007, je neplatné, a aby mu žalovaná uhradil náhradu mzdy. Žalobu odůvodnil tím, že podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 569/1991 Sb. jsou členové výkonného výboru Pozemkového fondu jmenováni na dobu pěti let, přičemž před uplynutím této lhůty může prezidium člena výkonného výboru odvolat, jestliže porušuje své povinnosti nebo není schopen řádně vykonávat svou funkci. Žalobce byl do funkce jmenován „jmenovacím dekretem“ ze dne 28.11.2005 a „není si vědom toho, že by porušoval své povinnosti při výkonu funkce 2. místopředsedy výkonného výboru, nebo nebyl schopen řádně vykonávat svou funkci“. Navíc, „samotné odvolání z funkce 2. místopředsedy Výkonného výboru není nijak odůvodněno a není tak zřejmé, z jakého důvodu byl žalobce z funkce 2. místopředsedy Výkonného výboru odvolán. Odůvodněno není ani odvolání žalobce z funkce 2. místopředsedy Výkonného výboru v zápisu z jednání Prezidia ze dne 23.4.2007“. Za uvedených okolností má žalobce za to, že jeho pracovní poměr založený jmenováním do funkce 2. místopředsedy Výkonného výboru trvá i nadále a že mu náleží náhrada mzdy. Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 26.4.2011 č.j. 18 C 121/2007-121 žalobu o neplatnost odvolání z funkce zamítl, řízení o náhradu mzdy (v důsledku zpětvzetí této části žaloby) zastavil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované 12.240,- Kč na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta JUDr. Miroslava Běliny. Ve věci samé dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že účastníci uzavřeli dne 25.4.2007 pracovní smlouvu, v níž byla doba trvání pracovního poměru sjednána na dobu určitou do 30.6.2007, je zřejmá „absence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení“. Vedle toho navíc neuvedení důvodu odvolání v odvolací listině nečiní samo o sobě takový projev vůle neplatným, neboť „nezbytnost skutkového vymezení důvodů odvolání žádný zákon nevyžaduje“. „Důvody, pro které lze člena Výkonného výboru Fondu národního majetku odvolat z funkce před uplynutím jeho funkčního období, představují hmotně právní podmínku platnosti tohoto jednostranného právního úkonu“ podle § 11 odst. 1 zákona č. 171/1991 Sb. „Neuvedení těchto důvodů v písemném vyhotovení odvolání z funkce však nečiní samo o sobě tento projev vůle neplatným; je-li však platnost odvolání z funkce napadena žalobou, je zaměstnavatel v občanském soudním řízení povinen prokázat, že důvodem odvolání člena výkonného výboru Fondu národního majetku z funkce byla skutečnost, že porušoval své povinnosti, nebo že nebyl schopen řádně vykonávat svou funkci“. V řízení bylo prokázáno, že „v souvislosti s řešením problematiky vyčlenění nezbytné výměry půdního fondu pro společná zařízení, podle ustanovení § 9 odst. 14 zákona č. 139/2002 Sb. docházelo ze strany žalobce k nestandardním postupům s možnými, pro žalovanou nepříznivými, dalekosáhlými následky“, přičemž není rozhodné, že žalobce „nikterak netušil, že by se jakkoli dopouštěl jednání, které by žalovaná pokládala za porušení kázně“. Zjištěná pochybení byla dozorčí radou Pozemkového fondu České republiky vyhodnocena jako nabádání k porušení zákona, jak plyne ze zápisu č. 1/07 z jejího řádného zasedání dne 8.2.2007. Vzhledem k tomu byl žalobce podle názoru soudu prvního stupně odvolán z funkce právem, a proto nezbylo, než žalobu o neplatnost odvolání z funkce zamítnout, a to „nejen pro absenci naléhavého právního zájmu žalobce na požadované určení, jakožto primárního důvodu zakládajícího neúspěch žalobce v projednávané věci“. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1.2.2012 č.j. 23 Co 469/2011-154, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 9.720,- Kč „k rukám JUDr. Miroslava Běliny“. Ve věci samé dovodil, že žalobu o určení neplatnosti odvolání z funkce nelze podřadit pod ustanovení § 72 zák. práce, kde není třeba prokazovat naléhavý právní zájem na takovém určení. Žaloba o určení neplatnosti odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance je žalobou podanou podle § 80 písm. c) o.s.ř., „její podání není omezeno žádnou lhůtou, a žalobce byl povinen dovodit a prokazovat skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem“. Podle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že, skončil-li pracovní poměr žalobce u žalovaného uplynutím sjednané doby dne 30.6.2007, jeho postavení vůči žalovanému není nejisté, a žaloba je nedůvodná pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. Odvolací soud poukázal dále na to, že žalobce byl v pracovním poměru u žalované již před jmenováním do funkce 2. místopředsedy Výkonného výboru, jmenováním došlo ke změně v obsahu pracovního poměru, týkajícího se druhu vykonávané práce, odvoláním z této funkce jeho pracovní poměr neskončil. Vzhledem k tomu je třeba vycházet z ustanovení § 73 odst. 6 části první věty před středníkem zák. práce ve znění účinném do 31.12.2011, podle něhož odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí. Žalovaná se tímto ustanovením zákoníku práce řídila, a se žalobcem se na dalším zaměstnání dohodla. Dne 25.4.2007 byla mezi účastníky uzavřena dohoda, kterou, ačkoli byla nazvána jako pracovní smlouva a obsahuje náležitosti pracovní smlouvy, je nutno vzhledem k okolnostem, za nichž byla uzavřena a podle jejího obsahu považovat za dohodu o změně sjednaných pracovních podmínek ve smyslu ustanovení § 40 zák. práce, konkrétně druhu vykonávané práce a doby trvání pracovního poměru. Pracovní poměr podle dohody účastníků skončil tedy uplynutím sjednané doby dne 30. 6. 2007. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítal, že i bez ohledu na vztah tohoto řízení k ustanovení § 72 zák. práce je dán též naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Na tom, že pracovní poměr nebyl dodnes ukončen, nic nemění ani „dokument nazvaný pracovní smlouva, uzavřený dne 25.4.2007“, neboť tento dokument měl úzký vztah k samotnému odvolání žalobce z funkce 2. místopředsedy Výkonného výboru, neboť povinností žalobce mělo být „po odvolání z funkce druhého místopředsedy předávat agendu 2. místopředsedy Výkonného výboru, jak je uvedeno v odstavci 1. předmětné dohody“. Podle názoru žalobce „jak soud prvního stupně, tak soud odvolací, se spokojily pouze s názvem předmětné dohody, aniž by zkoumaly její právní relevantnost, například k druhu sjednané