21 Cdo 2527/2025 – Nejvyšší soud

21 Cdo 2527/2025-50 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Malým v exekuční věci oprávněné Zaměstnanecké pojišťovny Škoda se sídlem v Mladé Boleslavi, Husova č. 302, IČO 46354182, proti povinné A. H., pro 150 760 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení podané povinnou proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. listopadu 2024, č. j. 21 Co 414/2024-254, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 6 C 33/2025, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. května 2025, č. j. 17 Co 79/2025-22, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 5. 2025, č. j. 17 Co 79/2025-22, potvrdil usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 3. 4. 2025, č. j. 6 C 33/2025-12, jímž bylo odmítnuto „podání žalované ze dne 20. 3. 2025“ (které soud prvního stupně vyhodnotil jako žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2024, č. j. 21 Co 414/2024-254, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 9. 2024, č. j. 28 EXE 273/2022-224, jímž povinné nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl zamítnut její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů), a změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II tak, že se o náhradě nákladů účastníků řízení nerozhoduje. 2. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Podáním dovolání jí vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. 3. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání či kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3). 4. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu má zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání přednost před zastavením řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sb. rozh. obč.). 5. Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 10. 2025, č. j. 21 Cdo 2527/2025-40, které bylo povinné doručeno dne 12. 11. 2025, vyzval povinnou, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 2025, č. j. 17 Co 79/2025-22, a zároveň povinnou poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. 6. Protože dovolatelka přes poučení o následcích její nečinnosti soudní poplatek za dovolání nezaplatila ani poté, co k tomu byla dovolacím soudem vyzvána, dovolací soud řízení o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 2025, č. j. 17 Co 79/2025-22, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost zaniká (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích). 7. Nejvyšší soud při svém postupu zohlednil, že je mu z jiné úřední činnosti známo, že povinná dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním mimořádného množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně mimořádných opravných prostředků, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány, nebo jsou řízení o těchto žádostech ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. zastavována. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinné lze jednoznačně označit za obstrukční, a podle § 2 a § 6 o. s. ř. proto nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 3921/17; z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu srov. mimo jiné např. usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2619/2023, ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022, ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2334/2023, ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2180/2024, ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2294/2024, ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3008/2024, nebo ze dne 21. 5. 2025, sp. zn. 21 Cdo 40/2025, a konkrétně ve vztahu k osobě povinné např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 310/2022, ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 845/2023, ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3738/2022, ze dne 10. 10. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2337/2023, ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 3/2024, ze dne 12. 7. 2024, sp. zn. 29 Cdo 1851/2024, ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 20 Cdo 2141/2024, ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1308/2024, ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 21 Cdo 263/2025, nebo ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. 21 Cdo 1638/2025) 8. Stejným způsobem Nejvyšší soud hodnotí žádosti povinné o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení obsažené v dovolání, v podání ze dne 6. 10. 2025, doručeném Nejvyššímu soudu dne 8. 10. 2015, a v podání ze dne 27. 11. 2025, doručeném Nejvyššímu soudu dne 28. 11. 2015; k žádostem proto dovolací soud nepřihlížel. Zohlednil přitom, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2024, č. j. 21 Co 414/2024 -254, proti němuž směřovala žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení, jejíž odmítnutí bylo dovoláním napadeným rozhodnutím odvolacího soudu potvrzeno, Krajský soud v Hradci Králové potvrdil usnesení Okresního soud v Jičíně ze dne 23. 9. 2024, č. j. 28 EXE 273/2022-224, který zamítl návrh povinné na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů. Z uvedeného rozhodnutí okresního soudu přitom vyplývá, že soud povinné zaslal formulář „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“, avšak povinná jej soudu vyplněný nepředložila. Přesto soud z úřední činnosti soudu zjistil, že „povinná je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost a je příjemcem starobního důchodu ve výši 20 045 Kč. Je osobou samostatně výdělečně činnou, ve vlastnictví má osobní automobil Škoda Fabia, v katastru nemovitostí je vedena jako vlastník, popř. spoluvlastník, nemovitostí v katastrálních územích XY, XY, XY a XY.“ Okresní soud proto uzavřel (a krajský soud se s jeho závěry ztotožnil), že povinná nedoložila „zvlášť závažné důvody pro osvobození od soudních poplatků“. Je tedy nepochybné, že záměrem dovolatelky ani v tomto případě není ochrana jejího tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní postup dovolatelky nemůže (jak je shora v bodu 7 uvedeno) ve smyslu § 2 a 6 o. s. ř. požívat právní ochrany. 9. Nejvyšší soud ani nepřehlédl, že dovolatelka spolu s dovoláním opětovně vznesla námitku podjatosti soudců senátu 17 Co Krajského soudu v Hradci Králové (JUDr. Jana Čipery, Mgr. Tomáše Šintáka a JUDr. Jiřího Hanuše), který rozhodoval o jejím odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci, vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 a 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018). 10. Podáním ze dne 6. 10. 2025, došlým Nejvyššímu soudu dne 8. 10. 2025, dovolatelka v návaznosti na informaci o složení senátu, který je podle rozvrhu prác