21 Cdo 291/2013 — Nejvyšší soud

21 Cdo 291/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 2. 2015 Spisová značka:21 Cdo 291/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.291.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Žaloba vylučovací (excindační) Vady řízení Konkurs Přerušení řízení Incidenční spory Dovolání Zástavní právo Dotčené předpisy:§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012 § 242 odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012 § 267 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012 § 19 odst. 1 ZKV § 19 odst. 2 ZKV § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. § 243b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012 § 243b odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 5. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 291/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce TRANSKOREKTA, společnost s ručením omezeným se sídlem v Praze 5, Plaská č. 622/3, IČO 61944017, zastoupeného JUDr. Vladimírem Doležalem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů č. 696/43, proti žalované Okresní správě sociálního zabezpečení Ostrava se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Zelená č. 3158/34a, o vyloučení nemovitostí z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 C 364/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. července 2012, č. j. 11 Co 319/2009 - 143, takto: Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. října 2008, č. j. 32 C 364/2007-69, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se vylučovací žalobou podle ustanovení § 267 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podanou u soudu prvního stupně dne 28. 11. 2007, domáhal vydání rozsudku, jímž bude rozhodnuto, že z výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, nařízeného usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 52 E 658/98, jež nabylo právní moci dne 2. 12. 2003, se vylučují nemovitosti zapsané na listech vlastnictví č. 1488 a č. 810 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, specifikované v petitu žaloby (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnil zejména tím, že vlastníkem předmětných nemovitostí se stal na základě kupní smlouvy uzavřené s předchozím vlastníkem OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o., IČO 49609181, s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 25. 8. 1998. Vzhledem k tomu, že na majetek této společnosti byl ke dni 31. 7. 2001 prohlášen konkurs a protože na uvedených listech vlastnictví byla v době převodu předmětných nemovitostí zaznamenána „řada“ zástavních práv k zajištění pohledávek třetích osob, vyzval správce konkursní podstaty úpadce žalobce výzvou ze dne 29. 5. 2002 ke složení ceny věcí podle ustanovení § 27 zákona č. 328/1991 Sb., zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), které žalobce vyhověl dne 30. 5. 2002, o čemž svědčí prohlášení správce konkursní podstaty ze dne 21. 11. 2002; tím zanikla veškerá zajišťovací práva k předmětným nemovitostem v souladu s ustanovením § 28 odst. 5 ZKV. Na základě toho pak Katastrální úřad v Ostravě vyhověl návrhu žalobce na výmaz veškerých zástavních práv, záznamů a „obdobných břemen“, zapsaných na LV č. 1488 a LV č. 810, a ke dni 16. 7. 2002 byly tyto listy vlastnictví prosty jakýchkoliv záznamů o zajišťovacích právech; teprve v roce 2003 byl na nich zapsán záznam o zřízení soudcovského zástavního práva podle usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 52 E 658/98, jímž k návrhu žalované ze dne 28. 5. 1998 byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávku proti OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o. (dále též jen „úpadce“). Protože katastrální úřad odmítl bez pravomocného rozhodnutí soudu, případě „návrhu žalované“, provést výmaz soudcovského zástavního práva, nezbylo žalobci, než podat excindační žalobu. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 10. 2008, č. j. 32 C 364/2007-69, rozhodl, že z výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva nařízeného usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 52 E 658/98, jež nabylo právní moci dne 2. 12. 2003, se vylučují předmětné nemovitosti, zapsané na LV č. 1488 a LV č. 810 vedených Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrálním pracovištěm Ostrava; dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce se stal k datu 25. 8. 1998 vlastníkem předmětných nemovitostí, které nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s úpadcem, na jehož majetek byl dne 31. 7. 2001 prohlášen konkurs, a že předmětné nemovitosti byly sepsány do konkursní podstaty úpadce. Dne 29. 5. 2002 vyzval správce konkursní podstaty úpadce žalobce ke složení ceny předmětných nemovitostí, což žalobce učinil dne 30. 5. 2002, a dne 16. 7. 2002 byla zástavní práva váznoucí na nemovitostech k datu 25. 8. 1998 vymazána. Dne 28. 5. 1998 podala žalovaná návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva mimo jiné i na předmětných nemovitostech k uspokojení pohledávky proti povinnému-úpadci, jemuž bylo vyhověno usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2002, č. j. 52 E 658/98-138, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 23. 10. 2002, č. j. 52 E 658/98-147, a usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2003, č. j. 10 Co 534/2003-153, pravomocným dne 2. 12. 2003, s tím, že pořadí pohledávky se stanoví datem 28. 5. 1998. Dále bylo zjištěno, že konkursní řízení úpadce vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 K 64/97 nebylo dosud ukončeno a že u téhož soudu probíhá k návrhu žalobce pod sp. zn. 12 Cm 188/2003 řízení o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty úpadce. Při právním posouzení věci soud odkázal na ustanovení § 27 odst. 5 ZKV, ve znění platném k datu 30. 5. 2002, které určovalo, že „pokud vlastník nemovitostí, jež jsou zatíženy zástavním právem a dané nemovitosti jsou sepsány do konkursní podstaty, složí jejich cenu na základě výzvy správce konkursní podstaty, dojde k zániku všech zástavních práv na nemovitostech váznoucích a vlastnické právo k nemovitostem tak již nebude nadále nijak zatíženo“. Dovodil, že bylo-li v daném případě soudcovské zástavní právo k předmětným nemovitostem zřízeno dnem 2. 12. 2003, tj. „po okamžiku, kdy žalobce složil cenu předmětných nemovitostí, avšak na základě návrhu podaného předtím, dokonce před nabytím vlastnického práva žalobce k nemovitostem, nelze přičíst k tíži žalobce, že o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva bylo soudy rozhodnuto a soudcovské zástavní právo tak zřízeno až po tomto okamžiku“. Pokud by ke vzniku soudcovského zástavního práva došlo před složením ceny předmětných nemovitostí, „toto by v důsledku právního významu daného institutu zaniklo také“. Opačný názor by podle soudu „byl zcela v rozporu s úmyslem zákonodárce co do právního institutu složení ceny věci podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žaloba na vyloučení předmětných nemovitostí z výkonu rozhodnutí je důvodná, neboť žalobci svědčí právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř. v „logické souslednosti s § 27 odst. 5 ZKV, a to právo vlastnické, nezatížené zástavním právem, neboť složením ceny věci se žalobce z povinnosti, jež přechází v rámci soudcovského zástavního práva i na nabyvatele nemovitostí, tzv. vykoupil“. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. 8. 2009, č. j. 11 Co 319/2009-97, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, jeho právní závěry však nepovažoval za správné. Zánik soudcovského zástavního práva, jenž „žalobce dovozoval z § 170 odst. 1 písm. g) obč. zák. ve spojení s § 27 odst. 5 ZKV“ (potažmo jeho výmaz z katastru nemovitostí), totiž podle odvolacího soudu „ještě neznamená, že by nemovitosti už bez tohoto zajištění nemohly být výkonem rozhodnutí postiženy“. Řízení o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty úpadce (předchozího vlastníka) vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 12 Cm 188/2003 je samostatným řízením, které nemá vliv na rozhodnutí v této právní věci. Pokud totiž dojde Krajský soud v Ostravě k závěru, že předmětné nemovitosti patří do konku