21 Cdo 3165/2013 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3165/2013 citace  Právní věta:Účastník právního vztahu projevuje vůli konkludentně, jen jestliže ji nevyjádřil výslovně. Projevil-li účastník výslovně určitou svou vůli, je nepřípustné dovozovat, že by snad konkludentně vyjádřil vůli opačnou (odlišnou), ledaže by tím dával najevo (právem aprobovanou) změnu své dříve vyjádřené vůle. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 8. 2014 Spisová značka:21 Cdo 3165/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3165.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Konkludentní právní úkon Skončení pracovního poměru Dotčené předpisy:§ 49 předpisu č. 262/2006Sb. § 43a obč. zák. ve znění do 31.10.2009 § 43b obč. zák. ve znění do 31.10.2009 § 43c obč. zák. ve znění do 31.10.2009 § 44 obč. zák. ve znění do 31.10.2009 § 35 obč. zák. ve znění do 31.10.2009 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:16. 9. 2014 Publikováno ve sbírce pod číslem:6 / 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3165/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně J. M., zastoupené JUDr. Evou Machovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech č. 2033/21, proti žalované Nemocnici Prachatice, a.s. se sídlem v Prachaticích, Nebahovská č. 1015, IČO 26095165, o určení, že pracovní poměr trvá, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 3 C 14/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. května 2013 č.j. 19 Co 522/2013-89, takto: Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 20. prosince 2012 č.j. 3 C 14/2012-57 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Prachaticích k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Prachaticích dne 29.2.2012 domáhala, aby bylo určeno, že její pracovní poměr k žalované, "vyplývající z pracovní smlouvy, kterou žalovaná se žalobkyní uzavřela dne 13.2.2001, ve znění dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 30.11.2007", trvá. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že pracuje u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 13.2.2001, změněné dohodou ze dne 30.11.2007, jako zdravotní sestra na oddělení LDN v pracovním poměru na dobu neurčitou a že dne 17.10.2008 utrpěla pracovní úraz, pro který byla v pracovní neschopnosti až do 9.10.2009 a pro který jí byl dne 9.9.2009 přiznán plný invalidní důchod. Po skončení pracovní neschopnosti žalovaná sdělila žalobkyni, že s ní "musí ukončit pracovní poměr", neboť pro ni nemá jinou práci, k dohodě o rozvázání pracovního poměru, kterou žalovaná předložila žalobkyni v říjnu 2009, však nedošlo. I když žalobkyně na výzvu žalované vrátila "čip, věci a opustila služební byt", dosud nebyl učiněn žádný úkon, který by byl důvodem k rozvázání pracovního poměru účastnic. Žalobkyně má za to, že pracovní poměr účastnic stále trvá a že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Žalovaná namítala, že žalobkyně se po skončení pracovní neschopnosti dostavila k žalované dne 16.10.2009 "za účelem podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru dnem 9.10.2009", na němž se se žalovanou dohodla, a že dne 16.10.2009 také vyřizovala "všechny záležitosti související se skončením pracovního poměru". Žalobkyně po přečtení připravené dohody o rozvázání pracovního poměru požadovala, aby "jako důvod rozvázání pracovního poměru bylo dále ještě v dohodě doplněno, že plný invalidní důchod jí byl přiznán na základě pracovního úrazu", ačkoliv "pro tento závěr neměla žalovaná žádný doklad", a odmítla dohodu podepsat, i když "další úkony související s ukončením pracovního poměru vykonala". Žalovaná dovozuje, že se dohodla se žalobkyní "na skončení pracovního poměru dohodou dnem 9.10.2009" a že se účastnice "nedohodly na důvodu, tedy že je plně invalidní v důsledku pracovního úrazu"; protože žalobkyně nepodala žalobu o neplatnost skončení pracovního poměru, nemůže pracovní poměr účastnic nadále trvat. Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze dne 20.12.2012 č.j. 3 C 14/2012-57 žalobu zamítl a rozhodl, že se žalované nepřiznává "právo na náhradu nákladů řízení". Poté, co dovodil, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, soud prvního stupně z provedených důkazů zjistil, že po skončení pracovní neschopnosti žalobkyně ke dni 9.10.2009 se žalobkyně spolu se "mzdovou účetní žalované paní P." dostavila dne 16.10.2009 do "kanceláře vedoucího ekonomického odboru a personalisty žalované J. V." k "sepisu dohody o ukončení pracovního poměru z důvodu odchodu žalobkyně do plného invalidního důchodu ke dni 9.10.2009" a že žalobkyně dohodu nepodepsala, neboť žalovaná nevyhověla jejímu požadavku, aby bylo v dohodě uvedeno, že "jí byl invalidní důchod přiznán na základě pracovního úrazu". Soud prvního stupně dále zjistil, že žalobkyně dne 16.10.2009 "s výstupním listem předaným jí personalistou obešla pracoviště, která vystavují na výstupní list příslušná potvrzení", na němž byl mimo jiné uveden závazek žalobkyně vrátit služební byt do 31.12.2009, že žalobkyně dne 16.10.2009 vrátila žalované "ochranné oděvy a čip", že žalobkyně převzala od žalované nejpozději dne 18.1.2010 "zápočtový list", v němž bylo mimo jiné uvedeno, že pracovala u žalované od 12.2.2001 do 9.10.2009, aniž by proti údajům obsaženým v "zápočtovém listu" něco namítala, že žalovaná vystavila pro žalobkyni na její žádost potvrzení, které předala úřadu práce se žádostí o podporu v nezaměstnanosti, v němž bylo uvedeno, že zaměstnání žalobkyně u žalované trvalo od 12.2.2001 do 9.10.2009, a že v červnu 2010 byl žalobkyni místo plného invalidního důchodu přiznán částečný invalidní důchod. Soud prvního stupně uzavřel, že účastnice sice neuzavřely písemnou dohodu o rozvázání pracovního poměru (a žádná z nich neučinila ani písemným jednostranný právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru), že však k uzavření dohody účastnic o rozvázání pracovního poměru došlo konkludentně; žalovaná totiž nepochybně "měla vůli" ukončit pracovní poměr se žalobkyní dohodou a z chování žalobkyně, která po skončení pracovní neschopnosti ke dni 9.10.2009 nenastoupila do práce, která se dne 16.10.2009 dostavila k žalované k "podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru", která se dne 16.10.2009 podrobila (s výjimkou lékařské prohlídky) všem "výstupním formalitám", která nic nenamítala proti obsahu "zápočtového listu" nebo potvrzení vystaveném žalovanou pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a která neučinila "nic, z čeho by se žalovaná mohla domnívat, že je přesvědčená o trvání pracovního poměru a že chce u ní dále pracovat", vyplývá, že rovněž žalobkyně "měla vůli, kterou jednoznačně projevila navenek, ukončit pracovní poměr se žalovanou dohodou k 9.10.2009". Podle soudu prvního stupně pracovní poměr účastnic skončil na základě této dohody "dle shodné vůle účastníků k 9.10.2009", popřípadě dnem uzavření dohody; i když Zákoník práce vyžaduje pro dohodu o rozvázání pracovního poměru písemnou formu "pod sankcí neplatnosti", nebyla neplatnost určena pravomocným rozhodnutím soudu a v tomto řízení se otázkou neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru nelze zabývat. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 14.5.2013 č.j. 19 Co 522/2013-89 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že "žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně"; ve věci samé rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 745,- Kč. Poté, co dovodil, že skutková zjištění soudu prvního stupně mají oporu v provedeném dokazování, odvolací soud dovodil, že podstatné náležitosti dohody o rozvázání pracovního poměru tvoří ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o tom, že jejich pracovní poměr zaniká a kterým dnem končí, že "údaj o důvodech rozvázání pracovního poměru není náležitostí dohody o rozvázání pracovního poměru, ale jen zachycením pohnutky (motivu), shodli-li se účastníci, že v ní má být obsažena, nebo požaduje-li zaměstnanec, aby v ní byla uvedena" a že soud prvního stupně "postupoval správně", když zjišťoval, zda žalobkyně - protože nedošlo k písemné dohodě o rozvázání pracovního poměru - "svoji vůli akceptovat návrh žalované na rozvázání pracovního poměru neprojevila jiný