21 Cdo 3689/2012 – Nejvyšší soud

21 Cdo 3689/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně Z. M., zastoupené JUDr. Josefem Biňovcem, advokátem se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Strossmayerovo náměstí č. 977/2, proti žalovanému Zambelli - technik, spol. s r. o. se sídlem v Českém Krumlově - Domoradicích, Tovární č. 177, IČO 15789578, zastoupenému JUDr. Pavlem Marťánem, advokátem se sídlem v Českém Krumlově, Latrán č. 193, o odškodnění nemoci z povolání, za účasti České pojišťovny a. s. se sídlem v Praze 1, Spálená č. 75/16, IČO 45272956, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 7 C 241/2005, o dovolání obou účastníků proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. května 2012, č. j. 22 Co 2217/2011-410, takto: I. Dovolání žalobkyně proti výroku rozsudku krajského soudu, kterým bylo odmítnuto její odvolání proti výroku rozsudku soudu prvního stupně, jímž připustil rozšíření žaloby, a do výroku, jímž rozsudek soudu prvního stupně „ve výroku v odstavcích II., III., VII. až X. potvrdil v tomto správném znění: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 599.263,- Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 17.226,- Kč, 2,5 % ročně z částky 6.496,- Kč, 3 % ročně z částky 24.764,- Kč, 2,5 % ročně z částky 16.506,- Kč a z částky 3.360,- Kč od 10. 8. 2005, dále úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů z částky 219.538,- Kč od 10. 8. 2008, z částky 5.625,- Kč vždy od 10. dne měsíců září až prosince 2008, z částky 6.640,- Kč vždy od 10. dne měsíců ledna až prosince 2009, z částky 6.918,- Kč od 10. dne měsíců ledna do dubna 2010, z částky 6.842,- Kč od 10. dne měsíců května až června 2010, a to vždy do zaplacení. Zároveň je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, a to z částky 6.842,- Kč od 10. dne měsíců července až prosince 2010, z částky 7.360,- Kč od 10. dne měsíců ledna až prosince 2011 a částky 7.693,- Kč od 10. dne měsíců ledna až května 2012“, se odmítá. II. Rozsudek krajského soudu (s výjimkou výroku, kterým bylo odmítnuto odvolání žalobkyně proti výroku rozsudku soudu prvního stupně, jímž připustil rozšíření žaloby) a rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 24. l. 2011 a 15. 2. 2011, č. j. 7 C 241/2005-306, (s výjimkou výroku, kterým připustil „rozšíření žaloby o zaplacení 651.723,- Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů od 01. 08. 2008 do zaplacení a od 01. 05. 2010 placení renty ve výši 12.027,- Kč“) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Českém Krumlově k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se domáhala (žalobou změněnou se souhlasem soudu prvního stupně), aby jí žalovaný zaplatil celkem 1.173.566,50 Kč s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že v době od 1. 6. 1999 do 9. 2. 2004 byla u žalovaného v pracovním poměru jako zámečnice a že dne 10. 12. 2003 u ní byla zjištěna nemoc z povolání - radiální epikondylitida oboustranná. Žalovaný jí však odmítl uhradit ušlý výdělek s tím, že k ukončení pracovního poměru došlo dohodou, a že žalobkyně nedala žalovanému možnost převést ji na jinou práci. Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 30. 5. 2008, č. j. 7 C 241/2005-144, žalobu zamítl a rozhodl, že žalovanému a České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Dovodil, že žalobkyně u žalovaného nepracovala za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byla postižena. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 2. 12. 2008, č. j. 22 Co 1968/2008-182, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Po doplnění dokazování (rozhodnutím Krajského úřadu - Jihočeského Kraje, odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Českých Budějovicích ze dne 25. 3. 2005, č. j. KUJCK 185912005/OSZV/Ing. S.), s poukazem na ustanovení § 190 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb. zákoníku práce, nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, a vyhlášku č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, uzavřel, že „takto byla příslušnými orgány uznána nemoc z povolání u žalobkyně, včetně toho, že vznikla u žalovaného coby zaměstnavatele při výkonu práce v profesi zámečník“. Připomněl, že i za takové situace je možné, aby žalovaný, coby zaměstnavatel, případně prokazoval, že nemoc z povolání vznikla výhradně z příčin, které nebyly v souvislosti s prací u něj jako zaměstnavatele, a že „důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení o tom, že nemoc žalobkyně nevznikla u žalovaného za podmínek, za nichž předmětná nemoc z povolání vzniká, je tudíž na žalovaném“. Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 24. l. 2011 a 15. 2. 2011, č. j. 7 C 241/2005-306, připustil „rozšíření žaloby o zaplacení 651.723,- Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů od 01. 08. 2008 do zaplacení a od 01. 05. 2010 placení renty ve výši 12.027,- Kč“, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni „287.890,- Kč s úrokem z prodlení 2 % ročně z částky 17.226,- Kč, 2,5 % ročně z částky 6.496,- Kč, 3 % ročně z částky 24.764,- Kč, 2,5 % ročně z částky 16.506,- Kč a z částky 3.360,- Kč od 10. 8. 2005 a z částky 219.538,- Kč od 10. 8. 2008 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného zvýšené o 7% bodů, to vše do zaplacení“, „129.852,- Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšen o sedm procentních bodů z částky 5.625,- Kč od 10. dne měsíců září až prosinec 2008 do zaplacení, z částky 6.640,- Kč od 10. dne měsíců ledna 2009 až prosince 2009 do zaplacení a z částky 6.918,- Kč od 10. měsíců ledna 2010 až dubna 2010 do zaplacení, s tím, že v převyšujícím rozsahu úroku z prodlení se žaloba zamítá“ a platit žalobkyni částku 6.918,- Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne toho kterého měsíce počínaje květnem 2010 a co do částky 5.109,- Kč žalobu zamítl; nedoplatek měsíční renty 6.918,- Kč za období od května 2010 do února 2011 ve výši 69.180,- Kč uložil žalovanému zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobu „co do úroku z prodlení 6,75 % ročně za měsíce prosinec 2003 až červen 2004, 6,25 % ročně za měsíce červenec a srpen 2004, 5,75 % ročně za měsíce září 2004 až leden 2005 a 6,25 % ročně za měsíce únor až duben 2005“, „co do částky 637.329,50 Kč s úrokem z prodlení 8,75 % z částky 205.144,50 Kč od 10. 8. 2005 do zaplacení a z částky 432.185,- Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného zvýšené o 7% od 10. 8. 2008“ a „co do částky 118.495,- Kč, s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů od 01. 09. 2008 do zaplacení“ zamítl. Zároveň rozhodl, že České republice se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává, že žalovaný je povinen zaplatit České republice „na účet“ Okresního soudu v Českém Krumlově na náhradu nákladů řízení 8.219,- Kč a soudní poplatek z žaloby ve výši 33.310,- Kč a že žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Vyšel z toho, že v projednávané věci „byla dodržena“ vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají. Nemoc z povolání (radiální epikondylitida oboustranná) u žalobkyně byla uznána včetně toho, že jí onemocněla při práci zámečníka vykonávané u žalovaného. Protože s ohledem na její zdravotní stav může mít žalovaná příjem z výkonu práce strážné (vrátné), přísluší žalobkyni náhrada škody pouze „v rozsahu rozdílu mezi valorizovaným výdělkem po zjištění nemoci z povolání a výdělkem vrátné“; přiznal tak žalobkyni „pouze tento rozdíl, přičemž v rozsahu fiktivního výdělku musela být žaloba zamítnuta“ („Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR fiktivní výdělek v tomto oboru byl v roce 2004 10.844,- Kč, v roce 2005 11.230,- Kč, v roce 2006 12.213,- Kč, v roce 2007 12.823,- Kč, v roce 2008 13.558,- Kč, v roce 2009 13.388,- Kč a v roce 2010 13.110,- Kč“). K odvolání obou účastníků Krajský soud v Českých Budě