21 Cdo 4078/2010 – Nejvyšší soud

21 Cdo 4078/2010 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D. a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) M. D. a b) F. D., obou zastoupených Mgr. Michalem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 2, Kateřinská č. 522/21, proti žalovaným 1) SUBASTA a.s. se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka č. 108, IČO 28435842, 2) EKVITA EURO, a.s. se sídlem v Kladně, Jateční č. 1195, IČO 26156806, zastoupenému JUDr. Jiřím Kadeřábkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Michalská č. 4, a 3) A. B., zastoupenému JUDr. Ivetou Greckou, advokátkou se sídlem v Praze 4 - Modřanech, U Chmelnice č. 2/745, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, Jezuitská č. 4, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 15 C 22/2009, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. února 2010 č.j. 20 Co 3/2010-112, takto: Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 24. srpna 2009 č.j. 15 C 22/2009-71 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobci se žalobou podanou u soudu dne 16.1.2009 domáhali, aby bylo určeno, že "dražba konaná dne 9.12.2008 ve 14:00 na adrese Havlíčkova 3084, Kladno, kde byl dražen soubor nemovitostí skládající se z pozemků parc.č. 729 zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 730/1 zahrada, parc.č. 730/2 zastavěná plocha a nádvoří a parc.č. 731 zahrada a z budovy s č.p. 167 na pozemku 729 a budovy bez č.p. garáže na pozemku 730/2, vše zapsáno v katastrálním území Satalice, obec Praha, kde dražebníkem byla společnost SUBASTA a.s., navrhovatelem dražby společnost EKVITA EURO, a.s. a vydražitelem A. B., je neplatná". Žalobu odůvodnili mimo jiné tím, že žalobkyně a) je dlužníkem žalovaného 2) a zástavcem předmětných nemovitostí, které následně darovala žalobci b), jenž se tím stal jejich vlastníkem a zástavním dlužníkem. Na návrh žalovaného 2) byla žalovaným 1) jako dražebníkem konána dne 9.12.2008 veřejná nedobrovolná dražba předmětných nemovitostí, prováděná k uspokojení pohledávky žalovaného 2) vůči žalobkyni a), v níž nemovitosti vydražil žalovaný 3). Žalovaný 1) oznámením o dražbě ze dne 25.9.2008 informoval žalobce o uvedené dražbě, jeho oznámení však "nemělo zákonem předepsané náležitosti", když neobsahovalo důvod dražby; jako důvod dražby totiž bylo v oznámení o dražbě uvedeno "několik smluv o půjčce a smluv o postoupení pohledávek", označených uvedením jejich účastníků a data uzavření, nikoliv však vykonatelný exekutorský zápis sepsaný soudním exekutorkou JUDr. Evou Jablonskou pod sp.zn. Exz 349/2004, dokládající pohledávku žalovaného 2) podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), a takové údaje "nemohou být důvodem dražby". Současně žalovaný 2) jako navrhovatel dražby a žalovaný 1) jako dražebník byli osobami jednajícími ve shodě ve smyslu ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), a proto je jejich smlouva o provedení dražby neplatná. Podle názoru žalobců je jednání ve shodě uvedených osob je dáno již tím, že u žalovaného 1) jako dražebníka byl místopředsedou představenstva RSDr. S. B. a členem představenstva Ing. K. H. a u žalovaného 2) jako navrhovatele dražby byl současně RSDr. S. B. členem představenstva a Ing. K. H. členem dozorčí rady; "zákonodárce přitom sledoval, aby dražba proběhla nezávisle, bez jakéhokoli zainteresování dražebníka na předmětu a hlavně výsledku dražby". Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 24.8.2009 č.j. 15 C 22/2009-71 zamítl žalobu o určení, že (je neplatná) "nedobrovolná dražba konaná dne 9.12.2008, při které byl dražen soubor nemovitostí skládající se z pozemků parc.č. 729 - zastavěná plocha a nádvoří, parc.č. 730/1 - zahrada, parc.č. 730/2 - zastavěná plocha a nádvoří a parc.č. 731 - zahrada, a z budovy č.p. 167 na pozemku parc.č. 729 a budovy bez č.p. - garáž na pozemku parc. č. 730/2, vše zapsáno na LV č. 211, katastrální území Satalice, obec Praha, kde dražebníkem byl žalovaný 1), navrhovatelem byl žalovaný 2) a vydražitelem byl žalovaný 3)", a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 2) 12.071,- Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Kadeřábka a žalovanému 3) 11.511,- Kč k rukám advokátky JUDr. Ivety Grecké a že "mezi žalobci a žalovaným 1) nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení". Dospěl k závěru, že oznámení o dražbě obsahovalo důvod dražby ve smyslu ustanovení § 40 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), když jako tento důvod uvádí "skutečnost, že žalobkyně a) jako dlužník nesplatila pohledávku navrhovatele dražby v celkové výši 3.830.941,- Kč a dále jsou uvedeny půjčky, kterých se tato věc týká, přičemž je zde uvedeno, že na žalovaného 2) byly postoupeny pohledávky původního věřitele". Soud prvního stupně zohlednil, že "v zákoně o veřejných dražbách není konkrétně stanoveno, co má být důvodem dražby", a dovodil, že v oznámení o dražbě uvedený důvod dražby lze považovat za dostatečný, když "lze za důvod dražby označit splatnou pohledávku, kterou má žalovaný 2) za žalobkyní a), a dražebním titulem, tedy podmínkou, která musí navrhovateli veřejné dražby svědčit, je v daném případě vykonatelný exekutorský zápis". Vykonatelný titul je "podmínkou platnosti dražby", avšak důvodem dražby je "splatná pohledávka navrhovatele dražby", jíž oznámení o dražbě obsahuje. Co do tvrzeného jednání ve shodě dovodil, že RSDr. S. B. "je v obou společnostech (navrhovatele dražby i dražebníka) ve statutárním orgánu", zatímco K. H. byl "ke dni dražby pouze v dozorčí radě jedné ze stran smlouvy o dražbě". Při výkladu pojmu "jednání ve shodě" vyšel z ustanovení § 66b obchodního zákoníku a dovodil, že "uzavření smlouvy o dražbě mezi dvěma společnostmi, v jejichž statutárních orgánech je jedna z více osob stejná, nelze bez dalšího považovat za jednání ve shodě, které by způsobilo neplatnost dražby". Důvody neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) nejsou naplněny. K odvolání žalobců Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17.2.2010 č.j. 20 Co 3/2010-112 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení žalovanému 2) 5.760,- Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Kadeřábka a žalovanému 3) částku 11.520,- Kč k rukám advokátky JUDr. Ivety Grecké a že ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl se soudem prvního stupně - vycházeje z jeho skutkových zjištění - ke shodnému závěru, že ve shodě s ustanovením § 40 odst.2 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) je "pohledávka dražebního věřitele v oznámení (o dražbě) dostatečně individualizována tak, že není zaměnitelná s jinou pohledávkou", když byla určena "zcela konkrétními smlouvami o půjčce, osobami, které smlouvu o půjčce uzavřely, částkami, které mají být uspokojeny dražbou, zástavními smlouvami, které pohledávky zajišťují, a smlouvou o postoupení pohledávky je pak doloženo, že jde o pohledávku dražebního věřitele"; neuvedení titulu (vykonatelných exekutorských zápisů) nemělo vliv na vymezení důvodu dražby jako pohledávky, pro kterou se dražba koná. O žalobci namítaném jednání ve shodě žalovaných 1) a 2) - s odkazem na ustanovení § 66b odst. 1 a 2 obchodního zákoníku - uzavřel, že "by bylo možno posoudit jako jednání ve shodě možnost osob jednajících za navrhovatele dražby ovlivnit chování dražitele". Dražebník a navrhovatel dražby "nejsou ve vztahu ovládající osoba a jí ovládané osoby, ani osoby ovládané stejnou ovládající osobou, neboť akcie společností vlastnily v době uzavření smlouvy o provedení dražby i v době dražby odlišné osoby". Tyto osoby ani nejednaly ve shodě, neboť "ze strany společností nedošlo ke shodě podle § 66a (správně § 66b) obchodního zákoníku, když za obě společnosti jednaly jiné osoby, než RSDr. S. B., který je členem statutárních orgánů obou společností, a společnosti nejsou majetkově propojené". Pro jednání ve shodě nestačí pouze splnění podmínky, že "v obou společnostech je ve statutárním orgánu stejná osoba". Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Namítají, že oznámení o dražbě neobsahovalo "dostatečně identifikovaný právní důvod dražby, kterým byly tzv. vykonatelné exekutorské zápisy". Listiny uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) jsou podmínkou provedení veřejné nedobrovolné dražby, umožňují jednoznačné určení oprávněné a povinné osoby, právního důvodu plnění, druhu a množství plnění, doby plnění a "ověření objektivnosti a zákonnosti vykonatelnosti i proti vůli povinného buď autoritou veřejné moci (rozhodnutí) nebo souhlasem povinného (vykonatelné zápisy)" a samotný závazek "nemůže být důvodem pro dražbu nedobrovolnou". Protože uved