22 Cdo 2746/2012 — Nejvyšší soud

22 Cdo 2746/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2013 Spisová značka:22 Cdo 2746/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.2746.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Sousedská práva Dotčené předpisy:§ 127 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:7. 11. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 2746/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce M. P., bytem v P. n. O., zastoupeného JUDr. Růženou Vojtovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, 28. října 10, proti žalovanému J. V., bytem v O. – Z., zastoupenému JUDr. Mario Hanákem, advokátem se sídlem v Moravské Ostravě, Matiční 730/3, za účasti J. V., bytem v O., jako vedlejší účastnice na straně žalovaného, o stanovení povinnosti zdržet se znečišťování pozemku, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 57 C 369/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. února 2012, č. j. 8 Co 627/2011-96, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. února 2012, č. j. 8 Co 627/2011-96, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalovanému zdržet se znečišťování pozemku žalobce parc. č. 2757/6, způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku vlašského, nacházejícího se na pozemku parc. č. 2780/2 ve vlastnictví žalovaného, vše v katastrálním území a obci P. n. O. Okresní soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. prosince 2010, č. j. 57 C 369/2008-59, ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zdržet se znečišťování pozemku žalobce parc. č. 2757/6, spočívajícím v opadáváních květů, plodů a listů z ořešáku královského, nacházejícího se na pozemku žalovaného parc. č. 2780/2, to vše v katastrálním území a obci P. n. O. Ve výroku II. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 2757/6 a žalovaný vlastníkem pozemku parc. č. 2780/2, to vše v katastrálním území a obci P. n. O. Jedná se o sousední pozemky, které jsou odděleny dřevěným plotem. Na pozemku žalovaného, asi 1 až 1,5 metrů od pozemku žalobce roste strom - ořešák královský, který dosahuje výšky 10 metrů. Pozemek žalobce je využíván jako okrasná zahrada a na pěstěnou travnatou plochu přilétají listy padající z ořešáku královského, umístěného na pozemku žalovaného. Listy jsou větrem zanášeny i na pozemek žalobce, kde tvoří v některých místech i souvislé vrstvy a zachytávají se v okrasných keřích, které jsou vysazeny na pozemku žalobce. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vzhledem k výšce stromu a rozsahu jeho koruny na pozemek žalobce padá velké množství listů, plodů a květů, které omezují výkon vlastnického práva žalobce nad míru přiměřenou poměrům a negativně ovlivňují stav pozemku žalobce, který musí vynakládat značné náklady k udržení stavu a kvality svého pozemku využívaného jako okrasná zahrada. Vzal v úvahu též to, že listy ořešáku královského nemohou být žalobcem vzhledem k jejich struktuře použity ke kompostování, a také způsob využití pozemku žalobce jako okrasné zahrady. Konstatoval, že žalovaný pochybil, pokud vysadil strom v přílišné blízkosti hranice pozemků. Uvedl, že žalovaný je povinen zadržet listí na svém pozemku i tehdy, pokud budou nepříznivé klimatické podmínky (např. silný vítr). Uzavřel, že je na žalovaném, aby dosáhl stavu, který mu ukládá rozhodnutí soudu s přihlédnutím k tomu, že opad květů, plodů a listů ořešáku královského trvá vždy krátkou předem předvídatelnou dobu v roce. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě (dále jen ,,odvolací soud“) rozsudkem ze dne 22. února 2012, č. j. 8 Co 627/2011-96, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žalobu, aby byl žalovaný uznán povinným zdržet se znečišťování žalobcova pozemku parc. č. 2757/6, spočívajícím v opadávání květů, plodů a listů z ořešáku královského umístněného na pozemku žalovaného parc. č. 2780/2, to vše v katastrálním území a obci P. n. O. (výrok I. rozsudku). Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku). Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, která jako správná převzal. Doplnil však dokazování ohledně žalobcem tvrzeného opadávání listí, květů a plodů v jarních měsících. Nesdílel však závěr soudu prvního stupně, že žalobce obtěžuje žalovaného nad míru přiměřenou poměrům. Vyšel z toho, že opadávání listí, plodů a květů je přirozeným přírodním jevem a děje se pouze v určitou dobu v roce. Proto nemůže opadávání listí, plodů a květů na pozemek žalobce obtěžovat žalobce nad míru přiměřenou poměrům. Připustil sice, že listy ořešáku královského mají vzhledem ke své velikosti a struktuře negativní dopad na travní porost na pozemku žalobce, nicméně toto samo o sobě není skutečností, která by měla za následek překročení míry přiměřené poměrům. Dodal, že žalovaný činí dostatečná opatření, aby listí, květy a plody na pozemek žalobce nepadaly (udržuje větve tak, aby nepřesahovaly nad pozemek žalobce). Vzal v úvahu také vyjádření Magistrátu města Ostravy, který konstatoval, že zásah do koruny dřeviny by znamenal její poškození. Odvolací soud byl toho názoru, že žalobce ani nemůže nijak zabránit opadávání listí, neboť by tím porušil předpisy o ochraně přírody a krajiny. K námitce žalobce, že pozemek využívá jako okrasnou zahradu a imisemi z pozemku žalovaného se její udržování výrazně ztěžuje, zároveň uvedl, že již v době, kdy žalobce pozemek upravil jako okrasnou zahradu, nemohl očekávat, že žalovaný strom odstraní. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Přípustnost dovolání je podle jeho názoru dána na základě ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Se závěry odvolacího soudu dovolatel nesouhlasil. Připomněl, že musí listí, plody i květy neustále shrabovat a uklízet, což klade značné nároky na jeho fyzické síly a čas vzhledem k jeho přibývajícímu věku. V řízení fotografiemi dostatečně prokázal, že větve stromu na jeho pozemek přesahují. Pokud žalovaný větve někdy zkrátil, stalo se tak v návaznosti na ohlášené místní šetření, případně na naléhání dovolatele. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nezískal povolení ke skácení stromu a vzhledem k rozhodnutí odvolacího soudu má dovolatel za to, že bude stále více obtěžován. Poukázal na to, že skutečnost, že žalovaný nemůže strom pokácet, nemá vliv na posouzení, zda opadávání listů, plodů a květů přesahuje míru přiměřenou místním poměrům. Okrasná zahrada obklopuje jeho rodinný domek a v době, kdy ji zřídil, nemohl předpokládat, že bude obtěžován imisemi ze sousedního pozemku. Odvolací soud podle jeho názoru nezohlednil skutečnost, že jeho pozemek je využíván jako okrasná zahrada, kde není možné spadávání listů strpět tak jako v případě jiných zahrad. Pokud jde o možnosti, jakými může žalovaný svoji povinnost splnit, poukázal na to, že by žalovaný mohl odřezat jednu z kmenových větví stromu či použít ochrannou síť. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 22. února 2012, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání dovolatelky podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012. Dovolání je v řešené věci přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je i důvodné. Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden (§ 242 odst. 1 o. s. ř.). Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Podle § 127 odst. 1 obč. zák. vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad mír