22 Cdo 2954/2024 — Nejvyšší soud

22 Cdo 2954/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 2. 2025 Spisová značka:22 Cdo 2954/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.CDO.2954.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vypořádání SJM Vypořádací podíl Dotčené předpisy:§ 736 o. z. § 740 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 2954/2024-396 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně Z. V., zastoupené JUDr. Ing. Evou Fryšovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, 8. května 451/10, proti žalovanému M. V., zastoupenému JUDr. Vladislavou Rapantovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Dukelská 891/4, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 C 92/2020, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. 6. 2024, č. j. 69 Co 41/2024-365, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. 6. 2024 č. j. 69 Co 41/2024-365, se ruší; současně se, vyjma výroku I, ruší rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 2023, č. j. 12 C 92/2020-334, a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení1. Okresní soud v Olomouci (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 10. 2023, č. j. 12 C 92/2020-334, rozhodl v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů („SJM“) - účastníků řízení tak, že zastavil řízení o vypořádání specifikovaných movitých věcí (výrok I), ze zaniklého společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal nemovitou věc - pozemek parc. č. XY, orná půda, zapsaný na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území a obec XY u Katastrálního úřadu XY, Katastrální pracoviště XY, a nemovitou věc - stavbu dílny nezapsanou v katastru nemovitostí a nezakreslenou v katastrální mapě, se všemi součástmi a příslušenstvím, postavenou na pozemku parc. č. XY - ostatní plocha, zapsaném na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území a obec XY, u Katastrálního úřadu XY, Katastrální pracoviště XY (výrok II), a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na úplné vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění do 30 dnů od právní moci rozsudku částku 611 500 Kč (výrok III). Dále rozhodl o nákladech řízení (výroky IV až VII). 2. Mezi účastníky bylo sporné ocenění výše označeného pozemku parc. č. XY (dále též jen „sporný pozemek“), a otázka, zda dotace poskytnutá žalovanému na dům v jeho výlučném vlastnictví se stala součástí SJM; řešení těchto dvou otázek se rovněž týká dovolání. 3. Soud prvního stupně zjistil, že pozemek parc. č. XY sousedí s dalšími pozemky ve výlučném vlastnictví žalovaného, přístup k „veřejnému prostranství“ je zajištěn přes tyto pozemky. Ze znaleckého posudku č. 5425/2021 zpracovaného na objednávku žalovaného Znaleckým a oceňovacím ústavem, s. r. o. vyplývá, že obvyklá cena tohoto pozemku, oceňovaného jako orná půda, činí 50 000 Kč. Ze znaleckého posudku Ing. Ladislava Čecha, znalce ustanoveného soudem, soud prvního stupně zjistil, že znalec určil tržní hodnotu pozemku parc. č. XY se všemi součástmi a příslušenstvím částkou 370 000 Kč. Znalec vyšel z toho, že uvedený pozemek „tvoří s RD č. p. XY, parc. č. XY a parc. č. XY jednotný funkční celek a takto se i oceňuje“. Navzdory tomu, že pozemek je evidován v katastru nemovitostí jako „orná půda“, znalec uvedl, že podle § 9 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), je třeba pozemek ocenit jako stavební, a sice „analogicky dle filosofie judikátu NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2281/2003 se při výpočtu neuvažuje nepřístupnost z veřejného prostranství.“ Znalec dále vysvětlil, že „dle § 9 odst. 5 se pro účely ocenění pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v KN. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v KN a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu – v našem případě je parc. č. XY dle skutečného stavu zahradou s trvalými prosty, která cele splňuje definici stavebního pozemku dle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/19997 Sb.“ Pokud jde o objekty ke srovnání, pak znalec uvedl tři prodeje v obci XY; vzal do úvahy i cenu trvalých porostů. Znalec též zmínil, že se mu nepodařilo zajistit jiné (další) aktuální kupní smlouvy z důvodu, že se s obdobnými nemovitostmi v místě a čase neobchodovalo. Sporný pozemek parc. č. XY je zahrada, tvoří spolu s „rodinným domem, parcelou, na které dům stojí, a dalšími dvěma parcelami za ní jednotný funkční celek; tento celek má přímý přístup na „veřejné prostranství“. Tento posudek považoval soud prvního stupně za dostačující, a proto odmítl návrh žalovaného na provedení důkazu dopisem Znaleckého a oceňovacího institutu s. r. o., adresovaného žalovanému dne 11. 9. 2023, a na zpracování revizního znaleckého posudku. Finanční prostředky poskytnuté z programu Zelená úsporám na zateplení (výměnu oken) budovy ve výlučném vlastnictví žalovaného považoval soud prvního stupně za součást SJM, a proto je vypořádal. 4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále „odvolací soud“) k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 27. 6. 2024 č. j. 69 Co 41/2024-365, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II až VII potvrdil (výrok I), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). 5. Odvolací soud neshledal důvodnými námitky žalovaného o ocenění pozemku parc. č. XY. Namítal-li žalovaný, že v situaci, kdy v řízení byly předloženy dva znalecké posudky (posudek znalce Ing. Čecha – dále také „znalec“ a posudek Znaleckého a oceňovacího ústavu, s. r. o. - dále také „ústav“) s odlišnými závěry, měl soud prvního stupně přistoupit k nařízení revizního znaleckého posudku, odvolací soud uvedl, že pouhý nesouhlas účastníka řízení se závěry znaleckého posudku sám o sobě nevede k závěru o nutnosti zpracovat revizní posudek; účastník musí závěry znaleckého posudku relevantně zpochybnit. Nemá-li soud pochybnost o skutkovém stavu zjištěném na základě znaleckého posudku, není povinnost provést důkaz dalším posudkem. Odvolací soud rekapituloval, že soud prvého stupně neměl pochybnosti o správnosti znaleckého posudku vypracovaného znalcem, kterého přibral do řízení, z jehož posudku následně při svém rozhodování vycházel, a sice s ohledem na závěry znalce, jeho reakci k námitkám, jakož i výpověď před soudem. Znalec jednoznačně uvedl, jak k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah formuloval svůj závěr. Znalec splnil znalecký úkol zadaný soudem a posudek obsahuje všechny zákonné náležitosti. Odvolací soud rovněž připomněl judikaturou petrifikovaný závěr (odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 259/2012; tento rozsudek je - shodně jako dále označená rozhodnutí dovolacího soudu - přístupný na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz), že do znalcem zvolených metod, postupů, znaleckých standardů, metodiky, pomůcek a způsobu výpočtu tržní ceny není soud oprávněn zasahovat, tyto zpochybňovat a přezkoumávat, pokud znalec podá co do formální i obsahové stránky bezvadný posudek a se všemi námitkami stran se řádně vypořádá, což se v daném případě stalo. 6. Odvolací soud argumentoval, že znalec důvody postupu, pro které pozemek parc. č. XY posuzoval jako pozemek stavební, který je součástí jednotného funkčního celku s rodinným domem č. p. XY, a pozemky parc. č. XY a parc. č. XY, zcela srozumitelně i s odkazem na „rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2281/2003“ vysvětlil. Jednotný funkční soubor nemovitých věcí je přístup z veřejného prostranství a nelze spravedlivě požadovat, aby strana, které bude nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví (v projednávané věci žalovaný), byla snížením ceny z důvodů nepřístupnosti a oceněním jako orná půda nepřiměřeně zvýhodněna na úkor strany, která o svůj majetek přichází (žalobkyně). Nelze tak považovat za obhajitelné řešení, jež preferuje žalovaný s odkazem na znalecký posudek ústavu, tedy aby byl pozemek oceněn jako orná půda v částce 30 Kč/m2 a den po převodu by mohl nabyvatel předmětný pozemek s ostatními pozemky a rodinným domem prodat za tržní hodnotu 1 377 Kč/m2. 7. Správným shledal odvolací soud i postup soudu prvního stupně, pokud učinil předmětem vypořádání i „vnos“ ze společného majetku na výlučný majetek žalovaného; za vnos považoval částku vyplacenou žalovanému jako dotaci v programu Zelená úsporám. II. Dovolání, vyjádření k dovolání8. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný (dále také „dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost výslovně nevymezuje, je