22 Cdo 3413/2023 – Nejvyšší soud

22 Cdo 3413/2023-625 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně SYNOT REAL ESTATE, k.s., IČO 26221276, se sídlem v Uherském Hradišti, Jaktáře 1475, zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti žalovaným 1) M. M. a 2) Z. V., oběma zastoupeným Mgr. Markem Davidem, advokátem, se sídlem ve Zlíně, Lešetín IV 777, o určení existence služebnosti, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 7 C 15/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2023, č. j. 71 Co 71/2022-541, a doplňujícímu rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 6. 2023, č. j. 71 Co 71/2022-569, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2023, č. j. 71 Co 71/2022-541, ve výrocích I, III a IV a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 6. 2023, č. j. 71 Co 71/2022-569, se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala určení existence služebnosti, a to existence práva služebnosti zřízení a umístění jímacích studní, zřízení a vedení vodovodu, umístění čerpacího zařízení, dalších zařízení potřebných pro jejich provoz, zřízení a vedení kanalizace, vodovodu, umístění čerpacího zařízení, dalších zařízení potřebných pro jejich provoz a přístupu za účelem jejich kontroly a provádění oprav váznoucí na blíže specifikovaných služebných pozemcích ve vlastnictví žalovaných (dále jen „služebné pozemky žalovaných“) ve prospěch každého vlastníka níže specifikovaných pozemků (dále jen „panující pozemky žalobkyně“), na základě smlouvy o služebnosti uzavřené mezi právními předchůdci žalobce a žalovaných (dále též jen „primární petit“). V průběhu řízení pak žalobu doplnila o eventuální petit tak, že se domáhala určení existence práva služebnosti zřízení a umístění stejných staveb včetně práva přístupu za účelem jejich kontroly a provádění oprav na služebných pozemcích žalovaných ve prospěch každého vlastníka panujících pozemků žalobkyně, a to v rozsahu dle geometrického plánu ze dne 12. 5. 2021, č. plánu 3186-98a/2021, vyhotoveného společností NeoGeo cz, s.r.o., IČ: 06695388, se sídlem Pod Šternberkem 306, 763 02, Zlín, ověřeného Ing. Lukášem Fryštákem (dále jen „eventuální petit“). Tuto změnu žaloby soud prvního stupně připustil. 2. Okresní soud ve Vsetíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 10. 2021, č. j. 7 C 15/2020-481, určil existenci práva služebnosti zřízení a umístění jímacích studní, zřízení a vedení vodovodu, umístění čerpacího zařízení, dalších zařízení potřebných pro jejich provoz a přístupu za účelem jejich kontroly a provádění oprav váznoucí na pozemcích parc. č. XY, XY (jeho součástí je nyní také pozemek parc. č. XY, který byl v době podání žaloby samostatným pozemkem), XY a XY (jeho součástí je nyní také pozemek parc. č. XY, který byl v době podání žaloby samostatným pozemkem), to vše v katastrálním území XY, ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. XY, XY, XY, XY, st. p. č. XY, XY, XY a XY v katastrálním území XY (výrok I), dále určil existenci práva služebnosti zřízení a vedení kanalizace, vodovodu, umístění čerpacího zařízení, dalších zařízení potřebných pro jejich provoz a přístupu za účelem jejich kontroly a provádění oprav váznoucí na pozemcích parc. XY (jeho součástí je nyní také pozemek parc. č. XY, který byl v době podání žaloby samostatným pozemkem) a parc. č. XY v katastrálním území XY ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. XY, XY, XY, XY, st. p. č. XY, XY, XY a XY v katastrálním území XY, (výrok II.), zamítl vzájemný návrh na zrušení služebnosti vzniklé na základě smlouvy o služebnosti ze dne 16. 12. 1957, uzavřené mezi Závodním výborem ROH, n.p., Tatra Kopřivnice a C. a M. M. bez přiměřené náhrady (výrok III) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV). 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. XY, jehož součástí je budova č. p. XY, který spolu s dalšími pozemky (mimo jiné) parc. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY v katastrálním území XY slouží k provozu rekreačního zařízení pod názvem XY. Dále je žalobkyně vlastníkem pozemku parc. č. st. XY, jehož součástí je objekt bez č. p./č. e. – technická vybavenost (dále výše uvedené nemovitosti společně jen „XY“). K XY náleží (mimo jiné) také vodárna, studna, vodovod, čistička odpadních vod, kanalizace dešťová, splašková, elektrokabel (dále jen „vodní dílo“). Toto vodní dílo se nachází z části také na služebných pozemcích ve vlastnictví žalovaných. 4. Dne 16. 12. 1957 uzavřeli Závodní výbor ROH Tatra n.p. na jedné straně a C. a M. M. (dále jen „manželé M.“) na straně druhé, smlouvu o služebnosti. Podle bodu I smlouvy se manželé M. zavázali zřídit vlastníku nemovitostí zapsaných v knihovní vložce č. XY k. ú. XY „právo věcné služebnosti zřízení jímacích studní, čerpacího zařízení a vodovodu“ na pozemcích tam uvedených a v rozsahu uvedeném sub II této smlouvy a právo kdykoliv vstoupit na pozemek a provádět potřebné práce za účelem opravy zařízení.“ V čl. II smlouvy o služebnosti se manželé M. zavázali zřídit na služebných pozemcích „právo služebnosti vybudovat a zřídit potřebný počet čerpacích studní se vším zařízením pro čerpání vody jakýmkoliv způsobem a právo vedení vodovodu po tomto i v pozemku podle přísl. projektu, a to i přes ostatní pozemky, jak budou v projektu označeny.“ Kromě toho se manželé M. zavázali nevyužívat služebné pozemky způsobem, který by ohrožoval „kvalitu nebo poživatelnost vody“. V článku V smlouvy o služebnosti se zavázali zřídit na svých parcelách č. XY a XY, zapsaných v knihovní vložce č. XY k. ú. XY a č. XY, zapsaném v knihovní vložce č. XY k. ú. XY ve prospěch vlastníka nemovitosti zapsané v knihovní vložce č. XY k. ú. XY „právo vedení vodovodu a kanalizace po a v těchto pozemcích, jakož i právo vybudovat a udržovat všechna zařízení na čerpání, kontrolu a opravu vodovodního a kanalizačního vedení a veškerá zařízení spojená s jejich funkcí v potřebné míře. Současně se povoluje oprávněné straně kdykoliv přístup k těmto zařízením za účelem kontroly a opravy.“ Z čl. XII smlouvy o služebnosti soud prvního stupně zjistil, že si její strany sjednaly, že svolují, aby podle této smlouvy byla „poznamenána“ v pozemkové knize vložce č. XY pro katastrální území XY služebnost – právo zřízení čerpacích studní, vodovodu a ostatních zařízení po a v parcele č. XY jakožto statku služebném, dále předkupní právo k parcele č. XY, a právo zřízení a vedení vodovodu a kanalizace po a v parcele č. XY a XY. Dále si v tomto článku smlouvy o služebnosti její strany rovněž sjednaly, že svolují, aby podle této smlouvy byla v pozemkové knize vložce č. XY „poznamenána“ služebnost - právo vedení vodovodu a kanalizace po a v parcele č. XY jakožto statku služebném; to vše ve prospěch vlastníka knihovní vložky č. XY jako statku panujícího. 5. Soud prvního stupně se neztotožnil s námitkou žalovaných, že smlouva o služebnosti je neplatná pro neurčitost, neboť z ní není patrné, v jakém rozsahu mají být služebné pozemky zatíženy, což nelze překlenout ani jejím výkladem. Aplikoval na daný případ výkladová pravidla § 31 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák. 1950“), který na daný případ dopadá z hlediska časové působnosti (§ 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“, a § 854 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – dále jen „obč. zák.“) a dovodil, že smlouva o služebnosti je platná. 6. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3. 4. 2023, č. j. 71 Co 71/2022-541, změnil výrokem I rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v rozsahu primárního petitu zamítl, výrok rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí vzájemného návrhu zrušil a řízení v této části zastavil (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III a IV). Doplňujícím rozsudkem ze dne 23. 6. 2023, č. j. 71 Co 71/2022-569, zamítl žalobu i pokud jde o eventuální petit (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). 7. Odvolací soud uvedl, že vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, dospěl však k jinému právnímu posouzení věci; smlouva o služebnosti je podle něj neplatná, a to z důvodu nedostatku právní subjektivity závodního výboru Revolučního odborového hnutí (dále jen „ZV ROH“) k takovému úkonu, a je rovněž neurčitá. Odvolací soud uvedl, že okresní soud sice správně dovodil, že ZV ROH mělo právní subjektivitu, nesprávně však z toho dovodil oprávnění tohoto subjektu činit právní jednání „navenek“ a uzavírat smlouvy s třetími osobami. Rozsah oprávnění byl v době uzavření smlouvy upraven stanovami z roku 1955, zejména pak článkem 52, a z nich vyplývalo, že „veškerá činnost závodní odborové organizace směřovala do její vnitřní struktury, omezovala se na její členskou základnu a na plnění kolektivní smlouvy ve vztahu k jedinému subjektu, jímž byl příslušný závod, jehož zaměstnance sdružovala. Z takto v