22 Cdo 3575/2020 — Nejvyšší soud

22 Cdo 3575/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 1. 2021 Spisová značka:22 Cdo 3575/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:22.CDO.3575.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Společné jmění manželů Dotčené předpisy:§ 7241 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:27. 4. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1220/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 3575/2020-212 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně D. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze, Na Florenci 2116/15, proti žalovanému O. P., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Bc. Hanou Vančurovou, advokátkou se sídlem v Brně, Řeznická 367/1, o zúžení rozsahu a vypořádání společného jmění manželů, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 20 C 61/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, č. j. 15 Co 42/2020-194, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, č. j. 15 Co 42/2020-194, se mění tak, že i. Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2020, č. j. 20 C 61/2018-137, se potvrzuje. ii. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 53 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Marka Vojáčka. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 14 440 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Marka Vojáčka Odůvodnění: Žalobkyně se domáhá zúžení společného jmění manželů (SJM) – účastníků řízení – o 910 219,82 Kč a v tomto rozsahu také vypořádání SJM. Tvrdí, že uvedená částka odpovídá celoživotním úsporám účastníků uloženým na účtu vedeném na jméno žalovaného, ke kterým jí žalovaný odňal dispoziční právo; o zúžení SJM žádá z obavy o to, aby žalovaný nevyužil společné prostředky na renovaci domu v jeho soukromém vlastnictví, případně jiným způsobem, nad kterým nemá žalobkyně kontrolu. Žalovaný návrhu oponuje, se zúžením nesouhlasí, SJM by se mělo vypořádat jako celek v souvislosti se zánikem manželství (žalobkyně podala též návrh na rozvod manželství); není marnotratný ani nepodstupuje nepřiměřená rizika a nejsou tak naplněny zákonné důvody pro zúžení SJM. Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. 10. 2020, č. j. 20 C 61/2018-137, zúžil společné jmění manželů – účastníků řízení – „o finanční prostředky 910 219,82 Kč“ (výrok I), do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal „finanční prostředky uložené na účtu č. 1044035613/5500“ (výrok II), a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na její podíl 455 109,91 Kč (výrok III). Rozhodl také o náhradě nákladů řízení (výrok IV). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci jsou od roku 1977 manželé a manželství přes prokázané neshody dosud trvá. Mezi účastníky nebylo sporné, že měli společné peněžní prostředky na několika účtech vedených na jméno žalovaného, ke kterým nejprve žalobkyně měla dispoziční právo, žalovaný následně požádal o zrušení dispozičního práva žalobkyně. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro zúžení SJM. Nebylo sice prokázáno, že by žalovaný užíval společné prostředky nehospodárně, ani že je používal na opravě své vlastní nemovitosti, nicméně samotná skutečnost, že odňal žalobkyni dispoziční právo k účtu, na kterém jsou finanční prostředky tvořené společnými úsporami ve značné výši, je důvodem návrhu vyhovět. Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 30. 6. 2020, č. j. 15 Co 42/2020-194, napadený rozsudek soud prvního stupně změnil tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zúžení společného jmění manželů účastníků řízení o finanční prostředky ve výši 910 219,82 Kč a vypořádání této části SJM tak, že do vlastnictví žalovaného připadnou finanční prostředky uložené na účtu č. 1044035613/5500 a že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na její podíl částku 455 109,91 Kč, se zamítá (výrok I); dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). Odvolací soud vyšel ze stejných skutkových zjištění, dospěl však k odlišným právním závěrům. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu (jmenovitě rozhodnutí ze 4. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 373/2015), z něhož citoval: „Samotné oddělené soužití manželů a nezájem o další zachování manželství, jenž je navenek demonstrován probíhajícím rozvodovým řízením, nejsou skutečnostmi, jež by samy o sobě představovaly vážný důvod pro zúžení či zrušení SJM. K nim musí přistoupit skutečnost další, která je svou intenzitou způsobilá ovlivnit manželské majetkové společenství, a to jak co do rozsahu, tak i hodnoty předmětu společného majetku, nebo skutečnost mající vliv na správu společného majetku či hospodaření s ním. Na rozsahu či hodnotu společného majetku tak bude mít nepochybně vliv takové jednání jednoho z manželů, v jehož důsledku dochází k bezdůvodnému rozprodávání či zadlužování společného majetku, k neúměrnému zatěžování majetku, například zástavním právem či jiným způsobem zajištění, popřípadě dochází ke stavu, kdy společný majetek oproti obvyklému běhu věcí, který by bylo možné očekávat, nebude dále rozmnožován. Důvodem negativně postihujícím správu či hospodaření se společným majetkem musí potom být neshoda, která podstatným způsobem využití či nakládání se společnými věcmi či právy ztěžuje do té míry, že je způsobilá přivodit vznik závažné či těžko nahraditelné újmy na věci či právu, na právech jednoho z manželů, popřípadě i na společném majetku jako celku. Závadné jednání jednoho z manželů či podstatná neshoda při hospodaření se společným majetkem musejí být již existující či reálně hrozící a jako takové musejí být soudem nepochybně zjištěny“. Zopakoval, že nebylo prokázáno nepřiměřené utrácení společných prostředků žalovaným, ani jejich využívání na renovaci nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného. Dále zdůraznil, že žalobkyně věděla, že výlučným majitelem účtů je žalovaný a že tudíž její oprávnění je závislé právě na majiteli účtu (žalovaném) a jeho souhlasu, přesto posílala příjmy z výdělečné činnosti i z důchodu na uvedený účet; muselo jít tak být zřejmé, že uvedené oprávnění jí může být majitelem účtu kdykoliv odňato. Pokud tedy žalovaný jako majitel účtu přistoupil k odnětí dispozičního oprávnění žalobkyně, přičemž nic dalšího ve vztahu k vážným důvodům a rozporům ohledně hospodaření se společnými prostředky nebylo prokázáno, nelze to bez dalšího považovat za závažný důvod ve smyslu § 724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), pro zúžení stávajícího rozsahu SJM účastníků. Zároveň uvedl, že navrhovaný žalobní petit neodpovídá skutkovému vymezení žaloby. Žalobkyně navrhla zúžit SJM o finanční prostředky, přičemž tvrdí, že jde o prostředky na účtu žalovaného, které jsou ve společném jmění manželů. Nejde však o fyzické peněžní prostředky, nýbrž pohledávkou majitele účtu za bankou. Součástí SJM je pohledávka a má-li dojít k zúžení SJM, pak právě o tuto pohledávku, nikoli finanční prostředky či finanční prostředky uložené na účtu. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobu zamítl. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobkyně (dovolatelka) dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř. a jako dovolací důvod uplatňuje nesprávné právní posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání mají zakládat následující dvě otázky hmotného práva; první nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, při řešení druhé se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu: 1) Může být odnětí dispozičního práva k účtům jednoho z manželů (znemožnění správy prostředků ve společném jmění manželů na těchto účtech uložených) vážným důvodem pro zúžení společného jmění manželů ve smyslu ustanovení § 724 o. z.? 2) Je pohledávka z účtu manžela součástí společného jmění manželů, o které může být společné jmění zúženo? Řešení první otázky naznačuje již odvolacím soudem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého důvodem pro zúžení SJM mohou být skutečnosti svou intenzitou způsobilé ovlivnit manželské majetkové společenství tak, že podstatným způsobem ztěžují využití či nakládání se společnými věcmi či právy, a to do té míry, že jsou způsobilé přivodit vznik závažné či těžko nahraditelné újmy na věci či právu, na právech jednoho z manželů, popřípadě i na společném majetku jako celku (odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.