23 Cdo 1193/2023 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1193/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 7. 2023 Spisová značka:23 Cdo 1193/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.1193.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nepřípustnost dovolání objektivní [ Nepřípustnost dovolání ] Rozhodčí řízení Dokazování Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 31 písm. e) předpisu č. 216/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:16. 10. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 2797/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1193/2023-107 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobců a) Trip & Airport transfers s. r. o., se sídlem v Sokolově, Jelínkova 1878, identifikační číslo osoby 05069998, a b) M. H., nar. dne XY, bytem v XY, oba zastoupeni Mgr. Petrem Němcem, advokátem se sídlem Praze, Slezská 1297/3, proti žalované Mercedes-Benz Financial Services Česká republika s. r. o., se sídlem v Praze, Daimlerova 2296/2, identifikační číslo osoby 63997240, zastoupené JUDr. Monikou Linhartovou, advokátkou se sídlem v Praze, Široká 25/6, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 12 Cm 22/2021, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2022, č. j. 4 Cmo 119/2022-60, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně. O d ů v o d n ě n í : (dle § 243f odst. 3 o. s. ř.) Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 6. 2022, č. j. 12 Cm 22/2021-35, zamítl návrh žalobců na přerušení řízení (výrok I.), zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu, vydaného rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky JUDr. Břetislavem Komanem dne 25. 8. 2021 pod sp. zn. Rsp 306/20 (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (výrok III.). K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, č. j. 4 Cmo 119/2022-60, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podali společně žalobci (dále též „dovolatelé“) dovolání s tím, že je považují za přípustné dle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které mají být dovolacím soudem posouzeny jinak, než jak byly dosud řešeny, případně nebyly v praxi dovolacího soudu dosud řešeny. V konkrétnosti dovolatelé předkládají dovolacímu soudu tyto otázky: a) „Je porušením zásady rovnosti účastníků rozhodčího řízení, vyjádřené v ustanovení § 18 ZRŘ [zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „ZRŘ“)], procesní postup rozhodčího soudu v případě, že účastníku je sice dána možnost vyjádřit se k rozhodčí žalobě, účastnit se ústního jednání a k navrženým důkazům navrhnout důkazy vlastní, které však rozhodčí soud zamítne provést z důvodu nadbytečnosti, neúčelnosti a časového odstupu (pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti), ačkoliv tyto důkazní návrhy mohou mít zásadní vliv na rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé?“ b) „Navrhne-li účastník v rámci rozhodčího řízení důkaz revizním znaleckým posudkem a svědeckým výslechem znalců, s ohledem na vzniklé pochybnosti o správnosti jiného znaleckého posudku (pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti), aby tak byly dostatečně odstraněny rozpory mezi dvěma důkazy stejné důkazní síly, a rozhodčí soud při svém rozhodování zamítne tyto důkazní návrhy provést z důvodu nadbytečnosti, neúčelnosti a časového odstupu, jedná se tak o procesní vadu rozhodčího soudu vedoucí k porušení zásady rovnosti účastníků rozhodčího řízení ve smyslu ustanovení § 18 ZRŘ?“ c) „Trpí rozhodčí nález rozhodčího soudu deficitem odůvodnění vykazujícím takové procesní vady, které svým významem v rozhodčím řízení znemožňují účastníku věc před rozhodcem projednat, pokud je sice účastníku dána možnost vyjádřit se k rozhodčí žalobě, účastnit se ústního jednání a k navrženým důkazům navrhnout vlastní důkazy, které však rozhodčí soud zamítne provést z důvodu nadbytečnosti, neúčelnosti a časového odstupu, ačkoliv tyto důkazní návrhy mohou mít zásadní vliv na rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé, pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti?“ d) „Je-li odpověď na otázku C kladná, mohou procesní vady v postupu rozhodčího soudu vést ke zrušení rozhodčího nálezu soudem dle ustanovení § 31 písm. e) ZRŘ z důvodu, že účastník byl v rozhodčím řízení zkrácen na svém právu věc před rozhodcem projednat?“ e) „Je rozhodčí nález rozhodčího soudu přesvědčivě a srozumitelně odůvodněn v případě, že účastník rozhodčího řízení k navrženým důkazům navrhne výslech znalců, aby tak byly dostatečně odstraněny rozpory mezi dvěma důkazy stejné důkazní síly, přičemž rozhodčí soud zamítne důkazní návrh provést z důvodu nadbytečnosti, neúčelnosti a časového odstupu (pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti), ačkoliv daný důkazní návrh může mít zásadní vliv na rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé?“ f) „Je v rozporu s ustanovením § 127 odst. 2 o. s. ř. procesní postup rozhodčího soudu, jestliže rozhodčí soud v řízení nepřipustí z důvodu neúčelnosti a časového odstupu důkaz revizním znaleckým posudkem, který navrhuje účastník z důvodu odstranění rozporů mezi dvěma důkazy stejné důkazní síly, jakož i k odstranění pochybností o správnosti jiného znaleckého posudku, pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti?“ Dovolatelé uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) a navrhují, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná se dle obsahu spisu k podanému dovolání vyjádřila v tom smyslu, že dovolaní považuje za nepřípustné, a proto navrhuje, aby je dovolací soud odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobami k tomu oprávněnými a řádně zastoupenými podle § 241 odst. 1 o. s. ř., se zabýval přípustností dovolání. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. § 239 o. s. ř.), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení § 237 o. s. ř. skutečně splněna jsou. Dovolání není přípustné. Dovolatelé soudům nižších stupňů vytýkají, že nesprávně právně posoudily otázku důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu dle ustanovení § 31 písm. e) ZRŘ, neboť v rozhodčím řízení nebyla straně poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat. Dovolatelé dovolacími námitkami [shora označenými pod písm. a), b), e) a f)] tvrdí porušení zásady rovnosti účastníků rozhod