23 Cdo 1631/2021 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1631/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 8. 2022 Spisová značka:23 Cdo 1631/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.1631.2021.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Postoupení pohledávky Zajištění dluhu (o. z.) Dotčené předpisy:§ 554 obč. zák. § 526 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 11. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1631/2021-1002 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně KaBB winkel s.r.o., se sídlem v Brně, Staré Brno, Nové sady 988/2, identifikační číslo osoby 03360156, zastoupené Mgr. Pavlem Kopou, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 57/142, proti žalované mopas a.s. v likvidaci, se sídlem v Praze 9, Libeň, Lihovarská 1060/12, identifikační číslo osoby 60708735, zastoupené Mgr. Hanou Körberovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zálešná V 3149, o zaplacení smluvní pokuty 1 782 678,48 USD s příslušenstvím, vedené u Okresního soud v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 164/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020, č. j. 27 Co 98/2019-952, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020, č. j. 27 Co 98/2019-960, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020, č. j. 27 Co 98/2019-952, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020, č. j. 27 Co 98/2019-960, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení domáhá zaplacení částky 1 782 678,48 USD s příslušenstvím jako smluvní pokuty podle kupní smlouvy uzavřené dne 15. 8. 2011 mezi společností AUM LLC (se sídlem v Mongolsku, registrační číslo 5056721) jako kupující a žalovanou jako prodávající (dále jen „exportní smlouva“). Předmětná pohledávka z titulu smluvní pokuty měla být společností AUM LLC postoupena prostřednictvím zajišťovací cese původní žalobkyni (společnosti Česká exportní banka, a.s., identifikační číslo osoby 63078333), která tuto pohledávku následně postoupila žalobkyni. 2. Rozsudkem ze dne 7. 2. 2019, č. j. 7 C 164/2016-509, Okresní soud v Kroměříži jako soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 423 232 USD s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 359 446,48 USD s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III). 3. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, podle kterých žalovaná jako prodávající a společnost AUM LLC jako kupující dne 15. 8. 2011 uzavřely smlouvu označenou jako „exportní smlouva“ (doplněnou postupně šesti dodatky), jejímž předmětem byla dodávka ve smlouvě specifikovaných nákladních automobilů, návěsů a servisního střediska s vybavením a zařízením za celkovou kupní cenu ve výši 13 107 130 USD. Pro případ prodlení prodávající s dodáním objednaného zboží ve sjednané době si účastnice dohodly smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové kupní ceny za každý den prodlení. 4. Dne 4. 11. 2011 původní žalobkyně uzavřela se společností AUM LLC smlouvu o zajišťovacím postoupení pohledávky (dále jen „smlouva o zřízení zajištění“), na jejímž základě společnost AUM LLC postoupila veškeré současné a budoucí pohledávky z exportní smlouvy na původní žalobkyni. 5. Žalovaná postupně dodala společnosti AUM LLC veškeré zboží, k jehož dodání se podle exportní smlouvy zavázala, s výjimkou 102 kusů návěsů. Dne 18. 7. 2013 žalovaná společnosti AUM LLC oznámila, že od exportní smlouvy odstupuje. 6. Dne 25. 6. 2013 společnost AUM LLC informovala žalovanou, že postoupila pohledávku na zaplacení smluvní pokuty na společnost 1. PRIMOSSA corporation a.s. (identifikační číslo osoby 27241629, zaniklá ke dne 10. 4. 2020), která dne 1. 7. 2017 provedla jednostranný zápočet pohledávky na zaplacení smluvní pokuty z exportní smlouvy oproti pohledávce žalované za touto společností. 7. Dne 5. 4. 2016 původní žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty z exportní smlouvy v celkové výši 1 782 678,48 USD za prodlení s dodáním části objednaného zboží (102 návěsů) trvající ode dne 30. 6. 2012 do 29. 3. 2013 (celkem 272 dní). Dne 15. 11. 2016 původní žalobkyně (Česká exportní banka, a.s.) postoupila současné žalobkyni (KaBB winkel s.r.o.) pohledávku za žalovanou z titulu smluvní pokuty za porušení exportní smlouvy. 8. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že s ohledem na smlouvu o zřízení zajištění ze dne 4. 11. 2011 a smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 15. 11. 2016 byla žalobkyně aktivně legitimována k vedení předmětného sporu. Dále soud prvního stupně uvedl, že exportní smlouvu ze dne 15. 8. 2011 považuje za platně uzavřenou a – navzdory opakovaným změnám jejího obsahu dodatky – za dostatečně určitou a srozumitelnou (včetně ujednání o smluvní pokutě), a to i s ohledem na skutečnost, že plnění podle smlouvy bylo žalovanou v převažujícím rozsahu poskytnuto. Soud prvního stupně proto uzavřel, že případné odstoupení od smlouvy žalovanou ze dne 18. 7. 2013 nemá vliv na nárok žalobkyně na smluvní pokutu, neboť daný nárok vznikl před tímto odstoupením. Pokud pak byly pohledávky z exportní smlouvy (včetně nároku na smluvní pokutu) společností AUM LLC již dne 4. 11. 2011 postoupeny na původní žalobkyni, společnost AUM LLC nemohla následně pohledávku na zaplacení smluvní pokuty opětovně postoupit na společnost 1. PRIMOSSA corporation a.s. Obranu žalované o možném zápočtu žalované pohledávky proti pohledávce společnosti 1. PRIMROSSA corporation a.s. tak soud prvního stupně měl za bezpředmětnou. Vzhledem k prokázanému prodlení žalované s dodáním 102 návěsů proto soud prvního stupně uzavřel, že žalované dne 1. 7. 2012 vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, s ohledem na poměr mezi množstvím dodaného a nedodaného zboží však přistoupil k moderaci její výše. 9. K odvolání obou účastníků Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil výrok I rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba o zaplacení částky 423 232 USD s příslušenstvím se zamítá (výrok I napadeného rozhodnutí), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II (výrok II napadeného rozhodnutí) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky III a IV napadeného rozhodnutí). 10. Odvolací soud poté, co zopakoval a doplnil dokazování, učinil následující skutková zjištění. Podle čl. 4.1 smlouvy o zřízení zajištění byla společnost AUM LLC povinna ohledně exportní smlouvy na své náklady: a) odeslat žalované do 5 pracovních dnů ode dne uzavření této smlouvy ve smlouvě popsané oznámení („oznámení o postoupení“) a b) zajistit, aby žalovaná do 10 pracovních dnů ode dne uzavření této smlouvy potvrdila, že toto oznámení vzala na vědomí. Podle čl. 5.7 smlouvy o zřízení zajištění na základě této smlouvy „dojde“ k zajišťovacímu postoupení existujících a budoucích pohledávek společnosti AUM LLC vznikajících na základě nebo v souvislosti s exportní smlouvou „podle podmínek této smlouvy“. Podle čl. 7.4 písm. a) smlouvy o zřízení zajištění pro období do vzniku porušení postupník uděluje oprávnění poskytovateli zajištění přijímat veškeré částky splatné na základě exportní smlouvy. Žádné z prostředků, které poskytovatel zajištění obdrží na základě tohoto odstavce, nejsou součástí postoupených pohledávek. Podle písm. b) poté, co dojde k porušení a postupník zašle oznámení o porušení poskytovateli zajištění a vývozci, veškeré platby na základě exportní smlouvy musejí být hrazeny postupníkovi nebo dle jeho pokynů. 11. Po stránce právní se odvolací soud ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, podle kterého žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu pro prodlení s dodáním části smluveného předmětu koupě; ohledně aktivní legitimace žalobkyně však dospěl k odlišnému závěru než soud prvního stupně. Podle odvolacího soudu na základě platně uzavřené smlouvy o zřízení zajištění ze dne 4. 11. 2011 ke změně osoby věřitele nedošlo již okamžikem jejího uzavření, ale mohlo k němu dojít teprve v případě splnění sjednaných podmínek, neboť čl. 5.7 smlouvy o zřízení zajištění podle odvolacího soudu „jasně hovoří o tom, že na základě smlouvy dojde (!) k zajišťovacímu postoupení pohledávek podle podmínek (!) této smlouvy“. Podle odvolacího soudu však nebyly naplněny podmínky stanovené čl. 7.4 smlouvy, podle níž měla být žalovaná informována o povinnosti hradit platby postupníkovi, tj. původní žalobkyni, prostřednictvím „oznámení o porušení“. Pokud žalobkyně za takové oznámení považovala dopis původní žalobkyně ze dne 5. 4. 2