23 Cdo 2128/2013 — Nejvyšší soud

23 Cdo 2128/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 2. 2014 Spisová značka:23 Cdo 2128/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.2128.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Advokacie Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 § 24 odst. 2 předpisu č. 85/1996Sb. ve znění do 31.08.2008 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:8. 4. 2014 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.7.2014III.ÚS 2330/14prof. JUDr. Jan Musil, CSc.odmítnuto18.6.2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 2128/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Nowa Trade Plus a.s., se sídlem v Praze 2, Sázavská 8, PSČ 120 00, IČO 27898857, zastoupené JUDr. Ondřejem Davidem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 4, V Parku 2323/14, PSČ 148 00, proti žalovaným 1. Advokátní kanceláři Jareš, Prokeš & partneři s.r.o., se sídlem v Praze 1 – Nové Město, Palackého 715/15, PSČ 110 00, IČO 27160599, 2. JUDr. K. J., 3. Mgr. L. P., všem zastoupeným Mgr. Lucií Benešovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, PSČ 110 00, o zaplacení částky 8 500 000 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu prvé žalované na zaplacení částky 16 148,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Cm 166/2009, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. ledna 2013, č. j. 3 Cmo 260/2012-456, 3 Cmo 261/2012, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaní jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 51 643 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ondřeje Davida, Ph.D., advokáta, se sídlem v Praze 4, V Parku 2323/14, PSČ 148 00. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se v řízení domáhala náhrady škody, kterou jí měla prvá žalovaná (původně v právní formě veřejné obchodní společnosti) způsobit tím, že v rozporu se smlouvou o advokátním depozitu, kterou s prvou žalovanou uzavřela, bez jejího souhlasu nechala vyplatit složenou částku 8 500 000 Kč osobě, která k tomu nebyla oprávněna. Vůči druhému a třetímu žalovanému se úhrady žalované částky domáhala z titulu jejich ručitelského závazku jako společníků první žalované. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30. března 2011, č. j. 19 Cm 166/2009-287, uložil žalovaným, aby zaplatili žalobkyni částku 8 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši vymezené v tomto výroku s tím, že plněním jednoho žalovaného zanikne povinnost plnit dalšímu žalovanému v rozsahu splnění této povinnosti tímto žalovaným a s tím, že žalovaní č. 2 a 3 jsou povinni plnit společně a nerozdílně (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). Doplňujícím rozsudkem ze dne 20. července 2011, č. j. 19 Cm 166/2009-309, pak soud prvního stupně zamítl vzájemný návrh prvé žalované, aby jí žalobkyně uhradila částku 16 148,30 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozsudku (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II) a o povinnosti žalovaných k zaplacení soudního poplatku (výrok pod bodem III). Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně jako složitel, prvá žalovaná jako schovatel a pan J. S. jako oprávněný uzavřeli dne 14. ledna 2008 smlouvu o advokátním depozitu částky 8 500 000 Kč, a to k zajištění závazku z mandátní smlouvy uzavřené dne 14. ledna 2008 mezi žalobkyní a panem S. Uvedenou částku žalobkyně složila dne 21. ledna 2008 do úschovy prvé žalované na její bankovní účet specifikovaný ve smlouvě. Následně se dne 25. ledna 2008 dostavila ke schovateli neidentifikovaná osoba, která se prokázala občanským průkazem na jméno A. Č., předložila dohodu o odstoupení od smlouvy o advokátním depozitu uzavřené 25. ledna 2008 mezi žalobkyní a panem J. S., jejichž podpisy byly na smlouvě, včetně podpisu A. Č., úředně ověřeny, přičemž tato dohoda obsahovala zplnomocnění A. Č. k převzetí předmětu úschovy. Prvá žalovaná převzaté depozitum této osobě vyplatila zčásti hotově a zčásti převodem na účet a sepsala o tom zápis z jednání ze dne 25. ledna 2008. Ze spisu Policie ČR a protokolu z hlavního líčení před Městským soudem v Praze vedeném pod sp. zn. 63 T 10/2010 vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalobkyně nikdy nikoho k převzetí shora uvedené částky nezmocnila a citovanou dohodu o odstoupení od smlouvy nepodepsala. Ověření podpisů shledal soud jako padělek a za tento skutek - podvod a padělání a pozměnění veřejné listiny – byl nepravomocně odsouzen obžalovaný S. K. S poukazem na ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii v aktuálním znění (dále jen „ zákon č. 85/1996 Sb.“), soud prvního stupně uzavřel, že bylo prokázáno, že prvá žalovaná porušila svoji povinnost, kterou jí toto ustanovení ukládá, neboť nepostupovala v souladu s pokyny klienta, a způsobila tímto jednáním žalobkyni škodu ve výši 8 500 000 Kč odpovídající nevrácenému depozitu, přičemž toto porušení povinnosti bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody. Je přitom dána objektivní odpovědnost prvé žalované za škodu, za niž odpovídá v plné výši. Neuznal námitku prvé žalované, že po ní nemůže být požadováno, aby zpochybňovala ověřovací doložku notáře, a nebyla také povinna ještě telefonicky ověřovat pokyn klienta. Ověřovací doložka totiž v daném případě neobsahovala místo vyhotovení doložky (tato kolonka na razítku zůstala prázdná). Při běžné pozornosti mělo být profesně způsobilé osobě, kterou osoba advokáta nepochybně je, zřejmé, že provedení doložky není úplné, a mohla učinit další opatření k zamezení vzniku následné škody. Nepřijal ani další námitku prvé žalované, že místo vyhotovení doložky je uvedeno v razítku, a poukázal na ustanovení § 74 písm. f) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), z něhož vyplývá, že otisk razítka je samostatnou náležitostí vedle uvedení místa vyhotovení doložky. Vzhledem k tomu, že prvá žalovaná za vzniklou škodu odpovídá, vyhověl soud prvního stupně žalobě i vůči druhému a třetímu žalovanému, a to z titulu ručení společníků za dluhy prvé žalované podle § 373 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, s ohledem na snížení ručení bývalých společníků veřejné obchodní společnosti při změně společnosti na společnost s ručením omezeným, když je tato povinnost stíhá společně a nerozdílně jako nerozlučné společníky. Vzájemný návrh prvé žalované na zaplacení odměny za poskytnuté právní služby, kterými prvá žalovaná způsobila žalobkyni škodu ve výši několika milionů korun, shledal soud prvního stupně v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku a s dobrými mravy (§ 265 obch. zák., § 3 odst. 1 obč. zák.), a proto tento návrh zamítl. K odvolání žalovaných proti oběma rozsudkům soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. ledna 2013, č. j. 3 Cmo 260/2012-456, 3 Cmo 261/2012, v obou rozsudcích soudu prvního stupně opravil označení prvé žalované na správné znění „Advokátní kancelář Jareš, Prokeš & partneři, s.r.o., rozsudek soudu prvního stupně ze dne 30. března 2011, č. j. 19 Cm 166/2009-287, ve výroku pod bodem I potvrdil s výjimkou povinnosti žalovaných zaplatit příslušenství z částky 8 500 000 Kč za dobu od 25. ledna do 1. září 2008, v níž rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba se v tomto rozsahu zamítá, rozsudek soud prvního stupně ze dne 20. července 2011, č. j. 19 Cm 166/2009-309, ve výrocích pod body I a III potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud učinil stejný závěr jako soud prvního stupně, že prvá žalovaná, za kterou jednali společníci, především třetí žalovaný, porušila smlouvu o advokátním depozitu, pokud vyplatila v hotovosti nebo z větší části bezhotovostně složenou částku, ačkoliv tak učinit neměla a způsobila tak žalobkyni škodu, když ji zbavila možnosti nakládat s advokátním depozitem. Po prvé žalované bylo možno po právu požadovat, aby za situace, kdy měla vyplatit depozitum ve značné výši, postupovala s obezřetností, kterou je po ní jako po advokátní kanceláři možno požadovat. Prvá žalovaná, ani její společníci, však nevěnovali dostatečnou pozornost ověřovací doložce, která byla neúplná a vykazovala i další nedostatek (zjevně nesprávné rodné číslo u jednoho z podepsaných). Protože na ověřovací doložce nebylo uvedeno místo ověření a u jednoho z podepsaných bylo uvedeno i zřejmě nesprávné rodné číslo, neměla ověřovací doložka náležitosti podle zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, ve znění rozhodném v roce 2008, a