23 Cdo 3306/2021 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3306/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 12. 2022 Spisová značka:23 Cdo 3306/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.3306.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Předsmluvní odpovědnost (o. z.) Obec Dotčené předpisy:§ 1729 odst. 1 o. z. § 1729 odst. 2 o. z. § 41 odst. 2 předpisu č. 128/2000 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 3. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3306/2021-415 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobkyně R. A., s. h., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Lucií Šebelovou, advokátkou se sídlem ve Znojmě, nám. Republiky 899/18, proti žalované obci Bořetice, se sídlem v Bořeticích 39, zastoupené Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, advokátem se sídlem v Brně, Joštova 138/4, o 452 173 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 4 C 75/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2021, č. j. 17 Co 225/2020-369, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2021, č. j. 17 Co 225/2020-369, a rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 10. 6. 2020, č. j. 4 C 75/2016-317, ve výrocích II a III se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Břeclavi k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 452 173 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 11. 8. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná vyhlásila v roce 2014 výběrové řízení na dodavatele stavby pro projekt „Snížení energetické náročnosti objektu Obecního úřadu v obci Bořetice včetně výměny zdroje vytápění“. Žalobkyně na základě výzvy žalované předložila nabídku, následně bylo žalobkyni doručeno oznámení rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky a poté byla vyzvána k podpisu smlouvy. Žalobkyně výzvě vyhověla a měla za to, že k podpisu smlouvy dojde, neboť nic nenasvědčovalo opaku. Žalovaná však rozhodla o zrušení zadávacího řízení s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Žalovaná jednala v rozporu se zákonem a svým jednáním zavdala příčinu pro uplatnění tzv. předsmluvní odpovědnosti podle ustanovení § 1729 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaná částka představuje předpokládaný ušlý zisk z neuzavřené smlouvy. 2. Žalovaná namítala, že si v zadávacím řízení vymínila možnost zrušit zakázku bez uvedení důvodu. Za této situace tak mohla učinit až do skončení zadávacího řízení, které končí uzavřením smlouvy. Smlouva nebyla schválena příslušným orgánem obce, k uzavření smlouvy nedošlo a žalovaná byla oprávněna zadávací řízení zrušit. Navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Okresní soudu v Břeclavi rozsudkem ze dne 10. 6. 2020, č. j. 4 C 75/2016-317, žalobu co do částky 80 777 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 11. 8. 2015 do zaplacení zamítl (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 371 396 Kč s úrokem ve výši 8,05 % ročně od 11. 8. 2015 do zaplacení (výrok II) a rozhodl o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobkyni (výrok III). 4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne 1. 10. 2014 bylo žalovanou vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stavby pro projekt „Snížení energetické náročnosti objektu Obecního úřadu v obci Bořetice včetně výměny zdroje vytápění“. Dne 20. 11. 2014 žalobkyně doručila žalované svoji nabídku a žalovaná dne 8. 12. 2014 vydala rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky žalobkyni. Dne 9. 12. 2014 společnost DABONA s.r.o., která byla žalovanou pověřena zadavatelskými činnostmi, zaslala žalobkyni oznámení o přidělení veřejné zakázky a dne 17. 12. 2014 vyzvala žalobkyni k podpisu smlouvy, a to do 31. 12. 2014. Dne 15. 1. 2015 rozhodla žalovaná dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách o zrušení výběrového řízení z důvodu vysokého rozdílu v ceně mezi získanou dotací a cenou, za kterou by stavební firma vybraná výběrovém řízení akci realizovala. 5. Po právní stránce vyšel soud prvního stupně z názoru, že žalovaná jako zadavatelka nebyla oprávněna zrušit zadávací řízení s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách. Nedůvodným shledal soud prvního stupně i odkaz žalované na § 84 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách. Podle soudu prvního stupně, i kdyby na průběh sjednávání smlouvy mezi stranami vůbec nedopadala ustanovení zákona o veřejných zakázkách, stále by bylo třeba zabývat se existencí spravedlivého důvodu pro ukončení jednání o uzavření smlouvy, který v daném případě neshledal. Za situace, kdy byla žalobkyně vyzvána k podpisu smlouvy, jejíž „finální verze“ byla mezi stranami sjednána (smlouva byla součástí nabídky žalobkyně), muselo být z pohledu žalobkyně uzavření smlouvy vysoce pravděpodobné a žalobkyně je mohla důvodně očekávat. Podle soudu prvního stupně je dána odpovědnost žalované za škodu ve smyslu § 1729 odst. 2 o. z. 6. Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II potvrdil (první výrok), rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III změnil (druhý výrok) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). 7. Odvolací soud shledal správným skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně i jeho právní závěry. 8. Odvolací soud zopakoval, že žalovaná nebyla oprávněna zrušit dne 15. 1. 2015 zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách. Jestliže žalobkyně jako vítězná uchazečka zadávacího řízení byla dne 17. 12. 2014 vyzvána žalovanou, prostřednictvím společnosti DABONA s. r. o., k podpisu smlouvy a k realizaci zakázky a zanedlouho poté dne 15. 1. 2015 žalovaná rozhodla o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, uzavření smlouvy o dílo mezi účastnicemi se jevilo jako vysoce pravděpodobné. Jelikož žalovaná jako zadavatelka nebyla oprávněna zrušit zadávací řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, porušila svým jednáním předsmluvní povinnost a ve smyslu § 1729 odst. 1 o. z. nastupuje její povinnost nahradit žalobkyni škodu v rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. 9. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně i v tom, že je třeba zabývat se důvodem zrušení zadávacího řízení žalovanou ve smyslu § 1729 odst. 1 o. z. Spravedlivým důvodem pro ukončení jednání o uzavření smlouvy (zrušení zadávacího řízení) rozhodně nemůže být změna názoru žalované na ekonomickou výhodnost předmětné akce. 10. S názorem soudu prvního stupně se odvolací soud shodl i v tom, že jednání o smlouvě o dílo dospělo mezi účastnicemi tak daleko, že uzavření smlouvy se jevilo vysoce pravděpodobným, za situace, kdy žalobkyně byla vyzvána k podpisu smlouvy, „finální verze“ byla mezi stranami sjednána (smlouva byla součástí nabídky žalobkyně) a žalobkyně uzavření smlouvy důvodně očekávala. Jednání žalované lze hodnotit jako nepoctivé a dle § 1729 odst. 2 o. z. nastupuje předsmluvní odpovědnost žalované, která je povinna nahradit žalobkyni škodu, nejvýše však v rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. II. Dovolání a vyjádření k němu 11. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání směřující proti výroku prvnímu. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky naplnění předpokladů předsmluvní odpovědnosti obce za škodu a otázky předsmluvní odpovědnosti za škodu obecně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu reprezentované rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 25 Cdo 462/2018. 12. Podle žalované odvolací soud dostatečně nezkoumal, do jaké fáze se již dostalo kontraktační jednání o předmětné smlouvě o dílo, a nezohlednil, že žalovaná je obcí, v jejichž podmínkách je uzavírání smlouvy proces složený z více fází. Proto je nutné zvažovat, v jakém okamžiku již může druhá smluvní strana nabýt důvodného očekávání, že s ní bude smlouva ze strany obce uzavřena. Taková situace může nastat v okamžiku, kdy příslušný obecní orgán schválil uzavření předmětné smlouvy. Žalobkyně nemohla být v dobré víře v uzavření smlouvy, neboť neexistuje žádné rozhodnutí kolektivního orgánu žalované, které by bylo způsobilé u ní založit dobrou víru. Žalobkyni muselo být známo, že utváření vůle žalované náleží přímo ze zákona pouze jejím kolektivním orgánům (tedy radě a zastupitelstvu), které se navíc na podzim 2014 po komunálních volbách personálně obměnil