23 Cdo 3512/2018 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3512/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 7. 2020 Spisová značka:23 Cdo 3512/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.3512.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 2605 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:19. 10. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3512/2018-695 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně DOMINIK, s.r.o., se sídlem v Mnichovicích u Prahy, Masarykovo nám. 61, PSČ 251 64, IČO 62586190, zastoupené JUDr. Ing. Jakubem Backou, advokátem se sídlem v Praze 6, Šlejnická 1547/13, proti žalovanému Družstvu Žitomírská 39 se sídlem v Praze 10, Žitomírská 693/39, IČO 64947343, zastoupenému JUDr. Janem Kučerou, advokátem se sídlem v Praze 10, Stavitelská 1099/6, o zaplacení částky 168 803,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 292/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2018, č. j. 58 Co 93/2018-649, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2018, č. j. 58 Co 93/2018-649, v části výroku I, jíž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 9. 11. 2017, č. j. 46 C 292/2015-560, ve znění opravného usnesení ze dne 9. 1. 2018, č. j. 46 C 292/2015-588, ve výroku III, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 9. 11. 2017, č. j. 46 C 292/2015-560, ve znění opravného usnesení ze dne 9. 1. 2018, č. j. 46 C 292/2015-588, ve výroku III se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 4. 2018, č. j. 58 Co 93/2018-649, výrokem I potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 9. 11. 2017, č. j. 46 C 292/2015-560, ve znění opravného usnesení ze dne 9. 1. 2018, č. j. 46 C 292/2015-588, ve vyhovujícím výroku II o věci samé, pokud jím bylo rozhodnuto o částce 70 897,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 16. 8. 2015 do zaplacení, a v zamítavém výroku III o věci samé, jímž byla zamítnuta vzájemná žaloba o zaplacení částky 168 803,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 16. 8. 2015 do zaplacení; výrokem II zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I o věci samé, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 512 049,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 364 966,30 Kč od 16. 6. 2015 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 147 083,18 Kč od 10. 5. 2017 do zaplacení, a dále ve vyhovujícím výroku II o věci samé, pokud jím bylo rozhodnuto o částce 32 635,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 16. 8. 2015 do zaplacení, a v závislých výrocích IV, V a VI, kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a v uvedeném rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že žalobkyně, jakožto zhotovitelka, a žalovaný, jako objednatel, uzavřeli dne 21. 7. 2014 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výměna a modernizace výtahu. V čl. 7.1. smlouvy bylo sjednáno, že pokud provedené dílo neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě a objednatel odmítne dílo převzít, má právo vrátit jej zhotoviteli k přepracování. Ze znaleckého posudku Ing. Václava Vaňka bylo zjištěno, že výtah neodpovídal svým provedením smlouvě o dílo (nosnost, druh a rozměry kabiny, příkon výtahového pohonu, ohrazení výtahové šachty, umístění madla, zadní strana výtahu, kabinové dveře) a neodpovídal příslušným požadavkům vládního nařízení č. 27/2003 Sb. a příslušným normám ČSN EN 81-1+A3 - absentovalo prohlášení o shodě, výtah nebyl označen značkou ES. V zápisu z jednání účastníků ze dne 11. 3. 2015 a 31. 3. 2015 bylo uvedeno, že výtah neodpovídá smluvním ujednáním, žalovaný požadoval dodat plnění v souladu se smlouvou. Žalovaný pro uvedené vady díla dne 14. 5. 2015 odstoupil od smlouvy, odstoupení bylo doručeno žalobkyni 15. 5. 2015 (§ 2106 odst. 2 o. z.). Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo podle § 2583 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dílo (modernizace a výměna výtahu) nebylo provedeno (§ 2604 o. z.), neboť bylo toliko dne 24. 12. 2014 dokončeno (§ 2605 odst. 1 o. z.), když byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, ale nebylo předáno, neboť žalovaný odmítl pro vady díla výtah převzít. Odvolací soud konstatoval, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno, a že obě podmínky musí být splněny kumulativně. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že byly splněny zákonné podmínky pro odstoupení od smlouvy pro podstatné vady, spočívající v tom (jak bylo prokázáno znaleckým posudkem), že instalovaný výtah neodpovídal svým provedením sjednané smlouvě o dílo (nosnost výtahu, druh a rozměry kabiny, příkon výtahového pohonu, ohrazení výtahové šachty, umístění madla, kabinové dveře) a neodpovídal příslušným požadavkům vládního nařízení č. 27/2003 Sb. a příslušným normám ČSN EN 81-1+A3 - absentovalo prohlášení o shodě, výtah nebyl označen značkou ES. Smluvní strany si tak byly povinny vrátit vzájemná plnění. I když soud prvního stupně dospěl k závěru, že předmět bezdůvodného obohacení nelze vydat a má být poskytnuta náhrada v penězích, podle odvolacího soudu pominul, že bylo plněno za úplatu (§ 2999 odst. 2 o. z.). Při posouzení vzájemného návrhu žalovaného vyšel odvolací soud ze smluvního ujednání v čl. 4.1., v němž byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s dodáním projektové dokumentace pro probourání stropu šachty a úpravu stávající strojovny nebo s dokončením díla, či v případě překročení doby odstávky výtahu. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že žalobkyně byla v prodlení s dodáním projektové dokumentace a žalovaný má tak nárok na smluvní pokutu za toto prodlení ve výši 20 256, 41 Kč. Dále dospěl k závěru, že žalobkyně se ocitla v prodlení s dokončením díla, a to od 10. 11. 2014, kdy dílo mělo být zhotoveno, do 24. 12. 2014, kdy dílo bylo podle odvolacího soudu dokončeno, když k tomuto dni byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Žalovaný má proto právo na další smluvní pokutu ve výši 50 641,02 Kč. Za nedůvodný považoval vzájemný návrh žalovaného na úhradu další smluvní pokuty ve výši 168 803,40 Kč z celkem požadované výše 219 444,43 Kč s příslušenstvím z titulu překročení lhůty pro dokončení díla za období od 24. 12. 2014 do dne předcházejícímu dni odstoupení od smlouvy, neboť dne 24. 12. 2014 bylo dílo dokončeno (nikoliv provedeno). Pokud se jednalo o překročení sjednané doby odstávky, odvolací soud dospěl k závěru, že toto tvrzení žalovaného nebylo jednoznačně prokázáno. Odvolací soud proto rozhodl, jak výše uvedeno. Žalovaný podal dovolání proti části výroku I odvolacího soudu, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III o zamítnutí vzájemné žaloby o zaplacení částky 168 803,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 16. 8. 2015 do zaplacení. Dovolání považuje za přípustné podle § 237 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vztahující se k zákonu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena ve vztahu k posouzení ustanovení § 2605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z obsahu dovolání vyplývá otázka, zda je třeba ve smyslu tohoto ustanovení při posouzení, zda je dílo dokončeno, zohlednit i to, zda je dílo bez vad bránících užívání a zda je zhotoveno kompletně či pouze z části. Dovolatel má za to, že odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, nesprávně posoudil, že dílo bylo dokončeno dne 24. 12. 2014, kdy byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, když nezohlednil, že dílo (výtah) bylo zhotoveno v rozporu se smlouvou o dílo a trpělo vadami. Podle dovolatele odvolací soud v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu nezohlednil skutečnosti, že se jednalo o zcela jiný výtah, než byl objednán, a že vady sjednaného díla (výtahu) výrazně omezovaly jeho užívání. Odvolací soud se tak odchýlil od rozhodnutí Nejvyššího soudu při posuzování otázky okamžiku zhotovení díla – srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze