23 Cdo 369/2023 — Nejvyšší soud

23 Cdo 369/2023 citace  Právní věta:Souhlas k pojištění podle § 2762 odst. 3 o. z. a souhlas s inkasem pojistného plnění podle § 2767 odst. 1 o. z. jsou různá právní jednání, byť oba souhlasy může pojištěný udělit i současně. Souhlas podle § 2762 odst. 3 o. z. osvědčuje dispoziční oprávnění spravovat cizí zájem, tj. zakládá právní domněnku existence pojistného zájmu pojistníka na pojištění, je-li při uzavření pojistné smlouvy pojistníkem odlišným od pojištěného předmětem pojištění majetek pojištěného. V případě absence tohoto souhlasu musí být pojistníkem osvědčeno, že má pojistný zájem i na majetku pojištěného. Důsledkem chybějícího pojistného zájmu pojistníka na takovém pojištění při uzavření smlouvy je neplatnost pojistné smlouvy (§ 2764 o. z.). Souhlas podle § 2767 odst. 1 o. z. je souhlas s inkasem pojistného plnění. Je vyžadován tehdy, je-li uzavřena pojistná smlouva pojistníkem odlišným od pojištěného, předmětem pojištění je majetek pojištěného a je sjednáno pojištění ve prospěch pojistníka, příp. třetí osoby, tj. nemá-li být podle pojistné smlouvy oprávněnou osobou pojištěný. Důsledkem neprokázání takového souhlasu pojištěného pojistníkem v zákonem stanovené (či sjednané) lhůtě od uzavření smlouvy je zánik pojištění. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 5. 2024 Spisová značka:23 Cdo 369/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.369.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zdánlivé právní jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Výklad právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Pojištění majetku Dotčené předpisy:§ 553 o. z. § 555 o. z. § 556 o. z. § 2767 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:24. 6. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:42 / 2025 Anotace:Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 7 744 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že dne 10. 10. 2017 byla mezi pojistitelem a pojistníkem uzavřena pojistná smlouva, v níž byl pojistník označen současně jako pojištěný. Předmětem pojištění bylo pojištění mj. i budovy, v níž se nacházelo sídlo pojistníka (na základě nájemní smlouvy), a jejímž vlastníkem byl žalobce. Ve všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění podnikatelů bylo uvedeno, že pojištění může být ujednáno pouze tehdy, pokud na něm má pojistník/nebo pojištěný pojistný zájem, přičemž pojistník má pojistný zájem na vlastním majetku. Není-li pojistník a pojištěný stejná osoba, má se za to, že pojistný zájem byl prokázán, jestliže pojištěný dal souhlas k pojištění. Dne 28. 1. 2018 došlo k pojistné události, tzv. totální škodě z důvodu požáru předmětné budovy. Pojistitel následně pojistníku odmítl plnit s tvrzením, že nebyl doložen souhlas žalobce jakožto pojištěného, a že proto pojištění budovy zaniklo ještě před pojistnou událostí podle § 2767 o. z. Soud prvního stupně neshledal důvodnými námitky žalobce o tom, že pojistník byl ve smlouvě nesprávně označen jako pojištěný i jako osoba oprávněná, což bylo v rozporu s pojistnými podmínkami, dle kterých osobou oprávněnou měla být osoba, na jejíž majetek se pojištění vztahuje. Pojistnou smlouvu bylo podle názoru soudu prvního stupně nutné chápat jako komplexní pojištění obchodního závodu, neboť se nevztahovala pouze na pojištění budov. Bylo proto pochopitelné, že jako osoba oprávněná a pojištěná zde vystupoval pojistník, který v předmětné budově provozoval svoji komplexní podnikatelskou činnost. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud žalobci vznikla škoda, pak pouze v důsledku jeho vlastního jednání, neboť nedoložil souhlas vlastníka nemovitostí v zákonné lhůtě 3 měsíců ode dne uzavření smlouvy, a proto žalobu zamítl. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Odvolací soud vyložil § 2767 o. z. tak, že pojistník uzavírá pojistnou smlouvu k vlastnímu prospěchu, byť pojistná událost zasáhne osobu třetí – v daném případě žalobce jako vlastníka předmětné budovy. V řešené věci měl pojistník pojistný zájem chránit nejen svůj movitý majetek sloužící k podnikatelské činnosti, ale i nemovitý majetek žalobce před pojistnými událostmi, avšak bylo jej nutné prokázat a doložit souhlas žalobce s pojištěním budov, které byly v jeho výlučném vlastnictví a v nichž pojistník provozoval podnikatelskou činnost, a to v zákonem stanovené lhůtě tří měsíců od uzavření smlouvy. Odvolací soud proto uzavřel, že jestliže pojistník nedoložil ve lhůtě tří měsíců souhlas žalobce s pojistnou smlouvou, pojištění po marném uplynutí lhůty dne 17. 1. 2018 zaniklo a pojistitel oprávněně odmítl vyplatit pojistné plnění za pojistnou událost ze dne 28. 1. 2018. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání a Nejvyšší soud se zabýval řešením otázky určitosti vymezení oprávněné osoby v pojistné smlouvě, tj. obecně otázky určitosti pojistné smlouvy jako právního jednání. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 369/2023-343 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce T. M., zastoupeného JUDr. Matoušem Blažkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Říční 456/10, proti žalované EUVIN s.r.o., se sídlem v Prostějově, Sportovní 3607/3, identifikační číslo osoby 25576160, zastoupené Mgr. Ing. Štěpánem Vítkem, advokátem se sídlem v Brně, Šumavská 525/33, za účasti České podnikatelské pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, identifikační číslo osoby 63998530, jako vedlejší účastnice na straně žalované, o zaplacení 7 744 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 4 C 108/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2022, č. j. 17 Co 61/2021-276, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 25. 1. 2022, č. j. 17 Co 61/2021-281, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2022, č. j. 17 Co 61/2021-276, ve znění doplňujícího usnesení téhož soudu ze dne 25. 1. 2022, č. j. 17 Co 61/2021-281, a rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 18. 9. 2020, č. j. 4 C 108/2019-224, a usnesení téhož soudu ze dne 8. 8. 2022, č. j. 4 C 108/2019-289, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Prostějově k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se v řízení domáhal po žalované zaplacení částky 7 744 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody s tvrzením, že dne 10. 10. 2017 uzavřela Allianz pojišťovna, a.s. (dále jen „pojistitel“), prostřednictvím žalované jako pojišťovací zprostředkovatelky se společností Cheops reklama a tisk s.r.o. (dále jen „pojistník“) pojistnou smlouvu č. 503569533 (dále jen „pojistná smlouva“), v níž byl pojistník výslovně uveden též jako pojištěný. Předmětem pojištění byla mimo jiné i budova, v níž se nacházelo sídlo pojistníka (dále jen „předmětná budova“) a jejímž vlastníkem byl žalobce (50 % společník pojistníka). Pojistník měl legitimní pojistný zájem na ochraně tohoto majetku, který sloužil k jeho podnikání. Žalobce dále uvedl, že dne 28. 1. 2018 došlo k pojistné události, tzv. totální škodě z důvodu požáru předmětné budovy. Pojistitel následně pojistníku odmítl plnit s tvrzením, že nebyl doložen souhlas žalobce jakožto pojištěného, a že proto pojištění budovy zaniklo ještě před pojistnou událostí podle § 2767 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „o. z.“). Podle žalobce (na kterého pojistník postoupil pohledávku na náhradu škody) byla způsobena škoda ve výši ceny předmětné budovy tím, že žalovaný v pojistné smlouvě uvedl pojistníka výslovně též jako pojištěného (i ve vztahu k předmětné budově), aniž to zákon umožňoval, a tím způsobil její neplatnost, resp. neurčitost v označení osoby oprávněné k pojistnému plnění (totožné podle smlouvy s osobou pojištěného, který byl ve smlouvě označen vnitřně rozporně), příp. takové uvedení bylo způsobilé uvést pojistníka v omyl a zapříčinilo zánik smlouvy podle § 2767 odst. 2 o. z., neboť pojistník nemohl předpokládat povinnost doložit souhlas pojištěného, byl-li jako pojištěný ve smlouvě označen sám. Tvrdil, že takovým jednáním žalovaná porušila povinnost vykonávat svou činnost s odbornou péčí podle § 21 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích, ve znění pozdějších předpisů, a také povinnost podle § 21a odst. 2 písm. c) téhož zákona upozornit na nutnost doložení souhlasu a na následky s nedoložením spojené. Příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovanou a vznikem škody spatřoval v tom, že nebýt neplatnosti smlouvy (či jejího zániku), obdržela by z pojištění pojistné plnění oprávněná osoba (za kterou se považoval sám jako skutečný pojištěný). 2. Okresní soud