23 Cdo 5035/2015 — Nejvyšší soud

23 Cdo 5035/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 4. 2016 Spisová značka:23 Cdo 5035/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.5035.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Právní nástupnictví Dotčené předpisy:§ 107a o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 6. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 31.5.2016I.ÚS 1753/16JUDr. David Uhlířodmítnuto20.11.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 5035/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně GATLING HOLDING S.A., se sídlem Třída Samuela Lewise 58, Ulice P.H. Torre, ADR, Kancelář 600-A, Panama, Panamská republika, reg. č. veřejného rejstříku 789810-2300233, zastoupené Mgr. Svatoplukem Šplechtnou, advokátem se sídlem Praha 1, Na Příkopě 18, proti žalované Městské části Praha 1, Praha 1, Vodičkova 18, identifikační číslo osoby 00063410, zastoupené JUDr. Irenou Helmovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Kořenského 1055/1, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 65 C 97/2013, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2015, č. j. 19 Co 39/2015-212, takto: Dovolání žalované se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. března 2015, č. j. 19 Co 39/2015-212, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. listopadu 2014, č. j. 65 C 97/2013-177, kterým soud připustil, aby na místo žalobkyně Severní nemovitostní s.r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 1698/194, PSČ 13000, identifikační číslo osoby 25463497, vstoupila do řízení nabyvatelka práva společnost GATLING HOLDING S.A., se sídlem Třída Samuela Lewise 58, Ulice P.H. Torre, ADR, Kancelář 600-A, Panama, Panamská republika, reg. č. veřejného rejstříku 789810-2300233. Oba soudy vyšly z návrhu společnosti Severní nemovitostní s.r.o. ze dne 22. 10. 2014, jímž žádala, aby do řízení vstoupila na místo ní - na straně žalobkyně - společnost GATLING HOLDING S.A., které byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2013 postoupena pohledávka, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, který předmětnou žalobou žalobkyně navrhla zrušit. V podání žalobkyně společnost GATLING HOLDING S.A. projevila se svým vstupem do řízení na místo žalobkyně souhlas. Soud prvního stupně návrhu žalobkyně podle § 107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) usnesením vyhověl, neboť dospěl k závěru, že předloženou smlouvou o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva účastníka řízení, o které v řízení jde, a ten, kdo má do řízení vstoupit namísto žalobkyně, se svým vstupem vyslovil souhlas. Usnesení soudu prvního stupně napadla žalovaná odvoláním, v němž namítala, že postupní smlouva je neplatným právním úkonem, tedy že k postoupení pohledávky nemohlo dojít. V doplnění odvolání ze dne 24. 11. 2014 tvrdila, že jí bylo postoupení pohledávky záměrně oznámeno až po deseti měsících vzhledem k jinému projednávanému sporu, v němž se žalovaná po žalobkyni domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Namítla rovněž, že předmětem řízení není pohledávka, ale zrušení pravomocného rozhodnutí a právo vést spor o zrušení rozhodčího nálezu nebylo postoupeno. V dalším doplnění odvolání ze dne 29. 1. 2015 namítala zneužívání singulární sukcese žalobkyní k tomu, aby zůstala zavázána zaplatit jí částku podle rozhodnutí v jiném sporu a tvrdila, že podmínkou úspěšnosti návrhu žalobkyně by mělo být zaplacení jistoty na náklady řízení, neboť postupník nemá sídlo a území v České republice a ani v Evropské unii. Odvolací soud k námitkám odvolatelky uvedl, že smlouvou o postoupení na postupníka přechází nejen právo na soudní uplatnění pohledávky, ale i právo na uplatnění těch procesních institutů, které jsou s pohledávkou spojeny, proto je postupník oprávněn, stal-li se držitelem pohledávky, domáhat se zrušení rozhodčího nálezu, stejně jako je oprávněn vstoupit do řízení, které se o zrušení rozhodčího nálezu vede. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu konstatoval, že při rozhodnutí o procesním nástupnictví při singulární sukcesi soud zkoumá, zda skutečně nastala taková právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, zda se týká práv a povinností dosavadního účastníka řízení, ale nezabývá se již tím, zda je skutečně nositelem tvrzeného práva, zda k postoupení pohledávky skutečně došlo, ani zda bylo postoupení platné. Pokud žalovaná namítala, že postoupení pohledávky mělo za cíl účelové zneužití procesní úpravy za účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšné žalobkyni nedobytnou, odvolací soud konstatoval, že prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, nestačí k závěru o zneužití procesní úpravy. Namítala-li odvolatelka, že podmínkou úspěšnosti návrhu dosavadní žalobkyně by mělo být zaplacení jistoty na nákladech řízení, neboť postupník nemá sídlo na území České republiky a ani v Evropské unii, odvolací soud uvedl, že o povinnosti složit jistotu nemůže rozhodovat ve smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 91/2011 Sb., o mezinárodním právu soukromém, (stejně jako podle § 51 odst. 1 dříve platného zákona č. 97/1963 Sb.) z úřední povinnosti nebo vlastní iniciativy, ale jen na návrh žalovaného jen do určité fáze řízení, a takový návrh v dané věci podán nebyl. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť byly splněny všechny zákonné podmínky pro připuštění vstupu společnosti GATLING HOLDING S.A. do řízení na místo dosavadní žalobkyně Severní nemovitostní s.r.o. Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním s tím, že dovolání považuje ve smyslu § 237 o. s. ř. za přípustné, neboť je přesvědčena, že dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1665/2013 a usnesení ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 993/2013, jestliže se odvolací soud nedostatečně vypořádal s argumentací žalované ohledně možného zneužití singulární sukcese v této věci. Podle dovolatelky se odvolací soud odchýlil i od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 5112/2014 a ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013, když nepřihlédl ke kritériím, jež se mají podle uvedené ustálené judikatury Nejvyššího soudu při posuzování možného zneužití návrhu podle § 107a o. s. ř. zohlednit, kdy takovým kritériem je jednak délka a složitost soudního sporu. Namítá, že odvolací soud nevzal v úvahu, že série rozhodčích a soudních sporů v této věci trvá již více jak 11 let a po jejichž uplynutí dosavadní žalobkyně nečekaně převádí svou pohledávku. Podle dovolatelky bylo třeba rovněž vzít v úvahu povahu a charakteristiku subjektu, který má do řízení vstoupit. Dovolatelka zdůrazňuje, že nová žalobkyně sídlí v Panamské republice a není volně přístupný obchodní rejstřík, v němž má být nově přistupující společnost namísto žalobkyně zapsána, není tak nic známo o statutárních orgánech této společnosti, jaký je její základní kapitál, předmět podnikání, zda společnost není v insolvenčním řízení nebo v likvidaci, což vzbuzuje důvodné pochybnosti o čistotě úmyslu obou stran postupní smlouvy. Dovolatelka má rovněž za to, že odvolací soud se odchýlil od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 29 Cdo 1088/2010 a usnesení ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2298/2012, jestliže odvolací soud neuložil žalobkyni před vstupem nové společnosti do řízení namísto žalobkyně ve smyslu § 107a o. s. ř. povinnosti složit soudem určenou jistotu na náklady řízení, jak v poukazovaném rozhodnutí bylo rozhodnuto podle § 51 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Zdůraznila, že v doplnění odůvodnění odvolání ze dne 29. 1. 2015 (str. 4, druhý odstavec zdola) navrhla, aby úspěšnost singulární sukcese byla podmíněna zaplacením jistoty na náklady řízení, avšak tento návrh nebyl ze strany odvolacího soudu reflektován, a naopak odvolací soud uvedl, že žádný takový návrh podán nebyl. Dovolatelka připomíná, že návrh učinila při nejbližší příležitosti, kterou bylo odvolání do usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. listopadu 2014, č. j. 65 C 97/2013-177. Namítá rovněž, že odvolací soud v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 29 Cdo 108