23 Cdo 654/2025 – Nejvyšší soud

23 Cdo 654/2025-419 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobkyně Heleny Lincové, se sídlem v Kladně, Rozdělov, Em. Zahrádky 874, identifikační číslo osoby 41953002, zastoupené JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, proti žalované PRO stavební a.s., se sídlem v Kladně, Balcarova 239, identifikační číslo osoby 26161320, zastoupené JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem se sídlem v Praze 6, Západní 255/31, o zaplacení 745 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 118 C 2/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-349, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 17. 10. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-363, takto: I. Dovolání se odmítá v rozsahu, v němž směřuje proti výroku I a proti té části výroku II rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-349, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 17. 10. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-363, jíž byl rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 26. 10. 2023, č. j. 118 C 2/2022-200, ve výroku II potvrzen. II. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-349, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 17. 10. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-363, se v té části výroku II, jíž byl rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 26. 10. 2023, č. j. 118 C 2/2022-200, změněn ve výroku III a potvrzen ve výroku I a ve zbývající části výroku III, jakož i ve výrocích III a IV ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení na žalované domáhá zaplacení částky 745 000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty za prodlení žalované s dokončením a předáním díla podle smlouvy o dílo ze dne 30. 3. 2016, jíž se žalovaná (zhotovitelka) zavázala provést (ve smlouvě vymezené) stavební úpravy nemovitosti žalobkyně (objednatelky), a to v termínu do 16. 7. 2016 a za cenu díla ve výši 1 607 402 Kč včetně DPH. Dodatkem č. 1 ze dne 25. 7. 2016 byl upraven a rozšířen předmět díla, navýšena cena díla o částku 1 689 215 Kč bez DPH a stanoven nový termín realizace díla do 15. 11. 2016. Žalobkyně následně odmítla dílo převzít, jednak s odkazem na jeho vady a nedodělky, jednak z důvodu finančních nesrovnalostí. Dále tvrdila, že v článku IX. odst. 1 smlouvy o dílo byla stranami sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalované s předáním dokončeného díla žalobkyni ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení, se splatností do 21 dnů od doručení výzvy k její úhradě. Žalobou podanou dne 3. 2. 2022 žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu za období od 3. 2. 2019 do 2. 2. 2020 ve výši 365 000 Kč. Podáním ze dne 26. 1. 2023 žalobkyně žalobu rozšířila o částku 365 000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokutu za období od 3. 2. 2020 do 2. 2. 2021, a konečně dne 10. 10. 2023 ji dále rozšířila o částku 15 000 Kč představující smluvní pokutu za období od 16. 11. 2016 do 30. 11. 2016; oba návrhy na změnu žaloby byly soudem připuštěny. 2. Okresní soud v Kladně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. 10. 2023, č. j. 118 C 2/2022-200, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 730 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 1. 2022 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu co do částky 15 000 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 730 000 Kč od 4. 1. 2022 do 24. 1. 2022 (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III). 3. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že strany řízení uzavřely dne 30. 3. 2016 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavebních úprav nemovitosti žalobkyně (článek II. smlouvy o dílo) v termínu do 16. 7. 2016, přičemž cena díla byla pevně určena částkou 1 607 402 Kč včetně DPH. V článku IX. odst. 1 a 3 smlouvy o dílo byla stranami sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalované s předáním dokončeného díla žalobkyni ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení se splatností do 21 dnů od doručení výzvy k její úhradě. Dne 25. 7. 2016 účastnice uzavřely dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, jímž byl rozšířen a upraven předmět díla o zesílení konstrukce krovu a výměnu střešního pláště předmětné stavby, došlo k navýšení ceny díla o pevně stanovenou částku 1 689 215 Kč bez DPH a ke změně termínu dokončení díla na 15. 11. 2016. Soud prvního stupně dále učinil skutkové zjištění, že žalovaná učinila několik pokusů o předání díla, jež považovala za dokončené, žalobkyni, ta je však odmítla převzít s ohledem na finanční nesrovnalosti mezi stranami, jakož i proto, že dílo vykazovalo vady a nedodělky. 4. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně byla oprávněna odepřít převzetí díla, neboť dílo trpělo vadami a nedodělky. Ze znaleckého posudku Ing. Tomáše Hoskovce měl soud prvního stupně za prokázanou existenci vady díla spočívající v nedostatečném ošetření (nátěru proti biotickým škůdcům) dřevěné konstrukce, jež byla předmětem díla. Za vážnou technickou vadu díla soud prvního stupně považoval rovněž montáž pozednice do zdiva, jež pro její ukotvení nebylo dostatečně pevné, která měla negativní vliv na stabilitu a bezpečnost předmětné konstrukce, absenci větrací mřížky u okraje střechy a okapové hrany, neošetření kovových částí, jimiž byly zachyceny ocelové pruty ke kotvení stropní desky, jakož i nezapravené vysekané drážky v půdní nadezdívce mající negativní vliv na pevnost a prostorovou tuhost objektu. Jelikož dílo dosud nebylo předáno z důvodu existence podstatných vad a nedodělků, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty podle smlouvy o dílo. K žalovanou vznesené námitce promlčení uplatněného nároku soud uvedl, že nárok na smluvní pokutu (ve výši 365 000 Kč) za období od 3. 2. 2019 do 2. 2. 2020 byl uplatněn – žalobou dne 3. 2. 2022 – včas, stejně jako nárok na smluvní pokutu (ve výši 365 000 Kč) za období od 3. 2. 2020 do 2. 2. 2021, jež byl uplatněn návrhem na změnu (rozšíření) žaloby dne 2. 2. 2023. Námitku promlčení soud shledal důvodnou toliko ve vztahu k nároku na zaplacení smluvní pokuty (ve výši 15 000 Kč) za období od 16. 11. 2016 do 30. 11. 2016, neboť tento nárok žalobkyně uplatnila až návrhem na změnu (rozšíření) žaloby dne 10. 10. 2023, a tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Jelikož žalobkyně doručila výzvu k plnění žalované dne 3. 1. 2022, náleží podle soudu prvního stupně žalobkyni s ohledem na sjednanou lhůtu k plnění v délce 21 dnů úrok z prodlení od 25. 1. 2022 do zaplacení. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání obou stran řízení napadeným rozsudkem odmítl odvolání žalované proti výroku II rozsudku soudu prvního stupně (výrok I napadeného rozsudku), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III co do výše nákladů řízení a ve zbývající části výroku III a ve výrocích I a II jej potvrdil (výrok II napadeného rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III napadeného rozsudku). Doplňujícím usnesením odvolací soud napadený rozsudek doplnil o výrok IV, jímž uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně náklady odvolacího řízení. 6. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, přičemž dokazování částečně zopakoval a doplnil je o některé listinné důkazy a výslech soudního znalce Ing. Tomáše Hoskovce. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud shledal, že mezi stranami řízení byla dne 30. 3. 2016 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalované provést pro žalobkyni stavební úpravy a vestavbu podkrovního skladu podle projektové dokumentace vypracované kanceláří statiky KAST, J. W. z ledna 2016, ve vazbě na projektovou dokumentaci projekční kanceláře IMK KLADNO, s.r.o., a to za dohodnutou cenu 1 607 402 Kč s DPH. Dodatkem č. 1 ze dne 25. 7. 2016 se účastnice dohodly na rozšíření a úpravě předmětu díla o zesílení konstrukce krovu a výměnu střešního pláště podle statického výpočtu vypracovaného kanceláří statiky KAST v červenci 2016, jakož i na navýšení ceny díla o částku 1 689 215 Kč bez DPH a prodloužení termínu realizace díla do 15. 11. 2016. V průběhu provádění díla vyvstala potřeba provedení dalších, stranami nedohodnutých prací, přičemž rovněž docházelo ke změnám ve způsobu provádění díla; další dodatky ke smlouvě o dílo však již nebyly uzavřeny. Pro případ prodlení žalované s provedením díla byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení se splatností 21 dnů od doručení výzvy k zaplacení smluvní pokuty. Odvolací soud dále shodně se soudem prvního stupně zjistil, že dílo nebylo předáno smlouvou předvídaným způsobem, přičemž žalobkyně dne 3. 11. 2016 dílo odmítla převzít z důvodu jeho vad a nedodělků, a to s odkazem na e-mail z 27. 10. 2016 a 2. 11. 2016. Dopisem ze dne 21. 11. 2016 žalobkyně žalované sdělila, že dílo dosud není dokončené a že eviduje řadu (jí specifikovaných) nedodělků; dopisy z 27. 2. 2017 a 15. 12. 2017 byla žalova