23 Cdo 659/2021 — Nejvyšší soud

23 Cdo 659/2021 citace  Název judikátu:Zneužití dominantního postavení stlačováním marží Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2022 Spisová značka:23 Cdo 659/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.659.2021.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zneužití a omezení soutěže (o. z.) Dotčené předpisy:§ 10 předpisu č. 143/2001 Sb. § 11 odst. 1 předpisu č. 143/2001 Sb. čl. 102 úmluvy 111/2009 Sb.m.s. Kategorie rozhodnutí:B EU Zveřejněno na webu:1. 10. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 659/2021-1156 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně VOLNÝ, a.s., se sídlem v Praze 8, Karlín, Pobřežní 249/46, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 63080150, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalované O2 Czech Republic a.s., se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, PSČ 140 22, identifikační číslo osoby 60193336, zastoupené Mgr. Robertem Klenkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1207/10, PSČ 110 00, o zaplacení 4 047 378 287 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 13/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 9. 2020, č. j. 3 Cmo 114/2019-1073, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 9. 2020, č. j. 3 Cmo 114/2019-1073, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2018, č. j. 41 Cm 13/2011-895, se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: I. Dosavadní průběh řízení 1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 4. 2018, č. j. 41 Cm 13/2011-895, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši 4 047 378 287 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II) a vůči státu (výrok III). 2. K odvolání obou účastníků odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a ve výroku III potvrdil, ve výroku II jej změnil tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 78 507 389 Kč (první výrok). Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 3. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení náhrady škody spočívající v zisku ušlém žalobkyni v období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2010 způsobené žalovanou stlačováním marží na trhu poskytování širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím účastnických kovových vedení, čímž žalovaná zneužila své dominantní postavení na trhu poskytování přístupu k účastnickým vedením veřejné pevné telefonní sítě. 4. Žalobkyně uvedla, že účastníci jsou od roku 1995 soutěžiteli poskytujícími na území České republiky službu přístupu k síti Internet. Od počátku 90. let byl přístup k síti Internet většině uživatelů poskytován prostřednictvím veřejné pevné kovové telefonní sítě žalované. Od roku 2002 se začala zvyšovat poptávka uživatelů po tzv. širokopásmovém přístupu k síti Internet. Od roku 2003 začala být na českém trhu poskytována služba (maloobchodní služba širokopásmového přístupu k síti Internet) na základě technologie xDSL (Digital Subscriber Line) jak žalovanou, tak alternativními poskytovateli včetně žalobkyně. Z důvodu zachování hospodářské soutěže byla zákonodárcem společně s Českým telekomunikačním úřadem (dále též jen „ČTÚ“) žalované uložena povinnost poskytovat ostatním poskytovatelům připojení k síti Internet přístup k účastnickým vedením její veřejné telefonní sítě a možnost instalovat na těchto vedeních zařízení nutná pro poskytování širokopásmového přístupu. Žalovaná však nastavila své maloobchodní ceny za uvedenou službu na velmi nízkou úroveň v porovnání s cenami, které účtovala svým soutěžitelům za přístup k účastnickým vedením či za velkoobchodní širokopásmový přístup. 5. Vzhledem k tomuto nastavení cen a neexistenci alternativních celoplošných přístupových sítí nemohla žalobkyně dle svých tvrzení poskytovat službu širokopásmového přístupu k síti Internet za cenu, která by nabídce žalované mohla efektivně konkurovat, aniž by žalobkyni vznikla ztráta. Proto musela své působení na tomto trhu omezit a ztratila převážnou část svých zákazníků, čímž jí ušel zisk. Upozornila, že žalovaná je jediným vlastníkem celoplošné pevné telefonní sítě v České republice v dominantním postavení na trhu poskytování přístupu k účastnickým kovovým vedením a má proto určité povinnosti. Jednou z nich je zajištění takového nastavení cen, které umožní soutěžitelům žalované, kteří jsou jejími zákazníky na trhu vstupu (přístupu k účastnickým kovovým vedením veřejné telefonní sítě), aby jí mohli konkurovat na trhu výstupu (na trhu maloobchodního širokopásmového přístupu k síti Internet přes kovové vedení). Porušení této povinnosti představuje dle žalobkyně zneužití dominantního postavení žalované formou stlačování marží. 6. Dále žalobkyně v žalobě podrobně popsala postavení účastníků a stav dané oblasti v rozhodném období. Uvedla k tomu, že místní přístup k účastnickým kovovým vedením veřejné pevné telefonní sítě provozované žalovanou tvoří základní fyzickou vrstvu nezbytnou pro poskytování dalších služeb, včetně širokopásmového přístupu k síti Internet. Pro významné poskytovatele přístupu k síti Internet na území České republiky (mezi které patří i žalobkyně) nebylo alternativou ani vybudování vlastní celoplošné telefonní sítě, ani využití jiné technologie či přeprodej služeb žalované. Služba místního přístupu poskytovaná žalovanou byla tedy v rozhodném období nezbytným vstupem pro poskytování maloobchodního širokopásmového přístupu k síti Internet. 7. Popsané jednání žalované spočívající ve stlačování marží považuje žalobkyně za zneužití dominantního postavení žalované na relevantním trhu, které vede k narušování soutěže a brání alternativním poskytovatelům ve vstupu na trh maloobchodního širokopásmového přístupu k síti Internet. K rozhodnému období žalobkyně uvedla, že žalovaná naříkanou cenovou politiku uplatňuje od 19. 9. 2003 dosud, což je dostatečná doba k tomu, aby jednání žalované vylučovalo soutěž na relevantních trzích. 8. Žalovaná na svoji obranu vyjádřila nesouhlas s vymezením relevantního trhu žalobkyní a popřela existenci svého dominantního postavení na relevantním trhu, stejně jako tvrzení žalobkyně, že její cenová politika směřovala k nedovolenému stlačování marží. Tvrzení žalobkyně o ušlém zisku jsou dle žalované založena pouze na zmařeném podnikatelském plánu a tvrzená škoda je proto pouze hypotetická a nepodložená. Žalovaná rovněž namítla promlčení uplatněného práva, neboť žaloba byla podána více jak čtyři roky po vzniku škody. 9. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež v odvolacím řízení nedoznala změn, podle kterých jsou účastníci od poloviny 90. let soutěžiteli na území České republiky v oblasti poskytování služby přístupu k síti Internet. Žalovaná je právní nástupkyní státního podniku SPT TELECOM, který provozoval na českém území veřejnou pevnou kovovou telefonní síť. Žalobkyně od února roku 2002 opakovaně vyzývala žalovanou ke zpřístupnění služby ADSL [technologie ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) byla v předmětném období nejvíce užívanou variantu xDSL přístupu] cestou velkoprodeje. V posuzovaném období bylo podnikatelským záměrem žalované poskytovat na území České republiky službu ADSL, když k tomu disponovala příslušnými formálními předpoklady i finančním zázemím. Dále odvolací soud shledal správnými skutková zjištění soudu prvního stupně o relevantním velkoobchodním a maloobchodním trhu a o regulaci cen na těchto trzích, která soud prvního stupně zjistil z revizního znaleckého posudku (ze dne 3. 11. 2017, vypracovaného znaleckým ústavem – Masarykovou univerzitou, Ekonomicko-správní fakultou, se sídlem v Brně). 10. Po právní stránce se odvolací soud ztotožnil s právním hodnocením věci soudem prvního stupně. Při posouzení, zda se žalovaná v rozhodném období dopustila zneužití dominantního postavení ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), vyšel odvolací soud ze zjištění, že relevantní maloobchodní trh představuje v projednávané věci trh širokopásmového přístupu k síti Internet v pevném místě, včetně kabelového připojení a wi-fi sítí (nebylo do něj zahrnuto mobilní připojení). Velkoobchodní trh byl odvolacím soudem vymezen jako trh přístupu k účastnickému vedení (LLU, Local loop unbundling). 11. Zkoumané období je třeba dle odvolacího soudu rozdělit na dva úseky: od 1. 1. 2004 do 24. 4. 2005, kdy nebyl relevantní velk