24 Cdo 1154/2021 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1154/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 10. 2021 Spisová značka:24 Cdo 1154/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.1154.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Omezení svéprávnosti (o. z.) [ Svéprávnost (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 55 o. z. § 38 odst. 2 předpisu č. 292/2013Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 1. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1154/2021-1962 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy ve věci posuzované H. M. T., narozené dne XY, fakticky bytem v XY, zastoupené procesním opatrovníkem T. S., advokátem se sídlem v XY, za účasti nezletilé AAAAA (pseudonym), narozené dne XY, zastoupení kolizním opatrovníkem Městem Šumperk, se sídlem Městského úřadu v Šumperku, nám. Míru č. 364/1, P. M., narozeného dne XY, bytem v XY, M. P., narozeného dne XY, bytem v XY, obce Bludov, se sídlem Obecního úřadu v Bludově, Jana Žižky č. 195, a Krajského státního zastupitelství v Ostravě – pobočky v Olomouci, o omezení svéprávnosti, opatrovnictví a omezení rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 32 Nc 3203/2017, o dovolání posuzované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. července 2020, č. j. 70 Co 80/2020-786, takto: Rozsudek krajského soudu se ve výrocích II., III. a IV. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 16. 10. 2019, č. j. 32 Nc 3203/2017-629, omezil svéprávnost posuzované výrokem I. tak, že „není způsobilá nakládat s majetkem a finančními prostředky, jejichž hodnota přesahuje výši jejího měsíčního příjmu a v případě, že nemá tento příjem, jehož hodnota přesahuje výši 10.000 Kč; uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, jednat na úřadech v souvislosti s podáváním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, jednat s Českou správou sociálního zabezpečení i Okresní správou sociálního zabezpečení, tj. i podávat žádost o invalidní důchod; poskytovat zajištění závazků třetím osobám; uzavírat smlouvy o úvěru, pojistné smlouvy a smlouvy o zápůjčce a smlouvy leasingové, smlouvy o telekomunikačních službách; požádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu; v pracovněprávní oblasti uzavírat dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování a dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí“. Výrokem II. omezil svéprávnost posuzované v oblasti rodičovské odpovědnosti k nezletilé dceři v rozsahu zastupování nezletilé „v podstatných záležitostech, správě jejího jmění, výkonu povinnosti a práva péče o dítě. Právo osobního styku se zachovává za přítomnosti osoby, kterou pečující osoba dohledem nad nezletilou pověří, případně organizace, která bude rodiči požádána o asistenci při tomto styku.“ Doba omezení byla stanovena v délce pěti let od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem III. byla opatrovníkem posuzované jmenována obec Bludov, jehož oprávnění byla vymezena tak, že „je oprávněn a povinen zastupovat opatrovankyni při všech právních jednáních, k nimž dle výroku I. tohoto rozhodnutí není způsobilá, starat se o naplnění jejích práv a chránit její zájmy, přičemž v neběžných záležitostech se k nakládání se jměním opatrovance vyžaduje schválení soudu. Opatrovník je oprávněn za opatrovankyni jednat na úřadech a přebírat listovní zásilky, včetně zásilek určených výhradně do vlastních rukou.“ Soud vyšel ze zjištění, že posuzovaná trpí poruchou s bludy, která není jen přechodná. V důsledku této trvalé duševní poruchy není schopna činit některá právní jednání, aniž by jí hrozila újma, konkrétně není schopna nakládat s majetkem a finančními prostředky do hodnoty jejího měsíčního příjmu a v případě že jej nemá, tak do výše 10 000 Kč měsíčně. Jde-li o podávání žádostí o sociální dávky, posuzovaná nedokládá včas potřebné doklady, neabsolvuje potřebná vyšetření, rozhodnutí příslušných orgánů by mohla bezdůvodně rozporovat, případně osoby, které s ní jednají na úřadech, zabírá do svého bludného systému. Jedná tak proti svému zájmu, kdy jí nemůže zavčas být přiznán invalidní důchod. Další v rozsudečném výroku vypočtené smluvní vztahy, by tyto mohla uzavírat neúčelně, případně se domnívat, že jsou po ní splátky vymáhány nezákonně, takže by jí mohla vzniknout újma. Nemusela by si také včas zažádat o vydání občanského průkazu či cestovního pasu. Posuzovaná je schopná fyzicky pracovat, ale nemůže nést odpovědnost za ztrátu svěřených věcí, neboť by se mohla chovat nezodpovědně na základě bludu, že jí věci patří. Posuzovaná může volit a nebylo zjištěno, že by chtěla být volena. Může pořizovat pro případ smrti, když momentálně je nemajetná (je v konkurzu), v těchto směrech si nemůže způsobit újmu. Rodičovská odpovědnost posuzované byla omezena, neboť by vlivem projevů duševní poruchy mohla ve vztahu k dceři jednat nezodpovědně, liknavě, mohla by jí podávat zavádějící informace, nebo ji někde zanechat a nepřivést domů. Posuzované bylo zachováno právo osobního styku s nezletilou za přítomnosti další osoby. Posuzovaná nemá náhled na svoji chorobu, neužívá léky. Posuzované byl jmenován veřejný opatrovník, neboť nebyl zjištěn nikdo z rodiny, kdo by mohl tuto funkci vykonávat, když její manžel má také zdravotní problémy a nelze u něj vyloučit indukovanou psychózu. Protože zde není osoba blízká, která by ji mohla zastupovat, kdy doporučením opatrovníka by nadto pro svou nedůvěřivost nemusela důvěřovat, a vzhledem k závažnosti její duševní poruchy, by mírnější opatření než omezení svéprávnosti nebylo dostatečné k ochraně jejích zájmů. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 27. 7. 2020, č. j. 70 Co 80/2020-786, výrokem I. odmítl odvolání P. M., a výrokem II. změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že 1) posuzovaná se omezuje ve svéprávnosti tak, že je schopna samostatně právně jednat jen v běžných záležitostech každodenního života; 2) posuzované se v oblasti rodičovské odpovědnosti k nezletilé dceři, zachovává pouze výkon práva styku s nezletilou; 3) tato omezení se vyslovují na dobu pěti let od právní moci rozsudku; 4) soud jmenuje posuzované opatrovníkem obec Bludov. „Opatrovník je oprávněn a povinen opatrovanku zastupovat při všech právních jednáních s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, nakládat s jejím majetkem s péčí řádného hospodáře a dbát při tom pokynů soudu“. Výroky III. a IV. bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud uvedl, že se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu I. stupně a odkázal na ně. Duševní porucha posuzované je závažná, trvalá, neléčená a proto progredující, přitom výrazně negativně ovlivňuje její schopnost právně jednat, přičemž dle zjištění znalce MUDr. Pavla Hajčmana není schopna právně jednat vůbec. Znalec výslovně uzavřel, že popsaná duševní porucha omezuje schopnost posuzované právně jednat i v běžných záležitostech každodenního života. Samotný blud je totiž dle závěrů znaleckého posudku tak závažná porucha, že narušuje fungování posuzované ve všech oblastech života. Znaleckým posudkem bylo konkrétně konstatováno, že posuzovaná není schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy - kupní, darovací či jiné, není schopna rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, jednat na úřadech; velmi negativně duševní porucha zasahuje rovněž do výkonu rodičovské odpovědnosti posuzované, pokud se týká péče o dítě, péče o jeho zdraví, jeho tělesný, rozumový a mravní vývoj, ochrany dítěte, jeho zastupování a spravování jeho jmění, jakož i udržováni osobního styku s dítětem. Odvolací soud v této souvislosti zdůrazňuje, že o správnosti citovaných závěru nemá pochybnosti, neboť uvedená zjištění byla učiněna dvěma znalci nezávisle na sobě, navíc praktické fungování posuzované, které do popsaného rámce zcela zapadá, je dokumentováno celou řadou dalších provedených důkazů. Omezení svéprávnosti zvolené okresním soudem nepostačuje k řádné ochraně zájmů posuzované. Účelem soudního rozhodnutí o svéprávnosti je poskytnout především posuzovanému člověku pro jeho běžný život účinnou preventivní ochranu před možností závažné hrozící újmy, jestliže v důsledku svého psychického onemocnění neumí hrozbu takové újmy rozpoznat, pokud by právně jednal sám. Právě takový závěr lze učinit ohledné posuzované, jelikož vymizení rozpoznávacích a volních schopností se již promítá do všech oblastí jejího života ve smyslu nesprávného (chorobného) vyhodnocení konkrétních situaci a jejich následného řešení neustálým podáváním opakovaných nesmyslných žádostí