§ 38 zákon o zvláštních řízeních soudních – Průběh řízení
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · účinné od 1. 1. 2026 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 38 zákona o zvláštních řízeních soudních popisuje, jakým způsobem soud zjišťuje skutečnosti v řízení o omezení svéprávnosti, zejména koho vyslechne a jaké důkazy provede. Soud v řízení o omezení svéprávnosti vždy vyslechne posuzovaného, znalce a opatrovníka, a podle potřeby i ošetřujícího lékaře. (§ 38 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, znění účinné od 1. 1. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Průběh řízení
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Na návrh znalce může soud nařídit, aby posuzovaný byl po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření…“
- Judikatura: na § 38 odkazuje 35 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 292/2013 Sb.
(1) Soud vyslechne posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.
(2) Od výslechu posuzovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného; soud však posuzovaného vždy zhlédne. Pokud posuzovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne.
(3) Na návrh znalce může soud nařídit, aby posuzovaný byl po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu a nelze-li toho dosáhnout jinak.
(4) Důkaz znaleckým posudkem a výslechem znalce lze nahradit písemnou zprávou ošetřujícího lékaře ve spojení s hodnocením potřeby podpory osoby při právním jednání zpracovaným soudním sociálním pracovníkem.
(5) Rozhoduje-li soud o prodloužení doby omezení svéprávnosti a je-li zjevné, že stav posuzovaného se oproti rozhodnutí o omezení svéprávnosti či poslednímu rozhodnutí o prodloužení nezměnil, může upustit od provedení důkazu novým znaleckým posudkem a výslechem znalce a nahradit jej jiným důkazem, zejména písemnou zprávou ošetřujícího lékaře ve spojení s naposledy vypracovaným znaleckým posudkem; výslech znalce, který jej vypracoval, se v takovém případě nevyžaduje.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud v řízení o omezení svéprávnosti vždy vyslechne posuzovaného, znalce a opatrovníka, a podle potřeby i ošetřujícího lékaře.
- Pokud by výslech posuzovaného mohl ohrozit jeho zdraví nebo jej nelze provést, soud od něj může upustit, ale posuzovaného vždy zhlédne. Pokud si posuzovaný výslech přeje, soud ho vyslechne.
- Soud může na návrh znalce nařídit vyšetření posuzovaného ve zdravotnickém zařízení po dobu až 4 týdnů, pokud je to nezbytné pro zjištění zdravotního stavu a nelze to zjistit jinak.
- V některých případech, například při prodlužování omezení svéprávnosti, může soud nahradit znalecký posudek a výslech znalce jinými důkazy, jako je zpráva ošetřujícího lékaře nebo hodnocení soudního sociálního pracovníka.
Na co si dát pozor
- I když soud od výslechu posuzovaného upustí, musí ho vždy zhlédnout, aby si udělal vlastní představu o jeho stavu.
- Možnost nahradit znalecký posudek a výslech znalce jinými důkazy je omezena na situace, kdy je zjevné, že se stav posuzovaného nezměnil.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 38
Jak soudy aplikují § 38
… kdy posuzovaný prodává byt v XY, v němž navrhovatel od narození žije, za cenu výrazně nižší než tržní, popírá dřívější dohody, verbálně bezdůvodně napadá cizí osoby a obviňuje rodinné příslušníky ze smyšlených nesmyslných činů“, že „soud prvního stupně posuzovaného v rámci jeho zhlédnutí podrobně vyslechl (§ 38 odst. 1 z. ř. s.) a z obsahu jeho výpovědi učinil jednoznačně správný závěr, že ty drobné nedostatky, které v určení dat některých čísel či jmen jeho výpověď obsahovala, nezavdávají nejmenší pochybnost o jeho duševním stavu tak, aby vyžadoval …
Je sice pravdou, že zhlédnutí dle § 38 odst. 2 z. ř. s. je obligatorní náležitostí každého řízení o svéprávnosti, a od zhlédnutí soud nemůže upustit, nicméně ono „zhlédnutí“ ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 o. z. a § 38 odst. 2 části první věty za středníkem z. ř. s. (kterým se rozumí pokus o zjištění stavu člověka vlastním pozorováním soudce), není přímo důkazním prostředkem.
K jejímu odůvodnění odkazuje na princip předpokládaného výslechu posuzovaného, znalce a ošetřujícího lékaře posuzovaného (§ 38 odst. 1 a 2 z. ř. s.). Odkázala rovněž na nález Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. IV. ÚS 4260/16, který spojuje možnost vyzvat navrhovatele k předložení lékařské zprávy (s navazující možností zastavení řízení) jen v případě, že návrh se jeví soudu jako šikanózní.
Právní otázky
Související
§ 225 Další průběh řízení (Občanský soudní řád)§ 92f Průběh řízení (Zákon o ochraně utajovaných informací a )§ 178 PRŮBĚH ŘÍZENÍ (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)