24 Cdo 1491/2022 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1491/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 10. 2022 Spisová značka:24 Cdo 1491/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.1491.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Opatrovník Opatrovník hmotně právní [ Opatrovník ] Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 471 odst. 3 o. z. § 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:24. 1. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1491/2022-455 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci posuzovaného K. W., narozeného dne XY, trvale bytem v XY, t. č. Psychiatrická nemocnice v Kroměříži, Havlíčkova č. 1265, zastoupeného opatrovníkem pro řízení V. S., advokátem se sídlem v XY, za účasti statutárního města Brna, se sídlem Magistrátu v Brně, Dominikánské náměstí č. 196/1, nezletilé AAAAA (pseudonym), narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené opatrovníkem městem Znojmo, se sídlem Městského úřadu ve Znojmě, Obroková č. 1/12, města Kroměříž, se sídlem Městského úřadu v Kroměříži, Velké náměstí č. 115/1, zastoupeného JUDr. Stanislavem Kaliňákem, advokátem se sídlem v Kroměříži, Kovářská č. 127/23, a Městského státního zastupitelství v Brně, se sídlem v Brně, Polní č. 41, o návrhu na vrácení svéprávnosti a o prodloužení doby omezení svéprávnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 24 P 2/2020, o dovolání města Kroměříž proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. listopadu 2021, č. j. 38 Co 145/2021-392, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 3. 2021, č. j. 24 P 2/2020-332, k návrhu na prodloužení doby omezení svéprávnosti omezil posuzovaného ve svéprávnosti na dobu 5 let od právní moci rozsudku tak, že není způsobilý nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 2 500 Kč měsíčně, činit právní jednání v rozsudečném výroku specifikovaném rozsahu, a vykonávat rodičovskou odpovědnost k nezletilé dceři (výrok I.), zamítnul návrh posuzovaného na vrácení svéprávnosti (výrok II.), stanovil opatrovníkem posuzovaného statutární město Brno (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. a V.). Sestra posuzovaného dříve plnila funkci opatrovnice, nicméně výkon funkce byl dlouhodobě neudržitelný a další výkon funkce odmítla. Vzhledem k tomu, že posuzovaný nenavrhl žádnou osobu pro jmenování do funkce opatrovníka a žádná příbuzná či jinak opatrovanci blízká osoba není ochotná vykonávat tuto funkci, bylo podle soud nutné jmenovat veřejného opatrovníka. Posuzovaný uvedl, že dva až tři měsíce pobýval v Břeclavi, kde pracoval jako security. Klíčovým hlediskem pro určení veřejného opatrovníka je bydliště posuzovaného. Posuzovaný se v době průběhu řízení nacházel z důvodu nařízeného ústavního ochranného léčení v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. To ale nelze považovat za bydliště, neboť jde o dočasnou skutečnost (předpokládané ukončení ústavního léčení v roce 2023). S ohledem na těžiště zájmů posuzovaného v minulosti (předchozí bydliště, práce, sociální kontakty, apod.), které se nacházelo v Brně, které již opatrovnictví posuzovaného vykonává, jmenoval soud opatrovníkem posuzovaného statutární město Brno. K odvolání statutárního města Brna proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 11. 2021, č. j. 38 Co 145/2021-392, změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku III. tak, že stanovil opatrovníkem posuzovaného město Kroměříž, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že podle dosavadního opatrovníka posuzovaný v poslední době bydlel u známých, dcery ve Valticích a jinde, a že má posuzovaný zájem o byt v Břeclavi a ve Znojmě. Řeší se jeho přestupky ve městě Znojmě. Odvolací soud uzavřel, že má za to, že není v zájmu posuzovaného, aby jeho opatrovníkem bylo statutární město Brno, v němž jak plyne z obsahu spisu, již posuzovaný nemá bydliště, přičemž bydliště opakovaně měnil (Znojmo, Brno – chráněné bydlení – poslední známé faktické bydliště). Veřejným opatrovníkem je třeba určit obec, v jejímž obvodu opatrovanec bydlí. Odvolací soud nesouhlasil s názorem soudu I. stupně, že s ohledem na těžiště zájmů posuzovaného v minulosti, které se nacházelo v Brně, je namístě stanovit opatrovníkem opět statutární město Brno. Posuzovaný bydliště opakovaně měnil, byl i neznámého pobytu, současná adresa trvalého pobytu je adresa obecního úřadu v Boroticích, v současnosti je na základě soudního rozhodnutí v ústavní ochranné léčbě v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži, a to od 5. 10. 2021, předpokládané ukončení léčby je 5. 10. 2023. Odvolací soud proto přihlédl k faktickému dlouhodobému pobytu v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži, kdy je předpoklad, že se zde i nadále bude dlouhodobě zdržovat a bude nutno, aby jeho zájmy byly efektivně chráněny, a to při zjištění, že na adrese trvalého bydliště (adresa obecního úřadu) nemohl mít posuzovaný úmysl se zde trvale zdržovat. Proti tomuto usnesení podalo město Kroměříž dovolání, v jehož závěru uvádí, že je podává v zastoupení posuzovaného. Dovolatel namítá odchýlení odvolacího soudu od rozhodovací praxe dovolacího soudu při posouzení bydliště posuzovaného pro účely jmenování veřejného opatrovníka, k tomu odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 44/2004, 30 Cdo 596/2014 a 30 Cdo 3379/2016. Podle dovolatele nemůže být za bydliště ve smyslu ustanovení § 80 o. z. považováno místo, kde se posuzovaný nachází dočasně z důvodu nepříznivého zdravotního stavu proti svojí vůli. Má za to, že pobyt posuzovaného v psychiatrické nemocnici není dlouhodobý, nýbrž jen krátkodobý. Dovolatel též namítá vadu řízení, neboť město Kroměříž nebylo přibráno jako účastník řízení, čímž bylo městu Kroměříž odebráno právo účastnit se řízení. Namítá též nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud České republiky soud jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), nejprve zabýval tím, kterou osobu je namístě považovat za dovolatele. Na konci dovolání je napsáno jméno posuzovaného, pod nímž je uvedeno „zast. opatrovníkem městem Kroměříž“, s podpisem osoby zastupující město Kroměříž. V tomto řízení však není posuzovaný zastoupený hmotněprávním opatrovníkem, který byl jmenován napadeným rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž je zastupován procesním opatrovníkem, který mu byl jmenován právě pro probíhající předmětné řízení (srov. § 29 odst. 4 větu čtvrtou o. s. ř., podle níž nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení; přičemž podle § 1 odst. 3 z. ř. s. platí, že nestanoví-li z. ř. s. jinak, použije se o. s. ř.). Z obsahu dovolání vyplývá (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), že se město Kroměříž domáhá úpravy svých práv a povinností, které se pojí s výkonem funkce opatrovníka, a jelikož v tomto řízení posuzovaného nezastupuje, je namístě považovat za dovolatele právě samotné město Kroměříž. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (osobou, o jejíchž právech a povinnostech bylo napadeným výrokem rozhodnuto) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se dovolací soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení § 471 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), způsobilost být veřejným opatrovníkem má obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu; jmenování veřejného opatrovníka podle jiného zákona není vázáno na jeho souhlas. Podle ustanovení § 80 o. z., člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště,