24 Cdo 2496/2021 — Nejvyšší soud

24 Cdo 2496/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 4. 2022 Spisová značka:24 Cdo 2496/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.2496.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přihláška pohledávky Dědické řízení Poučovací povinnost soudu Vady podání Pozůstalost (o. z.) Dotčené předpisy:§ 242 předpisu č. 292/2013 Sb. § 241 odst. 3 předpisu č. 292/2013 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:6. 7. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 2496/2021-706USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci řízení o likvidaci pozůstalosti po zůstaviteli J. Š., narozeném dne XY, zemřelém dne 10. 1. 2014, posledně bytem XY, za účasti účastníků 1) L. S., likvidační správce, IČO XY, se sídlem XY, 2) Česká republika – Okresní soud v Novém Jičíně, IČO 00025232, se sídlem Tyršova 1010/3, 741 01 Nový Jičín, 3) Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8 – Karlín, zastoupená advokátem JUDr. Michalem Bendou, se sídlem Apolinářská 445/6, 128 00 Praha 2 – Nové Město, 4) Raiffeisenbank a. s., IČO 49240901, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4 – Nusle, zastoupená advokátem JUDr. Jaroslavem Hrouzkem, CSc., se sídlem Holandská 49/4, 101 00 Praha 10 – Vršovice, 5) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3, 6) Česká republika – Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, IČO 72080043, Územní pracoviště Kopřivnice, se sídlem kpt. Jaroše 395/1, 742 21 Kopřivnice, 7) Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, Okresní správa sociálního zabezpečení Nový Jičín, se sídlem Svatopluka Čecha 1697/15, 741 01 Nový Jičín, 8) Pitambera s. r. o., IČO 05569419, se sídlem Na Florenci 1332/23, 110 00 Praha 1 – Nové Město, zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Novákem, se sídlem Sokolská 1788/60, 120 00 Praha 2, 9) innogy Energie, s. r. o., IČO 49903209, se sídlem Limuzská 3135/12, 108 00 Praha 10 – Strašnice, zastoupená advokátem Mgr. Přemyslem Dubem, se sídlem Limuzská 3135/12, 108 00 Praha, 10) A.P.C. Four s.r.o., IČO 09022902, se sídlem V celnici 1031/4, Nové Město, 110 00 Praha 1, zastoupená advokátem Mgr. Markem Lošanem, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město, 11) O. M., Exekutorský úřad XY, se sídlem XY, 12) A. H., Exekutorský úřad XY, se sídlem XY, 13) L. Ch., narozená dne XY, bytem XY, 14) ČSOB Leasing, a. s., IČO 63998980, sídlem Výmolova 353/3, Radlice, 150 00 Praha 5, zastoupená advokátkou JUDr. Pavlínou Fojtíkovou, Ph.D., se sídlem Pobočná 1395/1, 141 00 Praha 4 – Michle, 15) BONA ELECTA s. r. o., IČO 27792609, sídlem Poštovní 1794/17, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, o rozvrhu výtěžku zpeněžení, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 15 D 164/2014, o dovolání 4) Raiffeisenbank a. s. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. října 2020, č. j. 10 Co 202/2020-659, takto: I. Dovolání účastníka 4) Raiffeisenbank a. s. se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Okresní soud v Novém Jičíně prostřednictvím soudního komisaře Mgr. Tomáše Recmana, notáře se sídlem v Příboru, Lidická č. 50, usnesením ze dne 3. 9. 2019, č. j. 15 D 164/2014-563, rozhodl, že část čistého výtěžku zpeněžení ve výši 171 904,83 Kč bude odevzdána procesní předchůdkyni účastnice 10) A.P.C. Four s.r.o., jejíž pohledávka stejné výše byla zpeněženým majetkem zajištěna, a zbytek čistého výtěžku zpeněžení ve výši 269 762,17 Kč bude použita k uspokojení pohledávek podle rozvrhového usnesení. Své rozhodnutí založil na tom, že při přezkoumání pohledávek procesní předchůdkyně 10) A.P.C. Four s.r.o. v přihlášce pohledávky uvedla skutečnosti, na nichž se zajištění její pohledávky zakládá a kdy vzniklo, přičemž zároveň požádala o uspokojení ze zajištění. Tato přihláška jako jediná splňuje podmínky ustanovení § 242 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle nějž musí věřitel nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky uvést veškeré předepsané náležitosti, jinak se k zajištění nepřihlíží. K odvolání účastníka 4) Raiffeisenbank a. s., Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 10. 2020, č. j. 10 Co 202/2020-659, potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně. Vyšel ze zjištění, že se v přihlášce odvolatel označil jako „zástavní věřitel“, ale neuvedl v ní ničeho k tomu, že by přihlašovaná pohledávka byla zajištěna majetkem patřícím do likvidační podstaty, nejsou uvedeny skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá pro posouzení okamžiku vzniku zajištění, ani v ní není výslovně uvedeno, že je žádáno o uspokojení ze zajištění. Odvolatel k tomuto namítal, že měl být soudem vyzván ve smyslu § 241 z. ř. s. k doplnění přihlášky, jestliže se v přihlášce označil jako tzv. zajištěný věřitel. Odvolací soud vyložil, že podle ustanovení § 242 z. ř. s. musí věřitel nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky soudu uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo, a požádat o uspokojení ze zajištění, jinak se k zajištění pohledávky nepřihlíží, a uzavřel, že § 241 odst. 3 z. ř. s. (stanovící povinnost soudu vyzvat věřitele k doplnění nebo opravě přihlášky pro případ, že přihláška neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je přihláška neurčitá nebo nesrozumitelná) se v případě zajištěné pohledávky nepoužije. Nesplňuje-li přihláška náležitosti § 242 z. ř. s., k zajištění pohledávky se nepřihlíží a taková přihláška je považována za přihlášku pohledávky nezajištěné. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal účastník 4) Raiffeisenbank a. s. dovolání. Přípustnost dovolání vymezuje otázkou, kterou považuje za dosud neřešenou v rozhodovací praxi dovolacího soudu, zda je dána poučovací povinnost soudu podle § 241 odst. 3. z. ř. s. i u věřitelů uvedených v § 242 z. ř. s., eventuálně i u věřitelů podle § 243 z. ř. s. Má za to, že § 241 odst. 3 je obecným ustanovením vztahujícím se ke všem věřitelům zůstavitele. Odlišný výklad vede k nerovnosti mezi věřiteli a k porušení zásady rovnosti účastníků řízení. Argumentuje též rozdílným postavením věřitelů podle § 243 odst. 1 z. ř. s., u nichž zákon poučení výslovně připouští, když toto ustanovení odkazuje na obdobné použití ustanovení § 241 z. ř. s. Dále uvádí, že podle výkladu odvolacího soudu by existovaly tři skupiny věřitelů, kdy věřitelé nezajištěných pohledávek by byli poučováni, věřitelé zajištěných pohledávek za zůstavitelem zajištěných majetkem náležejícím do likvidační podstaty by nebyli poučováni, a věřitelé pohledávek za třetí osobou, které jsou zajištěny majetkem náležejícím do likvidační podstaty, kteří by byli poučováni. To by podle názoru dovolatele porušovalo zásadu rovnosti účastníků a nebylo to úmyslem zákonodárce. Z přihlášky a okolností vyplývalo, že je pohledávka zajištěna a zástavní věřitel se svého zástavního práva nevzdává, proto trvá na tom, že měl být poučen o neúplnosti, eventuálně neurčitosti své přihlášky. Dále tvrdí, že v rozporu s § 196 odst. 2 písm. a) z. ř. s. byla usnesením o nařízení likvidace pozůstalosti určena kratší lhůta pro podání přihlášek než 3 měsíce od právní moci tohoto usnesení. Nejvyšší soud České republiky soud jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), se po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V projednávané věci záviselo rozhodnutí odvolacího soudu na vyřešení právní otázky, zda poučovací povinnost soudu podle ustanovení § 241 odst. 3 z. ř. s. obsahuje i povinnost poučovat věřitele o možnosti žádat uspokojení pohledávky ze zajištění ve smyslu ustanovení § 242 z. ř. s., nasvědčuje-li obsah