25 Cdo 1267/2020 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1267/2020 citace  Právní věta:Odstoupí-li zákazník od smlouvy o zájezdu pro porušení povinnosti pořadatele, má právo na vrácení zaplacené ceny zájezdu, aniž by sám byl povinen zaplatit pořadateli odstupné. Jestliže od smlouvy neodstoupí a zájezd neabsolvuje, nemá proti pořadateli právo na náhradu škody představované cenou nerealizovaného zájezdu, protože příčinou jeho újmy je jeho vlastní rozhodnutí. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 3. 2021 Spisová značka:25 Cdo 1267/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.1267.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Odstoupení od smlouvy Předsmluvní odpovědnost (o. z.) Dotčené předpisy:§ 1728 odst. 2 o. z. § 2524 o. z. § 2533 o. z. § 2536 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:23. 6. 2021 Publikováno ve sbírce pod číslem:59 / 2022 Anotace:Nalézací soud zamítl žalobu o zaplacení částky 143 017,38 Kč s příslušenstvím každému z žalobců. Ti uzavřeli se žalovanou smlouvu o zájezdu za cenu 143 017,38 Kč na osobu, podle níž se měli zúčastnit zájezdu pořádaného žalovanou do Jihoafrické republiky, Lesotha, Svazijska a Madagaskaru. Žalovaná upozornila žalobce na zvýšený výskyt malárie v zemích, které měli navštívit, a doporučila jim určitá zdravotní opatření. Podle všeobecných smluvních podmínek žalované jsou informace zdravotního charakteru uveřejněny na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR, tam rovněž žalobci zhruba dva až tři týdny před odletem zjistili informaci o prudkém zvýšení výskytu dýmějového moru na Madagaskaru, přičemž konfrontovali žalovanou, proč nebyli na tuto skutečnost upozorněni. Ta uvedla, že dýmějový mor se vyskytuje na Madagaskaru trvale a při dodržování hygienických opatření nehrozí turistům nebezpečí. Dále nabídla žalobcům úpravu trasy zájezdu s doplatkem 36 400 Kč na osobu. Žalobci změnu zájezdu neakceptovali, od smlouvy neodstoupili a na zájezd neodcestovali. Následně vyzvali žalovanou k náhradě škody ve výši zaplaceného zájezdu. Podle nalézacího soudu žalovaná neporušila § 1728 odst. 2 o. z., ani § 2524 odst. 1 o. z., protože z žádného předpisu nevyplývá povinnost pořadatele zájezdu informovat o zdravotních rizicích dané destinace, pouze o zdravotních formalitách (např. povinné očkování), což žalovaná splnila. K odvolání žalobců změnil odvolací soud rozsudek nalézacího soudu tak, že žalované uložil zaplatit každému z žalobců částku 143 017,38 Kč s příslušenstvím. Neztotožnil se s právním posouzením předsmluvní informační povinnosti žalované nalézacím soudem. Podle názoru odvolacího soudu měla žalovaná povinnost sdělit žalobcům informaci o běžném výskytu moru na Madagaskaru před uzavřením smlouvy podle § 1728 odst. 2 o. z., kterou porušila a žalobcům tím vznikla škoda, na jejíž náhradu mají nárok podle § 2910 o. z. Žalovaná napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním a Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda zaplacená cena zájezdu, na který zákazník neodcestoval pro porušení předsmluvní informační povinnosti pořadatelem, je škodou, která zákazníku vznikla v příčinné souvislosti s daným porušením povinnosti. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 29.06.2021III.ÚS 1738/21 doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D. odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost17. 8. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1267/2020-194 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobců: a) M. Z., narozený XY, a b) I. M., narozená XY, oba bytem XY, oba zastoupeni JUDr. Radkem Spurným, advokátem se sídlem Míru 33/9, Duchcov, proti žalované: Cestovní kancelář S.E.N., s.r.o., se sídlem Korunní 1171/79, Praha 3, IČO 48534293, zastoupená Mgr. Jaroslavem Hrozou, advokátem se sídlem Balbínova 223/5, Praha 2, o zaplacení 286 034,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 6 C 49/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2019, č. j. 20 Co 288/2019-158, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2019, č. j. 20 Co 288/2019-158, se mění tak, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 4. 2019, č. j. 6 C 49/2018-124, se potvrzuje. II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před odvolacím a dovolacím soudem 14 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Mgr. Jaroslava Hrozy. III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před odvolacím a dovolacím soudem 14 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Mgr. Jaroslava Hrozy. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 8. 4. 2019, č. j. 6 C 49/2018-124, zamítl žalobu o zaplacení 143 017,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 11. 12. 2017 do zaplacení pro každého z žalobců a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Ve sporu o náhradu škody vycházel ze zjištění, že účastníci dne 9. 5. 2017 uzavřeli smlouvu o zájezdu, podle níž se žalobci za cenu 143 017,38 Kč na osobu měli od 28. 10. 2017 do 17. 11. 2017 zúčastnit zájezdu pořádaného žalovanou do JAR, Lesotha, Svazijska a Madagaskaru. Podle všeobecných smluvních podmínek žalované jsou informace zdravotního charakteru uveřejněny na stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky (dále jen „MZV“) a Ministerstva zdravotnictví České republiky (dále jen „MZ“). V rámci informací, zaslaných žalobcům elektronicky dne 21. 9. 2017, žalovaná upozornila žalobce na výskyt malárie v zemích, které mají navštívit, doporučila jim preventivně brát antimalarika, nechat se očkovat proti žloutence typu A a zkontrolovat očkování proti tetanu. Na internetových stránkách MZV bylo 20. 1. 2017 uveřejněno upozornění pro turisty o zvýšeném riziku nákazy dýmějovým morem na Madagaskaru, které bylo dne 20. 10. 2017 aktualizováno informací o rapidním navýšení počtu onemocnění a výskytu plicní formy moru v září a říjnu 2017. Dýmějovým morem na Madagaskaru každoročně onemocní kolem 200 osob, od 23. 8. 2017 nabyl výskyt tohoto onemocnění včetně jeho plicní formy rozsahu epidemie. Žalobce a) tyto skutečnosti zjistil asi dva až tři týdny před odletem na zájezd, dne 13. 10. 2017 se elektronicky dotázal žalované, jak bude nastalou situaci řešit, a poukázal na to, že jej o výskytu dýmějového moru neinformovala, ačkoli MZ na svých stránkách upozornilo na dýmějový mor na Madagaskaru už v lednu 2017. Žalovaná žalobci 16. 10. 2017 sdělila, že mor se na Madagaskaru vyskytuje trvale a při dodržení hygienických opatření nepředstavuje pro turisty nebezpečí. Nabídla mu možnost úpravy trasy zájezdu s vynecháním Madagaskaru za příplatek 36 400 Kč na osobu (vzhledem k tomu, že již uhradila smluvním partnerům veškeré služby podle původního plánu cesty). Žalobci změnu zájezdu neakceptovali, od smlouvy neodstoupili a na zájezd neodcestovali. Dne 27. 11. 2017 vyzvali žalovanou k náhradě škody ve výši zaplacené ceny zájezdu. Obvodní soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o zájezdu podle § 2521 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná neporušila svou informační povinnost podle § 1728 odst. 2 o. z., ani § 2524 odst. 1 o. z. a zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (dále jen „cestovní zákon“), neboť z žádného ustanovení cestovního zákona nevyplývá povinnost pořadatele zájezdu informovat zákazníka o zdravotních rizicích dané destinace, § 9a odst. 2 písm. f) cestovního zákona ukládá pořadateli jen povinnost informovat zákazníka o zdravotních formalitách (např. povinných očkováních), což žalovaná splnila. Žalobci věděli již při uzavření smlouvy, že další zdravotní informace mohou získat na internetových stránkách MZ a MZV a ke dni uzavření smlouvy se na stránkách MZ informace o dýmějovém moru na Madagaskaru již nacházely. Museli si být vědomi, že plánují-li cestu do tropických oblastí, mohou v nich očekávat výskyt různých nakažlivých nemocí, přesto se však o zdravotní rizika pobytu v cílových destinacích začali zajímat až dva či tři týdny před zájezdem. Informaci o epidemickém rozšíření dýmějového moru ve spojení s výskytem plicní formy nemoci, které se žalobcům dostalo před odletem z veřejných zdrojů, jim při uzavírání smlouvy žalovaná poskytnout nemohla, protože taková situace nastala až 3 měsíce po jejím uzavření. Obvodní soud proto žalobu o náhradu škody zamítl na základě závěru, že žalovaná neporušila svou předsmluvní povinnost. Městský soud v Praze k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 7. 11. 2019, č. j. 20 Co 288/2019-158, rozsudek soudu prvního stupně