25 Cdo 1736/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1736/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 6. 2025 Spisová značka:25 Cdo 1736/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.1736.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odpovědnost objektivní Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Liberace Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 2924 o. z. § 127 o. s. ř. § 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:10. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1736/2024-463 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: CAR POINT s.r.o., IČO 29107164, se sídlem Masarykova 570, Domažlice, zastoupená Mgr. Oldřichem Barochem, advokátem se sídlem Belgická 642/15, Praha, proti žalované: Jana Siřínková, IČO 66371481, se sídlem Sedlečko 76, Šemnice, zastoupená Mgr. Petrem Šindelářem, LL.M., advokátem se sídlem Chebská 355/49, Karlovy Vary, o 11 280 784,32 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 16 C 30/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 3. 2024, č. j. 64 Co 29/2024-430, 64 Co 31/2024, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 59 435,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta Mgr. Petra Šindeláře, LL.M. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 19. 3. 2024, č. j. 64 Co 29/2024-430, 64 Co 31/2024, k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek ze dne 23. 11. 2023, č. j. 16 C 30/2021-394, ve znění usnesení ze dne 5. 12. 2023, č. j. 16 C 30/2021-401, a usnesení ze dne 3. 1. 2024, č. j. 16 C 30/2021-407, jímž Okresní soud v Karlových Varech zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 11 280 784,32 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; krajský soud rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soudy obou stupňů neshledaly důvodnou žalobu o náhradu škody, která vznikla o víkendu ve dnech 30. 11. až 1. 12. 2019 vytopením přízemí budovy na adrese Chebská 361/55, Karlovy Vary – Dvory ve vlastnictví žalobkyně (provozuje zde obchodní činnost jako autorizovaný prodejce vozů Audi a Volkswagen a autorizovaný servis pro vozy Volkswagen, Audi a Škoda) následkem vodovodní havárie způsobené prasknutím přívodní pancéřové hadičky ke stojanu na mytí vlasů v prvním patře budovy v prostorách, které měla pronajaty žalovaná. Žalovaná tyto prostory na základě podnájemní smlouvy se souhlasem žalobkyně podnajala P. K. a na vlastní náklady je upravila tak, aby mohly být využívány k provozování kadeřnictví; součástí úprav byla i instalace tří mycích boxů, které dne 12. 11. 2013 zakoupil podnájemce. Přívodní hadičky byly z pozice kadeřníka viditelné při používání mycího boxu prostřednictvím nezakrytých servisních otvorů umístěných v zadní části boxu, vizuální kontrolu prováděli kadeřníci po každém použití mycího boxu, přičemž byl celý mycí box otřen od hlavové části až k podlaze, a rovněž při velkém úklidu prováděném jedenkrát týdně. Mycí boxy nebyly u podlahy izolované silikonem, únik vody i v malém množství, např. 2 dcl, by byl prakticky ihned viditelný. Výměnu přívodních hadiček prováděl pravidelně jedenkrát za 1,5 roku až 2 roky instalatér P. J. podle objednávky žalované, poslední výměna byla provedena dne 31. 8. 2018. Jednalo se o běžné flexibilní nerez hadičky sloužící k prodloužení přívodu vody k baterii splňující zákonem a platnými technickými normami předepsané parametry, v daném případě by nebyla možná instalace jiných než těchto ohebných hadiček. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná neporušila povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy, podle níž byla povinna řádně pečovat o předmět nájmu a provádět běžnou údržbu a drobné opravy předmětu nájmu. Mycí boxy spolu s přívodními hadičkami nebyly vybavením, které by bylo součástí pronajatých nebytových prostor a které by náleželo žalobkyni jako pronajímatelce, a proto nelze uvažovat o tom, že by žalovaná porušila svou povinnost řádně pečovat a provádět běžnou údržbu předmětu nájmu. Žalovaná neporušila ani povinnost plynoucí z § 2213 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť bylo prokázáno, že používala běžné flexibilní nerez hadičky sloužící k prodloužení přívodu vody k baterii, které splňovaly zákonem a platnými technickými normami předepsané parametry a které se používají i v jiných kadeřnických salonech a zařízeních, krom toho by ani nebylo možné použít jiný typ hadiček (neohebné hadičky). Jestliže pak zajišťovala prostřednictvím odborně způsobilé osoby i pravidelnou výměnu hadiček, postupovala v souladu s nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, a s nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, přičemž instalace – výměna přívodních hadiček byla prováděna v souladu s návodem a současně byla prováděna jejich stálá kontrola (nařízení požaduje kontrolu 1 x za rok). Soud v této souvislosti přihlédl i ke skutečnosti, že nebylo v možnostech žalované předejít škodě vypnutím přívodu vody, neboť hlavní uzávěr vody se nacházel mimo prostory užívané žalovanou, a to v prostorách pánských toalet autosalonu v přízemí budovy, které byly mimo provozní dobu autosalonu zabezpečeny alarmem. Nadto preventivní opatření v podobě každodenního uzavírání vody by bylo poněkud přepjatým požadavkem, a to i s ohledem na provozní dobu kadeřnického salonu žalované (prakticky 6 dní v týdnu) a reálně by o něm bylo možné spíše uvažovat při dlouhodobějším uzavření salonu, např. při čerpání dovolené či nemoci. Žalovaná se tak při užívání předmětných prostor a veškerého zařízení umístěného v předmětných prostorách chovala dostatečně odpovědně, svědomitě a obezřetně tak, aby vzniku škody předešla. S odkazem na tyto závěry soud prvního stupně vyloučil též odpovědnost podle § 2937 o. z., neboť byl naplněn liberační důvod, jelikož žalovaná nezanedbala náležitý dohled nad věcí – přívodními hadičkami, jakož i odpovědnost z provozní činnosti podle § 2924 o. z., neboť žalovaná vynaložila veškerou péči, kterou bylo možné po ní reálně požadovat, jestliže prováděla pravidelné kontroly (každodenní vizuální kontrola po použití mycího boxu a kontrola při velkém úklidu jedenkrát týdně) a výměnu přívodních hadiček v míře podstatně vyšší než je tomu obvyklé u dalších provozovatelů kadeřnických salonů, přičemž výrazně ve prospěch žalované vychází i porovnání kontroly a výměny flexibilních hadic ve vztahu k praxi 80 oslovených soudů v České republice, které sice nejsou podnikateli, avšak hospodaří s majetkem státu a jsou na ně jako na správce státního majetku kladeny vyšší nároky než na běžné soukromé vlastníky. 2. Odvolací soud doplnil dokazování fotografiemi s mycími boxy, z nichž vyplynulo, že přívodní hadičky byly zjevně všem na očích, protože kryty boxů byly sejmuté a uložené mimo místnost, kde byly kadeřnické služby poskytovány. Zdůraznil, že stav hadiček byl kontrolován při práci vizuálně, dále při týdenním úklidu a měněny byly nejméně jednou za dva roky, před škodní událostí naposledy v srpnu 2018. Byly měněny odborníkem a šlo o hadičky, které byly pro daný účel určeny. Za daného stavu je k dispozici pouze fotografie hadičky, kterou pořídila žalovaná po škodní události, a fotografie pořízená likvidátorem pojistné události pojišťovny Generali v době provádění šetření. Na obrazovém záznamu předloženém žalobkyní je zřejmé, že kovový úchyt hadičky je sice částečně zkorodován, ale v místě jejího protržení se koroze nenachází. Je zde vidět roztržené tělo hadice a její kovový oplet, a to bez známek koroze. Důkaz znaleckým posudkem o posouzení vlivu koroze na protržení hadičky označený žalobkyní by byl proto zcela bez významu k vyvrácení liberace žalované, že mohla hadičku orezlou na kovovém závitu nechat vyměnit, a že tak svoji péči zanedbala. Ostatně i svědek J. uvedl, že se stává, že hadičky praskají, nelze odhadnout, proč se tak stane, ani po jak dlouhé době se to může stát. I odvolací soud tak dospěl k závěru, že pokud žalovaná prováděla výměnu přívodních hadiček ještě v jejich záruční době, jednala obezřetně a větší péči lze po ní sotva požadovat. Porušení péče nelze shledat ani v tom, že nedocházelo k uzavření hlavního uzávěru vody, protože žalovaná neměla na konci své pracovní doby k uzávěru přístup. Uzávěr byl situován v 1. NP v prostorách, do nichž byl přístup zapovězen připojením na pult