25 Cdo 2482/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 2482/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 11. 2024 Spisová značka:25 Cdo 2482/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.2482.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náhrada nemajetkové újmy (o. z.) Náhrada škody Znalecký posudek Znalci Dotčené předpisy:§ 132 o. s. ř. § 237 o. s. ř. § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 241a odst. 1 o. s. ř. § 242 odst. 3 o. s. ř. § 1 odst. 3 předpisu č. 254/2019 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 12. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.02.2025I.ÚS 461/25 Jan Wintr odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost11. 4. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 2482/2024-499 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Hany Tiché a Mgr. Radka Kopsy v právní věci žalobkyně: A. V., zastoupená JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem se sídlem Holečkova 419/21, Praha 5, proti žalované: Mulačova nemocnice s. r. o., IČO 25202189, se sídlem Dvořákova 1207/17, Plzeň, zastoupená JUDr. Tomášem Machem, advokátem se sídlem Viktora Huga 377/4, Praha 5, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: Allianz pojišťovna, a. s., IČO 47115971, se sídlem Ke Štvanici 656/3, Praha 8, o odčinění nemajetkové újmy a náhradu škody, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 13 C 55/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 3. 2024, č. j. 56 Co 221/2023, 56 Co 222/2023-436, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 20.812 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta JUDr. Tomáše Macha. III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici náhradu nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se po žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy spočívající v bolestném, ztížení společenského uplatnění, ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení a dále zaplacení nákladů spojených s uplatněním jejího nároku. V žalobě uvedla, že se 18. 4. 2018 ve zdravotnickém zařízení žalované podrobila hysterektomii, po které se u ní objevily pooperační komplikace, na něž nebylo reagováno včas a v souladu se správnou klinickou praxí, což mohlo vést až k ohrožení jejího života. Postup žalované tedy podle názoru žalobkyně nebyl lege artis, proto požadovala 205.200 Kč jako bolestné, 801.944 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění, 66.729 Kč jako náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, 590.356 Kč jako náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od února 2019 do února 2021, 22.706 Kč měsíčně jako peněžitý důchod od března 2021 a náklady spojené s vypracováním znaleckých posudků 27.500 Kč (žalobkyně předložila dva znalecké posudky, a to k posouzení správnosti postupu žalované při poskytování zdravotní péče a ke stanovení výše nemajetkové újmy žalobkyně). 2. Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 31. 8. 2023, č. j. 13 C 55/2021-379, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 7. 9. 2023, č. j. 13 C 55/2021-386, a ze dne 21. 9. 2023, č. j. 13 C 55/2021-392, žalobu zamítl (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalované (výrok II), vedlejší účastnici (výrok III) a státu (výroky IV a V). Na základě provedených důkazů soud prvního stupně zjistil, že po prodělaném zákroku se u žalobkyně projevila zánětlivá komplikace, která byla řešena nasazením antibiotik a následně drenáží pod CT kontrolou. Následně byla navržena další drenáž, žalobkyně však léčbu u žalované nedokončila a léčila se v jiných zdravotnických zařízeních. Obtíže u žalované přetrvávají, je omezena na svém dosavadním způsobu života. Podle znaleckého posudku prof. MUDr. Miroslava Rysky, CSc., předloženého žalobkyní měl být její stav řešen radikální cestou břišní operace, neboť se nacházela v de facto septickém stavu. Tento závěr vyvracel znalecký posudek prof. MUDr. Zdeňka Hájka, DrSc., předložený žalovanou, stejně jako revizní znalecký posudek Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, podle nichž poskytnutá péče odpovídala aktuálnímu zdravotnímu stavu žalobkyně. Z revizního znaleckého posudku vyplynulo, že v době, kdy byla zjištěna zvýšená hladina CRP a existence abscesu, nemohl být u žalobkyně proveden radikální zákrok proto, že se krátce předtím podrobila velké břišní operaci. Postup lékařů žalované byl podle revizního znaleckého posudku správný. Po nasazení antibiotik došlo k poklesu hodnot CRP, rovněž po provedené punkci abscesu pod CT kontrolou bylo zjištěno, že abscesová dutina se výrazně zmenšila. Další navrhovaná punkce měla problém zcela odstranit. V době, kdy žalobkyně opouštěla zařízení žalované, nevykazovala žádné známky poškození střev či vzniku píštěle, ty se u ní objevily teprve později. Další zdravotní problémy žalobkyně tak nelze dát do přímé souvislosti se zákrokem žalované. Škoda tedy žalobkyni vznikla, avšak nebylo zjištěno protiprávní jednání žalované, ani příčinná souvislost mezi jejím postupem a obtížemi žalobkyně. 3. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 13. 3. 2024, č. j. 56 Co 221/2023, 56 Co 222/2023-436, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení žalované (výrok II) a vedlejší účastnici (výrok III). Odvolací soud shrnul právní úpravu týkající se odpovědnosti poskytovatele zdravotní péče za újmu na zdraví způsobenou pacientovi, stejně jako závěry revizního znaleckého posudku. Konstatoval, že v daném případě došlo díky velmi dobře fungující mezioborové spolupráci (na úrovní gynekologické, chirurgické a radiologické) ke konsensuálnímu rozhodnutí více odborníků ohledně vhodné léčby a další vývoj prokázal správnost zvoleného postupu. Zpracovatel revizního znaleckého posudku MUDr. Jan Drahoňovský během svého výslechu před soudem prvního stupně zdůraznil, že gynekolog je plně kompetentní k tomu, aby řešil pooperační obtíže při gynekologických operacích. Uvedl, že infikovaný hematom nad poševním pahýlem je běžnou komplikací, kterou gynekologové řeší poměrně často. Konzultace s chirurgem byla namístě teprve, když bylo zjištěno, že antibiotika problém plně nevyřešila, a to bylo v dané době rovněž učiněno. Dřívější chirurgické konzilium by situaci pacientky nezměnilo. Odvolací soud dále uzavřel, že žalovaná k řešení komplikace včasně přizvala chirurga, v rámci revizního znaleckého posudku byla celá věc posuzována jak znalcem z oboru gynekologie, tak konzultantem z oboru chirurgie. K námitce žalobkyně odvolací soud uvedl, že obstojí-li postup žalované ex post, tím spíše musí obstát i z pohledu ex ante. V průběhu řízení nebylo prokázáno protiprávní jednání žalované, a tím méně pak příčinná souvislost mezi jednáním žalované a aktuálním zdravotním stavem žalobkyně, resp. tvrzenými škodami. 4. Rozsudek odvolacího soudu napadla v rozsahu všech jeho výroků žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále otázky dosud v judikatuře dovolacího soudu neřešené. Důvodnost spatřuje dovolatelka v nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně zrekapitulovala skutkový stav věci a závěry znaleckého posudku, který v řízení předložila, a dovodila z něj pro sebe příznivé závěry. Vzniklou chirurgickou komplikaci označila za spouštěč ostatních komplikací. Zdůraznila, že postup žalované byl podle jejího názoru non lege artis (nikoliv včasné reakce na stav žalobkyně, používání digitálních teploměrů, rozpory ve výpovědích zdravotních sester ohledně teploty, neefektivnost drenáže) a prezentovala symptomy, které její stav provázely. Dovolatelka dále hodnotila výpovědi svědků a uvedla, že posouzení chirurgické komplikace není v gesci znalce, který je gynekologem. Polemizovala rovněž se závěry znaleckého posudku předloženého žalovanou a revizního znaleckého posudku. Soud prvního stupně se podle názoru žalobkyně nevypořádal se skutečností, že v propouštěcí zprávě z 4. 5. 2018 je uvedeno, že absces se nachází v blízkosti střevních kliček a nelze zhodnotit vzájemnou komunikaci. Dále dovolatelka uvedla, že soudy obou stupňů nesprávně hodnotily důkazy a porušily tak § 132 o. s. ř. Vyjádřila svůj nesouhlas s body 5-10 odůvodnění napadeného rozsudku a soudům vytkla, že nijak nereagovaly na informaci uvedenou v revizním znaleckém posudku, že chybí protokol popisující zavádění drénu pod CT kontrolou. Podle názoru žalobkyně odvolací soud vy