25 Cdo 2692/2023 — Nejvyšší soud

25 Cdo 2692/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 6. 2024 Spisová značka:25 Cdo 2692/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.2692.2023.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků Náhrada nemajetkové újmy (o. z.) Dotčené předpisy:§ 2927 o. z. § 2959 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 7. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 25.09.2024IV.ÚS 2661/24 Josef Fiala odmítnuto pro neodstraněné vady21. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 2692/2023-284 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců: a) I. Z., b) Š. Z., c) Z. M., d) P. K., e) A. K., f) Š. Z., všichni zastoupeni Mgr. Alenou Straubovou, advokátkou se sídlem Smetanova 8, Brno, proti žalovanému: Aeroklub Praha Letňany, z. s., se sídlem Hůlkova 1024, Praha 9, IČO 45768048, zastoupený Mgr. Michalem Briaským, advokátem se sídlem Politických vězňů 935/13, Praha 1, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 318/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2023, č. j. 39 Co 424/2022-228, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů dovolacího řízení 18.368 Kč, a to každému jednu šestinu, k rukám advokátky Mgr. Aleny Straubové do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 2. 6. 2022, č. j. 19 C 318/2019-145, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 7. 2022, č. j. 19 C 318/2019-156, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni a) 12.148,80 EUR spolu s úrokem z prodlení, ohledně 11.353,65 EUR s úrokem z prodlení žalobu zamítl (výroky I a II). Výroky III a IV uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci b) 1.962 EUR spolu s úrokem z prodlení, co do 13.616 EUR s příslušenstvím žalobu zamítl. Výroky V a VI uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni c) 9.417 EUR spolu s úrokem z prodlení a žalobu co do 11.353,65 EUR s příslušenstvím zamítl. Výroky VII a VIII uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci d) 1.962 EUR spolu s úrokem z prodlení z této částky, co do 13.616 EUR s příslušenstvím žalobu zamítl. Výroky IX a X uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni e) 1.962 EUR spolu s úrokem z prodlení, co do 13.616 EUR s příslušenstvím žalobu zamítl. Výroky XI a XII uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci f) 1.962 EUR spolu s úrokem z prodlení, co do 13.616 EUR s příslušenstvím žalobu zamítl. Výrokem XIII rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem XIV rozhodl, že žalobkyně a) a žalobkyně c) jsou povinny nahradit náklady státu každá ve výši 881 Kč, žalobci b), d), e) a f) každý 176,20 Kč a žalovaný ve výši 2 468 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem XV uložil žalovanému povinnost zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 soudní poplatek. Žalobci se domáhali zaplacení 529.340 Kč (20.770,65 EUR) pro každého z žalobců a) a c) a 397.005 Kč (15.578 EUR) pro každého z žalobců b), d) e) a f) jako náhrady za duševní útrapy způsobené smrtí M. Z., syna žalobkyně a), bratra žalobce b), partnera žalobkyně c), vnuka žalobců d) a e) a nevlastního syna žalobce f). Žalobkyně a) dále požadovala náhradu nákladů pohřbu ve výši 2.731,49 EUR. Soud vyšel ze zjištění, že M. Z. zemřel dne XY při pádu ultralehkého letadla. Zemřelý měl v době nehody v daném typu letadla letět poprvé, zaučoval se v jeho pilotování pod dohledem zkušeného leteckého instruktora, který rovněž při nehodě zemřel. Letoun, jehož vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná, měl platný technický průkaz a byl pojištěn. Oba piloti byli zkušení, kvalifikovaní, zdravotně způsobilí, a jako členové žalovaného spolku byli oprávněni letadlo užít. Technickou závadu letadla se nepodařilo prokázat, za příčinu nehody bylo označeno nezvládnutí pilotáže, v závěrečné fázi letu letěl letoun v nepravidelné vývrtce v malé výšce nad terénem. Soud shledal nároky žalobců odůvodněnými § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), neboť vzniklá újma byla způsobena zvláštní povahou provozu letadla. Za okolnost mající původ v provozu lze pokládat i selhání osob užitých v dopravě, k čemuž došlo i v dané věci. Podle orgánů šetřících okolnosti nehody bylo její příčinou nezvládnutí pilotáže za letu v malé výšce po vzniku objektivně nezjištěné situace. Přestože se příčinu nehody nepodařilo objasnit, lze podle názoru soudu učinit jednoznačný závěr, že nehoda byla způsobena okolností na straně osob, které uvedený let pilotovaly, tedy okolností mající původ v provozu. Při stanovení výše náhrady újmy pro pozůstalé soud vyšel ze zjištění, že žalobci měli se zemřelým blízký vztah, navzájem si pomáhali a podporovali se, aniž by však šlo o vztahy nadstandardní. Soud přihlédl také k částkám přiznávaným judikaturou a vzal v úvahu majetkové poměry žalovaného, který vlastní a provozuje letadla a v dané oblasti se věnuje i podnikatelským aktivitám, neshledal tedy důvody pro snížení náhrady. I pro žalovaného a jeho členy byla daná událost velmi tragická, neboť při předmětném letu zahynuli dva jeho členové, jejich smrt zasáhla i ostatní členy spolku. Soud dále přihlédl k tomu, že létání s ultralehkými letadly je adrenalinový sport, spojený s rizikem pádu letadla i možnou újmou na životě a zdraví, čehož si byl vědom zemřelý i žalobci. Zatímco požadavku na náhradu nákladů pohřbu soud vyhověl v plné výši, náhradu nemajetkové újmy přiznal v částce odpovídající 250.000 Kč pro matku a dlouholetou partnerku zemřelého, pro zbývající žalobce pak měl za odpovídající částku 50.000 Kč. 2. Městský soud v Praze následně rozsudkem ze dne 5. 4. 2023, č. j. 39 Co 424/2022-228, rozsudek soud prvního stupně potvrdil ve vyhovujících výrocích I, III, V, VII, IX a XI (výrok I), změnil jej ve výrocích II, IV, VI, VIII, X a XII takto: ve výroku II tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) ještě 6.248,58 EUR s úrokem z prodlení, ve výroku IV tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) ještě 8.318,53 EUR s úrokem z prodlení, ve výroku VI tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni c) ještě 6.248,58 EUR s úrokem z prodlení, ve výroku VIII tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) ještě 9.787,18 EUR s úrokem z prodlení, ve výroku X tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni e) ještě 9.787,18 EUR s úrokem z prodlení a ve výroku XII tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci f) ještě 5.381,24 EUR s úrokem z prodlení, ve zbývajícím rozsahu zamítavé výroky II, IV, VI, VIII, X a XII potvrdil (výrok II). Odvolací soud dále rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení před soudy obou stupňů žalobcům (výroky III až VIII), státu (výrok IX) a zaplatit soudní poplatek (výrok X). Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že nároky žalobců mají oporu v § 2927 o. z., zakládajícím objektivní odpovědnost za škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku. Příčina nehody – nezvládnutí techniky pilotáže za letu v malé výšce po vzniku objektivně nezjištěné situace, zakončené nevybranou vývrtkou – je okolností mající původ v provozu. V daném případě nebyl naplněn zákonem připuštěný liberační důvod, tedy že provozovatel nemohl škodě zabránit ani při vynaložení veškerého požadovatelného úsilí. Za významné nelze pokládat ani tvrzení žalovaného, že k nehodě pravděpodobně došlo pochybením M. Z. S ohledem na objektivní povahu odpovědnosti za provoz dopravních prostředků, včetně letadel, je nerozhodné, zda došlo k pochybení některého z pilotů, ani to, že se pilot instruktor letu neúčastnil v rámci plnění pracovních úkolů, ale pouze využíval svého oprávnění jako člena žalovaného spolku, stejně jako M. Z. Odvolací soud však dospěl k jinému závěru o odpovídající výši náhrady nemajetkové újmy. V souladu s ustálenou judikaturou vzal za základ částky odpovídající dvacetinásobku průměrné hrubé mzdy za rok předcházející smrti poškozeného, tedy částku 529.340 Kč u matky a partnerky zemřelého, a patnáctinásobku u ostatních poškozených. Soud dále zohlednil věk zemřelého, kterému v době nehody bylo třicet let a okolnosti na straně žalovaného, především to, že svou odpovědnost nikdy neuznal, a navýšil částku odškodnění o 20 %. Ve vztahu k matce M. Z. dále při výpočtu zohlednil, že nebyla nehodě přítomna, nebyla na něj odkázána výživou, měla se svým synem obvyklé vztahy, byť s ohledem na vzdálenost bydlišť nižší intenzity, i to, že k nehodě došlo při adrenali