25 Cdo 3277/2024 – Nejvyšší soud

25 Cdo 3277/2024-692 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: Filip Smoljak, zastoupený JUDr. Tomášem Dobřichovským, Ph.D., advokátem se sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1, proti žalovaným: 1) Respekt Media a. s., IČO 19791712, se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, a 2) Economia, a. s., IČO 28191226, se sídlem Pod Dráhou 1637/2, Praha 7, obě zastoupené JUDr. Janem Täubelem, LL.M., advokátem se sídlem Sokolovská 68/105, Praha 8, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 143/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. 29 Co 45/2024-645, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů dovolacího řízení 6.365 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Jana Täubela, LL.M. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 27. 9. 2023, č. j. 7 C 143/2018-549, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti druhé žalované (původní výlučná žalovaná) ukončit veřejné šíření článku s názvem „Filipika“ s podtitulem „Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana“, jehož autorem je uváděn pan Zdeněk Svěrák, zejména článek neprodleně stáhnout z označených webových stránek, dále ukončit veřejné šíření článku s názvem „Peníze podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě,“ zejména jej neprodleně stáhnout z označených webových stránek (výrok II); zamítl žalobu na zaslání písemné omluvy uvedené nadpisem „Omluva Filipu Smoljakovi“ tohoto znění: „Společnost Economia, a.s., vydavatel týdeníku Respekt a provozovatel internetového portálu RESPEKT.CZ umístěného na adrese www.respekt.cz/tydenik, se tímto omlouvá Filipu Smoljakovi, že zveřejněním článku: ,FILIPIKA‘ s podtitulem ,Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana‘, neoprávněně zasáhla do osobnostních práv pana Filipa Smoljaka tím, že v uvedeném článku zveřejnila nepravdivé informace a neoprávněné hodnotící soudy. Omluva směřuje k faktu, že v uvedeném článku byla neoprávněně zveřejněna sdělení o tom, že Filip Smoljak je mstivý a poškozuje pověst Divadla Járy Cimrmana a otcovo dílo jen proto, aby dokázal svou nepostradatelnost. Omluva směřuje dále k tomu, že byl o panu Filipu Smoljakovi vyvolán klamný dojem, že má nepřiměřené nároky z titulu podílu na autorských právech po svém otci Ladislavu Smoljakovi, a že se snaží měnit vše, co Zdeněk Svěrák s jeho otcem během jejich tvůrčí spolupráce stvořili.“ (výrok III); zamítl žalobu na zaslání písemné omluvy uvedené nadpisem „Omluva Filipu Smoljakovi“ tohoto znění: „Společnost Economia, a.s., provozovatel internetového portálu www.ihned.cz, se tímto omlouvá Filipu Smoljakovi, že zveřejněním článku: ,PENÍZE podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě‘, neoprávněně zasáhla do osobnostních práv pana Filipa Smoljaka tím, že v uvedeném článku zveřejnila nepravdivé informace a neoprávněné hodnotící soudy. Omluva směřuje k faktu, že v uvedeném článku byla neoprávněně zveřejněna sdělení o tom, že Filip Smoljak je mstivý a poškozuje pověst Divadla Járy Cimrmana a otcovo dílo jen proto, aby dokázal svou nepostradatelnost. Omluva směřuje dále k tomu, že byl o panu Filipu Smoljakovi vyvolán klamný dojem, že má nepřiměřené nároky z titulu podílu na autorských právech po svém otci Ladislavu Smoljakovi.“ (výrok IV); zamítl žalobu na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích ve výši 500.000 Kč (výrok V) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok VI). Ve sporu o ochranu za zásah do osobnostních práv, který žalobce spatřoval v článku s názvem „FILIPIKA: Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana“, publikovaném dne 23. 4. 2018 v týdeníku RESPEKT a na internetových stránkách www.respekt.cz (dále též jen ,,Článek 1“), a článku ,,Peníze podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě“, publikovaném dne 28. 4. 2018 v Hospodářských novinách a na internetových stránkách www.ihned.cz (dále též jen ,,Článek 2“), vyšel soud ze zjištění, že žalobce (stejně jako tři jeho sourozenci) zdědil po smrti otce 1/8 z celku autorských práv dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák (podíl těchto spoluautorů byl poloviční). Soud dále zjistil, že Zdeněk Svěrák napsal Článek 1, v němž popisuje problematické vztahy s žalobcem jako dědicem části autorských práv po Ladislavu Smoljakovi a uvádí mimo jiné, že požaduje 14 % (namísto obvyklých 10-12 %) z tržby, chce zrušit pravidlo 3 repríz divadelních her pro ochotnické spolky a zároveň požaduje uzavírání nových licenčních smluv i přesto, že autorské dílo chrání a herce zastupují agentury Aura-Pont a DA Echo. Autor Článku 1 dále uvádí, že žalobce se soudí o zpětnou úhradu režijního vkladu Ladislava Smoljaka, kterou sám jeho otec za svého života nepožadoval, protože byl za každou svou režii honorován. Proto autor označuje žalobce za zlostného minoritního dědice, který poškozuje pověst divadla a otcovo dílo jen proto, aby dokázal svou nepostradatelnost. Zatím je mezi ním a ostatními práce rozdělena tak, že on se soudí, oni hrají. V Článku 2 se uvádí, že jeden ze čtyř potomků zesnulého režiséra Ladislava Smoljaka se dožaduje většího podílu na právech ke komediím, které jeho otec napsal spolu se Zdeňkem Svěrákem pro divadelní soubor Járy Cimrmana. Autor upozorňuje, že po dosud nevyřešených dědických sporech o licenci ke kreslené postavičce Krtečka výtvarníka Zdeňka Milera, který zemřel v roce 2011, jde o další případ, který trápí českou kulturní scénu. Žalobce na Článek 1 reagoval v časopisu Respekt č. 18/2018, v němž mimo jiné uvedl, že debata týkající se autorských odměn patří do licenční smlouvy, nikoliv na stránky novin. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalobce Zdeňku Svěrákovi prezentoval prostřednictvím internetu svůj nápad ohledně zpřístupnění Cimrmanových her široké veřejnosti zdarma, a když byl odmítnut, žalobce věc ventiloval do médií, viz článek „Cimrman musí patřit všem, žádá Smoljak junior. Chce se vzdát autorských práv“, publikovaný na serveru lidovky.cz dne 24. 2. 2016, a obdobné články na toto téma na informačních serverech Neviditelný pes dne 27. 2. 2016, idnes.cz dne 24. 2. 2016 a lidovky.cz dne 4. 3. 2017 a 23. 4. 2018. Filip Smoljak následně popsal, že v únoru roku 2016 oslovil Zdeňka Svěráka, kterého si tehdy ještě vážil, aby bylo zveřejněno dílo Járy Cimrmana. Dostalo se ,mu podle něj arogantní, odmítavé odpovědi, a to přesto, že audiovizuální záznamy cimrmanovských her následně Zdeněk Svěrák zveřejnil na youtube, přičemž výnosy z reklam jsou připisovány na neznámé účty na Kypru (článek žalobce publikovaný na jeho internetových stránkách www.filipsmoljak.cz dne 11. 6. 2020). Dále bylo zjištěno, že otec žalobce za svého života pověřil agenturu Aura - Pont, s. r. o., aby za něj udělovala souhlas k šíření autorských děl, sjednávala za něj s tím související smlouvy a vybírala jednorázové autorské odměny ve výši 8-10 % z ostatních částek. Agentura nadále zastupuje ostatní dědice a Zdeňka Svěráka, zatímco žalobce s ní smlouvu vypověděl. Zdeněk Svěrák nesouhlasí se zrušením pravidla 3 repríz bez autorského poplatku pro ochotnická divadla. Žalobce požaduje vyplácení autorských odměn po subjektech, které hrají cimrmanovská představení, neboť nerespektuje původní licenční smlouvy. V případě nedobrovolné úhrady odměny iniciuje desítky soudních řízení. Soud nedospěl k závěru, že sporné Články 1 a 2 nepříznivě zasáhly do profesních vztahů žalobce (odchod některých jeho zaměstnanců byl vyvolán obecně nedobrými vzájemnými vztahy) a do vztahů partnerských (důvodem byly dlouhodobé partnerské neshody a milenecký poměr žalobce). Soud prvního stupně na takto zjištěný skutkový stav aplikoval § 82 odst. 1 a § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, odkázal na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 1511/13, sp. zn. I. ÚS 453/03, sp. zn. I. ÚS 4035/14, sp. zn. I. ÚS 4022/17, sp. zn. I. ÚS 367/03, sp. zn. 23 Cdo 3372/2018) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Označení Článku 1 jakožto filipiky (a to hned v jeho rubrice) upozorňuje čtenáře na to, že v něm bude prezentován hodnotící soud vyjadřující subjektivní názor jeho autora. Již samotný název textu („Jak vidím…“) i méně vzdělanému čtenáři napovídá, že se jedná o vyjádření subjektivního pohledu autora textu. Ten ke skutečnostem v něm popsaným zaujímá určitý postoj a hodnotí je z hlediska správnosti, přijatelnosti i dobrých mravů, a to na základě vlastních subjektivních kritérií a vlastního vnímání světa. Pravdivost hodnotících soudů podle ustálené rozhodovací praxe nelze jakkoliv dokazovat, jedná se o vyjádření vlastního názoru. Žádný z výroků Zdeňka Svěráka, které ve svém článku uvedl (a z kterých čerpal i autor Článku 2), neobsahuje skutkové tvrzení, které by o ž