25 Cdo 3335/2013 — Nejvyšší soud

25 Cdo 3335/2013 citace  Právní věta:Ztráta dosud neulovených ryb volně žijících ve vodních tocích způsobená tím, že je zkonzumoval vybraný zvláště chráněný živočich, jehož stavy nelze lovem snižovat, nepředstavuje ani po novele zákona č. 115/2000 Sb. účinné od 14. 4. 2006 snížení majetkového stavu nositele rybářského práva, který ryby k okamžiku jejich ztráty nevlastnil (jejich hodnota netvořila jeho majetkový stav), neboť je ulovením nenabyl do svého vlastnictví. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 3. 2015 Spisová značka:25 Cdo 3335/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.3335.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Myslivost Dotčené předpisy:§ 4 písm. d) předpisu č. 115/2000Sb. § 2 písm. b) předpisu č. 115/2000Sb. § 2 písm. d) předpisu č. 115/2000Sb. § 54 odst. 3 předpisu č. 449/2001Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:5. 6. 2015 Publikováno ve sbírce pod číslem:92 / 2015 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 21.6.2015II.ÚS 1845/15JUDr. Jiří Zemánekodmítnuto31.8.2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 3335/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Českého rybářského svazu – Jihočeského územního svazu České Budějovice, pobočného spolku se sídlem v Boršově nad Vltavou, Rybářská 237, IČO 00434116, zastoupeného Mgr. Petrem Nesporým, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Puklicova 1069/52, proti žalované České republice – Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o 120.024,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 C 58/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 1. 2013, č. j. 19 Co 3018/2012-119, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobce se domáhá náhrady škody způsobené vydrou říční na rybách v rybářských revírech Jihočeského kraje, kde vykonává rybářské právo. Škodu vyčíslil na základě posudku doc. Ing. Stanislava Luska, CSc., jako hodnotu ryb zkonzumovaných vydrou za období od 23. 6. 2011 do 2. 7. 2011 ve výši 60.012,- Kč a za období od 3. 7. 2011 do 12. 7. 2011 ve výši 60.012,- Kč. Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 17. 5. 2012, č. j. 34 C 58/2012-72, zamítl žalobu o zaplacení 120.024,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že ačkoliv byl zákonem č. 130/2006 Sb. s účinností od 13. 4. 2006 (správně od 14. 4. 2006) rozšířen význam legislativní zkratky „ryby“ podle ustanovení § 2 písm. d) zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, i na „ryby v rybářských revírech“, nelze z této skutečnosti dovodit změnu režimu vlastnictví k těmto rybám. Volně žijící živočichové, včetně ryb v rybářských revírech, nejsou předmětem vlastnického práva, jedná se o věci ničí, vlastnické právo se k nim nabývá až ulovením. U žalobce tak nedošlo ke vzniku jím vyčíslené škody, neboť zmenšením počtu ryb, které nejsou v jeho vlastnictví, se nesnížila hodnota jeho majetku. Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 29. 1. 2013, č. j. 19 Co 3018/2012-119, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku se zpřesněním jeho znění potvrdil, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, odškodnit lze pouze škodu vzniklou žalobci na jeho majetku. Na rozdíl od ryb v rybnících není vlastnictví k rybám v tekoucích vodách možné, takové ryby se považují za věc ničí a vlastnictví k nim se nabývá až ulovením. Pouhé snížení početního stavu volně žijících ryb v rybářských revírech v důsledku predační činnosti vydry říční proto nepředstavuje škodu na majetku žalobce, protože ryby nejsou v jeho vlastnictví. K poskytnutí náhrady podle zákona č. 115/2000 Sb. nepostačuje rybářské právo, protože podle přílohy zákona je nezbytnou součástí žádosti o poskytnutí náhrady mj. doklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k rybám. Takový důkaz ovšem žalobce poskytnout nemůže. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje k dosud neřešené otázce, zda k poskytnutí náhrady podle zákona č. 115/2000 Sb. po novelizaci provedené zákonem č. 130/2006 Sb. postačuje, že subjektu svědčí nikoli právo vlastnické, ale pouze rybářské právo vykonávané v rybářských revírech. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení, neboť pokud by škody na rybách v rybářských revírech nebylo možné podle zákona č. 115/2000 Sb. odškodňovat, nemělo by rozšíření ochrany zákonem č. 130/2006 Sb. žádný smysl. Příloha k zákonu č. 115/2000 Sb. je pouze technického charakteru a nemůže nic změnit na smyslu, účelu ani výslovném textu ustanovení zákona, která vymezují podmínky, za nichž lze náhradu poskytnout. Žalobce také nežádá odškodnění na základě vlastnictví ryb v rybářských revírech, ale z titulu poškození svých majetkových práv. Navrhuje proto, aby byl zrušen jak rozsudek odvolacího soudu, tak rozsudek soudu prvního stupně, a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 o.s.ř. a je přípustné podle § 237 o.s.ř., neboť otázka náhrady škody způsobené na rybách v rybářských revírech podle zákona č. 115/2000 Sb., ve znění zákona č. 130/2006 Sb., nebyla doposud v rozhodování dovolacího soudu řešena. Dovolání není důvodné. Nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 o.s.ř.) může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Podle § 54 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Tato úprava je důsledkem zájmu společnosti na ochraně životního prostředí. Jedním ze způsobů udržení rozmanité a zdravé přírody je i ochrana některých živočišných druhů, kterou stát zajišťuje kromě jiného též tím, že zakazuje zásahy do přirozeného způsobu života vybraných živočichů, považovaných zákonodárcem v naší přírodě za vzácné a hodné zvláštního zacházení oproti ostatním druhům volně žijící zvěře (viz výslovný taxativní výčet v § 3 zákona č. 115/2000 Sb.). Protože je vyloučeno omezovat stavy chráněných živočichů a účinně tak bránit jejich nepříznivému působení na majetek či zdraví, zavazuje se citovaným ustanovením (před 1. 7. 2002 mělo shodnou dikci ustanovení § 34 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti) stát k objektivní odpovědnosti za škodu, kterou takto chráněná zvěř způsobila. Za tím účelem pak byl s účinností od 10. 5. 2000 vydán obecně závazný právní předpis, jímž se stanoví podrobnosti odškodnění. Jde o zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, Podle § 1 odst. 2 zákona č. 115/2000 Sb. náhrady škod poskytuje stát za podmínek, v rozsahu a způsobem, které jsou stanoveny tímto zákonem. Podle § 2 písm. b) zákona č. 115/2000 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí škodou újma způsobená vybraným živočichem uvedeným v § 3 na životě nebo zdraví fyzické osoby anebo na majetku osob uvedeném v § 4 písm. b) až i). Rybami se pak podle písm. d) téhož ustanovení míní ryby chované k hospodářským účelům v rybnících, sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách; a rovněž ryby v rybářských revírech. Podle § 4 písm. d) zákona č. 115/2000 Sb. nahrazuje se škoda způsobená vybraným živočichem na rybách za předpokladu splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 115/2000 Sb. náhradu škody na rybách lze poskytnout jen při splnění těchto dalších podmínek: a) škoda byla způsobena kormoránem velkým, nebo b) škoda byla způsobena vydrou říční, pokud se v době a na místě vzniku škody prokazatelně zdržovala; byla-li škoda způsobena na rybách v sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách, poskytne se náhrada škody jen tehdy, pokud tyto byly v době vzniku škody oploceny a na případném přítoku a odtoku vody opatřeny mřížkami bránícími vniknutí vydry. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 115/2000 Sb. způsob výp