25 Cdo 3383/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 3383/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 12. 2025 Spisová značka:25 Cdo 3383/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.3383.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Smlouva Pojištění Pojištění majetku Dotčené předpisy:§ 1753 o. z. § 2774 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 3383/2024-419 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: J. S., zastoupený JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem Wellnerova 1322/2C, Olomouc, proti žalované: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, zastoupená JUDr. Jiřím Machourkem, advokátem se sídlem Cihlářská 16, Brno, o zaplacení 922 166,98 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 189/2017-275, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2023, č. j. 21 Co 233/2023-372, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 14 907 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Jiřího Machourka. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 12. 2023, č. j. 21 Co 233/2023-372, k odvolání žalobce potvrdil a v nákladovém výroku částečně změnil rozsudek ze dne 28. 11. 2022, č. j. 11 C 189/2017-275, jímž Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 922 166,98 Kč s příslušenstvím; rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že dne 30. 9. 2014 uzavřel žalobce jako pojistník a pojištěný se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu č. 8603159590 pro pojištění podnikatelských rizik – TREND 14 (dále jen „pojistná smlouva“) s předmětem pojištění majetku pension XY, XY, č. or. XY, XY, živelní pojištění pro nemovité objekty: soubor budov vlastních a soubor ostatních staveb vlastních – vodovodní přípojka včetně studny, s pojistnou částkou 1 000 000 Kč, s doplňkovým pojištěním proti pojistnému nebezpečí označenému jako vodovodní nebezpečí pro nemovité objekty, které jsou pojištěny v základním živelním pojištění, s limitem pojistného plnění 1 000 000 Kč; nedílnou součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti P-100⁄14 (dále jen „VPP“) a Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění P-150⁄14 (dále jen „ZPP“). Dne 15. 12. 2014 žalobce nahlásil, že 12. 12. 2014 došlo k poškození potrubí vodovodní přípojky na pojištěném objektu v důsledku přetlaku v potrubí čerpadlem EVGU a následnému poškození tlakového spínače a přípojky na několika místech. Po provedené prohlídce žalovaná dne 12. 5. 2015 žalobci oznámila, že mu nevznikl právní nárok na výplatu pojistného plnění a škodná událost se odkládá bez náhrady, neboť nebylo zjištěno žádné poškození nemovitostí pojištěnou příčinou. Konkrétní místa na vodovodní přípojce, která by mohla být poškozena přetlakem, nebyla zjištěna a stejně tak nebylo zjištěno ani poškození nemovitostí vodou uniklou z prasklého potrubí. Dne 1. 12. 2015 žalovaná žalobci oznámila, že po odkrytí vodovodní přípojky byla provedena následná prohlídka ke zjištění příčiny úniku vody z vodovodního potrubí. Na místě bylo zjištěno, že původní přípojka je z ocelového potrubí a je položeno nové potrubí z PE. Touto následnou prohlídkou však opět nebylo zjištěno, že poškození potrubí přípojky bylo způsobeno působením pojištěného pojistného nebezpečí – přetlakem vody. Prohlídka prokazuje pokročilou korozi ocelového potrubí a jeho dožilý stav. 2. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce nesprávnou pokládkou potrubí porušil generální prevenční povinnost předcházet vzniku škody, což mělo zásadní vliv na vznik pojistné události, neboť pokud by pokládka vodovodního potrubí proběhla v souladu s příslušnými normami ČSN, k pojistné události by nedošlo. S odkazem na okolnost, že žalobce nebyl při uzavření pojistné smlouvy v postavení spotřebitele, vyloučil odvolací soud výklad obsahu smlouvy podle § 555 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a vyložil, že v rámci „živelného“ pojištění bylo sjednáno dále „doplňkové živelní pojištění“ (bod 1.2, 1.3 a 1.4), mimo jiné i proti pojistnému nebezpečí „vodovodní nebezpečí“ (bod 1.3) pro nemovité objekty, které jsou pojištěny v základním živelním pojištění s limitem pojistného plnění 1 000 000 Kč (bod 1.3.1). Pojistné podmínky nepřekročily právní mantinely § 1753 o. z. Pojem „pojistná nebezpečí“ vymezuje čl. 2 ZPP odst. 2 tak, že pouze je-li tak ujednáno, vztahuje se pojištění také na poškození nebo zničení pojištěné věci „vodovodním nebezpečím“, tj. kapalinou unikající z vodovodního zařízení a médiem vytékajícím v důsledku náhlého a nahodilého poškození nebo poruchy hasicích zařízení (písm. f) s tím, že pouze v případě, že se jedná o pojištění „budovy“, vztahuje se toto pojištění i na poškození (samotného) potrubí, pokud k němu došlo přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich (písm. i). Pojistnou událostí mělo být podle žalobcem vymezených skutkových tvrzení poškození potrubí vodovodní přípojky přetlakem v potrubí čerpadlem EVGU s tím, že žalobce požadoval po žalované pojistné plnění za výměnu vodovodní přípojky a dále za práce s tím spojené. Doplňkové živelní pojištění proti pojistnému nebezpečí „vodovodní nebezpečí“ tedy bylo sjednáno v rámci základního živelního pojištění. Uvedené vyplývá ze systematického členění jednotlivých ustanovení pojistné smlouvy. Vyplývá-li z čl. 2 odst. 2 ZPP, co se rozumí pod pojmem pojistné nebezpečí vodovodní a že pojistnou událostí ve smyslu čl. 5 odst. 2 ZPP je i poškození nebo zničení pojištěné věci, k němuž došlo v přímé souvislosti s působením některého z pojistných nebezpečí uvedených v čl. 2, proti kterému byla věc pojištěna, je tím vymezen pojem pojistné události v doplňkovém živelním pojištění proti vodovodnímu nebezpečí. Jinými slovy řečeno vznik „pojistné události“, skutkově vymezené jako poškození potrubí vodovodní přípojky přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich, byl vázán jen na případy, kdy by došlo k poškození potrubí nacházejícího se v pojištěné budově, tj. v pensionu, ubytovně či hospodářské budově. V posuzované věci nedošlo ke škodě kapalinou, resp. vodou unikající z vodovodního potrubí, ale k poškození vodovodní přípojky samotné. Z gramatického a logického výkladu čl. 2 odst. 2 písm. f) a písm. i) ZPP v návaznosti na výklad pojmu pojistné události ve smyslu čl. 5 odst. 2 ZPP je tak zřejmé, že samotné poškození potrubí vodovodní přípojky, kterou jistě nelze považovat za „pojištěnou budovu“ (za budovu bylo možné považovat penzion, ubytovnu či hospodářskou budovu), není kryto sjednaným doplňkovým živelním pojištěním proti vodovodnímu nebezpečí. Uplatněný žalobní nárok tak s ohledem na jeho skutkové vymezení nebylo možné subsumovat pod pojem pojistná událost ve smyslu čl. 5 odst. 2 ZPP, a proto žalobci nemohl vzniknout důvodný nárok na zaplacení požadovaného pojistného plnění. 3. Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek hmotného práva, které dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, a odvolací soud se rovněž v dané věci odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (případně Ústavního soudu). Dovolatel v tomto ohledu formuluje dvě otázky: 1) „zda lze poskytnout právní ochranu omezení rozsahu pojištění v ZPP pouze na některé z nemovitých věcí uvedených v hlavní pojistné smlouvě za situace, kdy se takové omezení týká častých pojistných nebezpečí, která mohou ve vztahu k vyloučeným nemovitým věcem nastat, a současně se o takovém omezení v hlavní pojistné smlouvě nehovoří“, a 2) zda „lze aplikovat § 1753 o. z. na omezení zakotvené v ZPP, kterým dochází k vyloučení některých nemovitostí, na které se má vztahovat dané pojištění dle hlavní pojistné smlouvy, ze značné části rozsahu sjednaného pojištění“. Dovolatel uvádí jako dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci. Namítá, že znalecký posudek, z nějž vycházel soud prvního stupně, je nepřesvědčivý, což zakládá nepřezkoumatelnost rozsudku (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. 30 Cdo 5359/2007). Soud prvního stupně podle dovolatele pochybil rovněž tím, že snížil pojistné plnění o 100 %, neboť právo snížit pojistné plnění nepříslušelo soudu. Dovolatel se dále neztotožňuje s výkladem pojistné smlouvy a ZPP provedeným odvolacím soudem. Omezení pojištění podl