25 Cdo 4314/2018 — Nejvyšší soud

25 Cdo 4314/2018 citace  Právní věta:Škodou na věcech vzniklou v souvislosti s výkonem činnosti rybářské stráže podle § 18 odst. 4 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, je i škoda vzniklá usmrcením nebo poraněním psa, který člena rybářské stráže při výkonu činnosti doprovázel. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 6. 2019 Spisová značka:25 Cdo 4314/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.4314.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 18 odst. 4,5 předpisu č. 99/2004Sb. § 494 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:23. 9. 2019 Publikováno ve sbírce pod číslem:34 / 2020 Anotace:Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení částky 155 769 Kč s příslušenstvím zamítl. Vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, že žalobce byl ustanoven do funkce rybářské stráže a při výkonu této činnosti vstoupil se svým psem, kterého měl na vodítku, na pozemky ve vlastnictví obchodní společnosti, kde byl napaden volně pobíhajícím německým ovčákem ve vlastnictví této právnické osoby. Německý ovčák způsobil psu ve vlastnictví žalobce zranění, kterým nakonec podlehl. Na školeních pořádaných žalovaným zákaz doprovodu psa vysloven nebyl. Žalobce byl při výkonu funkce rybářské stráže rybáři opakovaně napaden. Pes byl znalcem oceněn na 150 000 Kč, žalobce vynaložil 1 769 Kč v souvislosti s léčbou psa po napadení, znalci zaplatil za vypracovaný znalecký posudek 4 000 Kč. Zjištěný skutkový stav odvolací soud posoudil shodně se soudem prvního stupně podle zákona č. 99/2004 Sb. a podle zákona č. 89/2012 Sb. Uzavřel, že předpokladem vzniku nároku žalobce je podle § 18 odst. 4 a 5 zákona o rybářství vznik škody na věci v souvislosti s výkonem činnosti rybářské stráže. Právní úprava považuje výkon rybářské stráže za výkon veřejné moci, při němž má fyzická osoba jako rybářská stráž postavení úřední osoby a je chráněna zvláštní právní úpravou (§ 14 odst. 6 zákona o rybářství). Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že užití psa fyzickou osobou nelze považovat za výkon činnosti rybářské stráže a součást výkonu jejích oprávnění. Doprovod a přítomnost psa při výkonu funkce rybářské stráže nelze považovat ani za činnost související s výkonem činnosti rybářské stráže, neboť doprovod a přítomnost psa sice může mít časovou a místní souvislost s vykonávanou činností, ale postrádá jakoukoliv souvislost vnitřní a účelovou, tj. podstatnou souvislost věcnou, která by mohla založit přímou souvislost mezi užitím psa a výkonem funkce rybářské stráže. Žalovaný proto není podle § 18 odst. 5 zákona o rybářství pasivně legitimován k náhradě výše uvedené škody. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí musel vypořádat s otázkou odpovědnosti za škodu podle § 18 odst. 5 zákona o rybářství, kterou utrpí rybářská stráž v souvislosti s výkonem činnosti na psovi ve svém vlastnictví. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 4314/2018-161 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: D. H., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Martinem Týle, advokátem se sídlem Škroupova 561, Pardubice, proti žalovanému: statutární město Pardubice, IČO 00274046, se sídlem magistrátu Pernštýnské náměstí 1, Pardubice, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, IČO 45534306, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, Pardubice, o 155 769 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 27 C 204/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 6. 2018, č. j. 22 Co 91/2018-139, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. 6. 2018, č. j. 22 Co 91/2018-139, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 18. 12. 2017, č. j. 27 C 204/2016-105, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 155 769 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích k odvolání žalovaného a vedlejšího účastníka rozsudkem ze dne 14. 6. 2018, č. j. 22 Co 91/2018-139, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení částky 155 769 Kč s příslušenstvím zamítl, a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému a vedlejšímu účastníku náklady řízení před soudy obou stupňů. Vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, že žalobce byl ustanoven do funkce rybářské stráže pro území okresu Pardubice a dne 5. 6. 2015 při výkonu této činnosti vstoupil se svým psem, kterého měl na vodítku, na pozemky ve vlastnictví společnosti Exver spol. s r. o., kde byl napaden německým ovčákem ve vlastnictví této společnosti a volně pobíhající pes způsobil psu ve vlastnictví žalobce zranění, kterým podlehl. Na školeních pořádaných žalovaným zákaz doprovodu psa vysloven nebyl. Žalobce byl při výkonu funkce rybářské stráže rybáři opakovaně napaden. Pes byl znalcem oceněn na 150 000 Kč, žalobce vynaložil 1 769 Kč v souvislosti s léčbou psa po napadení, znalci zaplatil za vypracovaný znalecký posudek 4 000 Kč. Zjištěný skutkový stav odvolací soud posoudil shodně se soudem prvního stupně podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uzavřel, že předpokladem vzniku nároku žalobce je podle § 18 odst. 4 a 5 zákona o rybářství vznik škody na věci v souvislosti s výkonem činnosti rybářské stráže. Právní úprava považuje výkon rybářské stráže za výkon veřejné moci, při němž má fyzická osoba jako rybářská stráž postavení úřední osoby a je chráněna zvláštní právní úpravou (§ 14 odst. 6 zákona o rybářství). Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že užití psa fyzickou osobou nelze považovat za výkon činnosti rybářské stráže a součást výkonu jejích oprávnění. Doprovod a přítomnost psa při výkonu funkce rybářské stráže nelze považovat ani za činnost související s výkonem činnosti rybářské stráže, neboť doprovod a přítomnost psa sice může mít časovou a místní souvislost s vykonávanou činností, ale postrádá jakoukoliv souvislost vnitřní a účelovou, tj. podstatnou souvislost věcnou, která by mohla založit přímou souvislost mezi užitím psa a výkonem funkce rybářské stráže. Žalovaný proto není podle § 18 odst. 5 zákona o rybářství pasivně legitimován k náhradě výše uvedené škody. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 o. s. ř. tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, a to otázky, zda člen rybářské stráže může vykonávat tuto funkci se psem, zda psa lze v takovém případě považovat za věc a zda utrpí-li rybářská stráž při výkonu činnosti škodu na psovi, odpovídá za ni podle § 18 odst. 5 zákona o rybářství žalovaný, který rybářskou stráž ustanovil. Dovolatel má za to, že odvolací soud tyto otázky nesprávně právně posoudil. Žalobce měl psa při výkonu funkce rybářské stráže u sebe, stejně jako měl mobilní telefon, či mohl mít u sebe bicykl, kterým by přijel na místo kontroly. Zákon o rybářství neupravuje, co může mít rybářská stráž při výkonu činnosti u sebe. Žalobce měl svého psa u sebe podpůrně i na svou ochranu, protože byl v minulosti při výkonu funkce napaden rybáři. Žalobce opakovaně žádal Policii ČR či obecní policii o součinnost, bylo mu vyhověno zpravidla jednou až dvakrát do měsíce. Dovolatel navrhl, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenou advokátem ve smyslu ustanovení § 241 o. s. ř. a je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť otázka odpovědnosti za škodu podle § 18 odst. 5 zákona o rybářství, kterou utrpí rybářská stráž v souvislosti s výkonem činnosti na psovi ve svém vlastnictví, nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud řešena. Dovolání je důvodné. Nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Podle § 18 odst. 4 zákona o rybářství utrpí