25 Cdo 693/2018 — Nejvyšší soud

25 Cdo 693/2018; 25 Cdo 694/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 7. 2018 Spisová značka:25 Cdo 693/2018; 25 Cdo 694/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.693.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vady podání Exekuce Dotčené předpisy:§ 79 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 10. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 693/2018, 25 Cdo 694/2018-239 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: D. Č., zastoupen Mgr. Martinou Pekárkovou, advokátkou se sídlem Nebušická 709, Horoměřice, proti žalovanému: J. H., zastoupen JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem se sídlem Přemysla Otakara II 30a, České Budějovice, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 125/2012-108, o dovoláních žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2017, č. j. 21 Co 280/2017-176, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2017, č. j. 21 Co 111/2017-181, takto: I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2017, č. j. 21 Co 280/2017-176, a usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 1. 2017, č. j. 4 C 125/2012-108, v části týkající se nároku na náhradu škody za rozdíl ve spotřebě pohonných hmot, se zrušují a v tomto rozsahu se věc vrací Okresnímu soudu ve Znojmě; jinak se dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2017, č. j. 21 Co 280/2017-176, odmítá. II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2017, č. j. 21 Co 111/2017-181, pokud směřuje do výroku o věci samé, se zamítá; jinak se toto dovolání odmítá. Odůvodnění: Žalobou ze dne 14. 11. 2012 se žalobce proti oprávněné Zdravotní pojišťovně MV ČR domáhal vyloučení označených věcí z exekučního řízení vedeného žalovaným proti povinnému A. K., konkrétně traktoru, jednonápravového vleku a motocyklu, a dále navrhl, aby žalovanému exekutorovi byla uložena povinnost dopravit vyloučené věci k žalobci do místa bydliště do tří dnů od právní moci rozhodnutí a nahradit mu náklady řízení z důvodu nezákonně provedené exekuce, neboť povinný již při soupisu uvedl, že mu tyto věci nepatří, a žalobce podal návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, jejž žalovaný neoprávněně zamítl. Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 18. 9. 2013, č. j. 4 C 125/2012-51, byly výrokem I z výkonu rozhodnutí vyloučeny předmětné věci, výrokem II byl ve vztahu k žalovanému návrh na vyloučení věcí zamítnut, dále byl výrokem III zamítnut návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost dopravit vyloučené věci do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí do místa bydliště žalobce, a výroky IV a V bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Okresní soud uzavřel, že žalobce v řízení před soudem osvědčil své vlastnické právo k předmětným věcem, přičemž motocykl nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 12. 10. 2012 uzavřené s občankou R., jíž měl původně nepojízdný motocykl opravit, a posléze se s ní domluvil na jeho koupi. Žalobce však neprokázal, že by „v rámci řízení o vyškrtnutí věcí z výkonu rozhodnutí“ předložil veškeré doklady, jež prokazují jeho vlastnictví tak, jak to učinil v soudním řízení. Jelikož v řízení o vyloučení věci není soudní exekutor pasivně legitimován, nelze mu ukládat žádné povinnosti. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2015, č. j. 21 Co 548/2013-67, byl rozsudek okresního soudu ve výroku II zrušen a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno, ve výrocích III a V byl zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení a ve výroku IV byl potvrzen. Odvolací soud konstatoval, že žalobce uplatnil jednou žalobou jak excindační žalobu proti oprávněnému z exekuce, tak žalobu na náhradu škody proti žalovanému. Pro výrok II tak chyběl žalobní návrh a nárokem na náhradu škody se okresní soud nezabýval, přičemž odvolací soud uvedl, že bude nutno specifikovat konkrétně, jaké výdaje žalobci vznikly v důsledku tvrzeného nezákonného postupu žalovaného. Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 26. 8. 2015 č. j. 4 C 125/2012-89, odmítl návrh žalobce v části nároku na náhradu škody spočívající ve finančním plnění, neboť žalobce ani po výzvě okresního soudu nevyčíslil, jaké finanční částky se domáhá a z jakých částek v jaké výši se tento nárok sestává. Usnesením ze dne 5. 8. 2016, č. j. 21 Co 251/2015-97, Krajský soud v Brně změnil usnesení okresního soudu tak, že žaloba o náhradu škody ohledně úhrady soudních poplatků v řízení o vyloučení věci z exekuce, poštovné a jízdné se neodmítá, a v části žaloby o náhradu škody za ušlý výdělek a rozdíl ve spotřebě pohonných hmot rozhodnutí zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud z obsahu spisu dovodil, že nárok na poštovné, jízdné a soudní poplatky je projednatelný, neboť součtem doložených částek ze spisu lze dospět k celkové výši uplatněného nároku, byť jej mohl žalobce řádně vyčíslit. Ve vztahu k nárokům na náhradu ušlé mzdy a rozdílu ve spotřebě pohonných hmot nejsou nároky nijak konkretizovány, není skutkově objasněno, z jakého důvodu za ně má odpovídat žalovaný, a není zřejmé, za které konkrétní dny žádá žalobce rozdíl v ceně spotřebovaných paliv v částce 48 Kč za jeden den, kam tento den cestoval a z jakého důvodu. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 1. 2017, č. j. 4 C 125/2012-108, byla odmítnuta žaloba o náhradu škody za ušlý výdělek a rozdíl ve spotřebě pohonných hmot. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že i přes poučení odvolacího soudu a výzvu okresního soudu žalobce neodstranil vady žaloby, neboť ani z posledního doplnění žaloby není patrno, v jakém rozsahu žalobce požaduje náhradu za ušlý výdělek, ani jeho výši, ani skutkově nevymezuje, z jakého důvodu za toto odpovídá žalovaný. I přes značnou délku řízení žalobce dosud nevymezil žalobu konkrétně a teprve dohledává důkazy k formulaci svých tvrzení, a žádá, aby tyto podklady dohledal či opatřil soud. Stejným způsobem zůstal nevymezen nárok na náhradu za rozdíl ve spotřebě pohonných hmot. Rozsudkem ze dne 1. 3. 2017, č. j. 4 C 125/2012-141, Okresní soud ve Znojmě výrokem I zamítl návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 4.670 Kč, výrokem II zamítl návrh, aby byl žalovaný zavázán dopravit motocykl poničený bez RZ do tří dnů od právní moci rozhodnutí do místa bydliště žalobce a výrokem III rozhodl o náhradě nákladů řízení. Okresní soud konstatoval, že žalobce neprokázal, že by „v rámci řízení o vyškrtnutí předmětných věci z výkonu rozhodnutí“ předložil veškeré doklady prokazující jeho vlastnictví, jak učinil až v soudním řízení, a kupní smlouvu na motocykl uzavřel až dodatečně po vydání rozhodnutí žalovaného o nevyškrtnutí věcí. Žalovaný neporušil žádnou právní povinnost a k podání excindační žaloby došlo z příčin na straně žalobce, žalovaný proto nemůže odpovídat za náklady vzniklé podáním žaloby. Po právní moci rozhodnutí o vyloučení motocyklu z exekuce si mohl žalobce motocykl vyzvednout po domluvě se žalovaným, který k tomu byl připraven, avšak požadavek žalobce na předání motocyklu v místě jeho bydliště nemá oporu v zákoně. Žalobce věděl o dluzích povinného a při zachování nezbytné míry opatrnosti, kdyby u něj nenechal své věci, nemuselo dojít k podání žaloby. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2017, č. j. 21 Co 280/2017-176, bylo potvrzeno usnesení o odmítnutí žaloby v části náhrady ušlého výdělku a rozdílu ve spotřebě pohonných hmot. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce neodstranil vady žaloby a pro nevyčíslení žalobního nároku nelze ve věci stanovit soudní poplatek. Žalobce není schopen ani tvrdit, ani dokládat, v jaké výši svůj nárok uplatňuje a proč za něj má odpovídat žalovaný. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 11. 2017, č. j. 21 Co 111/2017-181, odmítl odvolání do výroku I rozsudku okresního soudu ze dne 1. 3. 2017, č. j. 4 C 125/2012-141, potvrdil rozsudek ve výroku II a změnil jej ve výroku III o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ohledně náhrady škody za poštovné, jízdné a soudní poplatky v částce 4.670 Kč není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud odmítl požadavek na vrácení motocyklu do místa bydliště žalobce, neboť taková povinnost pro žalovaného nevyplývá ze zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) [dále též jen „ex. řád“] účinného v době soupisu; i po novele ex. řádu z roku 2012 by bylo možno pouze obnovit původní stav, tj. vrátit motocykl do místa soupisu, tedy bydliště povinného. Žalobě tedy nebylo možno vyhovět ani z titulu náhrady škody uvedením do původníh