25 Cdo 963/2014 — Nejvyšší soud

25 Cdo 963/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 2. 2016 Spisová značka:25 Cdo 963/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.963.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náhrada škody Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 421a obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 243c odst. 1 o. s. ř. § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 5. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 9.5.2016I.ÚS 1479/16JUDr. Milada Tomková-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 963/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně J. M., zastoupené JUDr. Zdeňkem Poštulkou, advokátem se sídlem v České Třebové, U Javorky 976, proti žalované Litomyšlské nemocnici, a. s., se sídlem v Litomyšli, J. E. Purkyně 652, IČO 27520579, zastoupené Mgr. Jitkou Kocourkovou, advokátkou se sídlem v České Třebové, Nádražní 329, o 179.644,- Kč s příslušenstvím, za účasti ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB, se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1458, IČO 45534306, jako vedlejší účastnice na straně žalované, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 5 C 149/2009, o dovolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 9. 2013, č. j. 22 Co 126/2013-429, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Dovolání žalované se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 18. 1. 2012, č. j. 5 C 149/2009-348, uložil žalované zaplatit žalobkyni 61.000,- Kč s příslušenstvím, co do částky 179.644,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak poté, co Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 3. 1. 2011, č. j. 22 Co 371/2010-235, jeho původní zcela zamítavý rozsudek ze dne 31. 5. 2010, č. j. 5 C 149/2009-208, pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud prvního stupně po doplnění dokazování vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o implantaci refrakčních čoček za částku 61.000,- Kč, jimiž měly být odstraněny všechny její oční vady. Zákrok se však nezdařil, původní stav 1,5 dioptrie na každém oku se zhoršil tak, že na pravé oko, pro něž musela být vyrobena zvláštní čočka, neviděla nic ani na blízko ani na dálku, celkově vše vidí jakoby zamlženo a na 15 m nic nerozpoznává. Nabídku na výměnu čočky nepřijala. Soud dospěl k závěru, že žalovaná nesplnila povinnosti podle inominátní smlouvy (s prvky smlouvy o dílo a smlouvy o opravě a úpravě věci), kterou s žalobkyní uzavřela, ta ji v záruční době podle § 646 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“, platně zrušila a má nárok na vrácení peněžitého plnění ve výši 61.000,- Kč. Naopak z důvodu, že implantované čočky nelze bez vážného poškození vidění z očí vyjmout, nelze trvat na požadavku jejich vrácení. Žalobu ohledně dalších částek, a to 2.070,- Kč za zakoupení brýlí, 7.574,- Kč za provedená oční vyšetření včetně odstranění fibrózy na pravém oku, 50.000,- Kč bolestného a 120.000,- Kč náhrady za ztížení společenského uplatnění, vyplývající z odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti podle § 420 odst. 1 obč. zák., soud zamítl, neboť žalovaná nezavinila zhoršení zraku žalobkyně. Lékaře je nutno postihovat pouze za taková poškození pacienta, k nimž došlo proto, že zdravotní péče nebyla poskytnuta „lege artis“. V dané věci nebylo zjištěno žádné pochybení při provádění měření, při vyšetření žalobkyně, při objednávání požadovaných čoček ani při následné operaci či při pooperačních vyšetřeních. Příčin vedoucích ke zhoršení zrakových schopností žalobkyně mohlo být podle znalců více, např. vznik pooperační sekundární katarakty, tzv. refrakční pooperační překvapení, neschopnost mozkové adaptace na víceohniskovou implantovanou čočku či technické možnosti implantace multifokální nitrooční čočky a jejího předoperačního výpočtu. Zároveň nebylo prokázáno, že by voperované čočky byly vadné, ani to, že by vznik škody zapříčinilo použití nějakých nástrojů. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k odvolání žalobkyně i žalované rozsudkem ze dne 11. 10. 2012, č. j. 22 Co 190/2012-410, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku, jíž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 61.000,- Kč s příslušenstvím, ve zbývajících výrocích jej zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Mezi stranami sporu byla uzavřena inominátní smlouva, odpovídající nejvíce smlouvě o dílo, a protože nedošlo ke zlepšení vidění žalobkyně, vznikla neodstranitelná vada díla, vzhledem k níž žalobkyně smlouvu platně zrušila. Soud prvního stupně správně rozhodl o vrácení pouze peněžitého plnění a nikoli implatovaných nitroočních čoček, protože by došlo k vážnému poškození zdraví žalobkyně. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem, že nebylo zjištěno, že by žalovaná vzniklou škodu zavinila, nelze však vyloučit, že by mohla odpovídat ve smyslu ustanovení § 421a obč. zák., neboť škoda mohla vzniknout okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, které bylo při plnění závazku použito. V daném případě byly použity přístroje pro výpočet očních vad žalobkyně a výpočet správné nitrooční čočky, dále přístroje pro výrobu čočky a nakonec i věc, která byla při plnění závazku použita, byla samotná implantovaná čočka. Tyto skutečnosti soud prvního stupně při svém rozhodování zcela pominul. Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 14. 12. 2012, č. j. 5 C 149/2009-348 (rozhodnutí získalo chybně stejné jednací číslo jako rozsudek ze dne 18. 1. 2012), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 81.644,- Kč s příslušenstvím, co do částky 98.000,- Kč žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že ačkoli nebylo zjištěno zavinění žalované na škodě na zdraví, je na místě aplikovat ustanovení § 421a obč. zák. Při měření a výrobě multifokálních čoček, jejichž implantace byla příčinou zhoršení zrakových parametrů u žalobkyně, se pracovalo s mnoha přístroji, u nichž nelze zcela vyloučit možnost odchylky, a jiná zřejmá a jednoznačná příčina škody zjištěna nebyla. Za vznikem škody tak stojí odchylka při výpočtu optické mohutnosti čočky nebo při její vlastní výrobě. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu za ztížení společenského uplatnění, ohodnocené 200 body, přičemž shledal mimořádné okolnosti pro její trojnásobné zvýšení podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/20001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále též jen „vyhláška“), celkem tedy 72.000,- Kč. Zároveň uznal účelnými náklady spojené s léčením, které žalobkyně v důsledku odpovědnosti žalované vynaložila na zakoupení brýlí krátce po provedené operaci, na různá oční vyšetření a na odstranění fibrózy, celkem ve výši 9.644,- Kč. Naopak neshledal důvodným nárok na odškodnění za bolest, neboť oční operace byla bezbolestná a žalobkyně po ní nepodstoupila žádný jiný zákrok, který by tuto náhradu opodstatňoval. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k odvolání žalobkyně i žalované rozsudkem ze dne 26. 9. 2013, č. j. 22 Co 126/2013-429, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil a změnil jej ve výrocích o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud doplnil dokazování s ohledem na námitku žalobkyně, že ztížení společenského uplatnění nemělo být ohodnoceno podle položky 0330 přílohy č. 2 vyhlášky, ale podle položky 0333, a dospěl v tomto směru k závěru, že v daném případě nelze položku 0333 uplatnit, protože ztráta vlastní čočky je zde kompenzována umělým nitroočním implantátem a nejedná se tak o afakii, ale o artefakii. Jinak se zcela ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná odpovídá za vzniklou škodu na zdraví podle § 421a obč. zák., jelikož bylo prokázáno, že ke zhoršení vidění žalobkyně došlo v souvislosti s provedenými očními operacemi, aniž lze jednoznačně zjistit, zda k tomu došlo v důsledku špatné činnosti použitých přístrojů či v důsledku použité věci. Požadavku na nepochybné prokázání, co bylo konkrétní příčinou, zda nesprávné měření či nesprávná čočka nebo jiný důvod, který byl v povaze použitého přístroje či věci, by bylo možno vyhovět pouze tím, že by žalobkyni byly vyoperovány refrakční čočky, které má implantovány. Takový postup je však nepřípustný, neboť by vedl k podstatně většímu zhoršení zdravotního stavu žalobkyně a ještě horším škodám na zdraví. Protože žádný jiný dův