27 Cdo 1268/2020 — Nejvyšší soud

27 Cdo 1268/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 12. 2021 Spisová značka:27 Cdo 1268/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.1268.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bytové družstvo Dotčené předpisy:§ 755 předpisu č. 90/2012 Sb. § 633 předpisu č. 90/2012 Sb. § 671 předpisu č. 90/2012 Sb. § 684 odst. 2 předpisu č. 90/2012 Sb. § 575 předpisu č. 90/2012 Sb. § 212 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:21. 2. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 1268/2020-118USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelů a) J. T., narozeného XY, bytem XY, b) J. D., narozeného XY, bytem XY, c) V. P., narozeného XY, bytem XY, a d) Z. K., narozené XY, bytem XY, všech zastoupených Mgr. Jakubem Hartmanem, advokátem, se sídlem v Tišnově, Janáčkova 333, PSČ 666 01, za účasti D., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kristýnem, advokátem, se sídlem v Brně, Kobližná 47/19, PSČ 602 00, o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 170/2018, o dovolání navrhovatele a) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019, č. j. 8 Cmo 146/2019-85, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019, č. j. 8 Cmo 146/2019-85, se ve vztahu mezi navrhovatelem a) a D. ruší a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Návrhem doručeným dne 3. 9. 2018 se navrhovatelé domáhají vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů D. (dále jen „družstvo“) ze dne 4. 6. 2018 o volbě členů představenstva a kontrolní komise, jakož i jejich náhradníků, z důvodu porušení zákona i stanov. Nezákonnost voleb spatřují v tom, že článek 4 volebního řádu porušuje právo člena družstva být zvolen do orgánů družstva (jakož i aktivní volební právo členů jej zvolit), neboť podle tohoto článku člen může být navržen jako kandidát jen ze strany některých orgánů družstva (např. schůze samosprávy). Přitom někteří členové nemají zřízeny – ačkoliv dle stanov je k tomu družstvo povinno – samosprávy a nemohou tak skrz ně navrhovat své členy. Družstvo tak porušilo aktivní i pasivní volební právo navrhovatelů, jestliže představenstvo zamítlo kandidaturu navrhovatelky d), dále také K. a P. do orgánů družstva. Jako další důvod namítají navrhovatelé porušení principu družstevní demokracie, neboť družstvo účelově vytváří volební obvody tak, aby vznikaly nepřiměřené rozdíly v počtu členů, kteří jsou zastupováni jednotlivým delegátem, čímž diskriminuje některé členy ve prospěch jiných členů. [2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 1. 2019, č. j. 19 Cm 170/2018-47, rozhodl tak, že se nevyslovuje neplatnost usnesení shromáždění delegátů družstva přijatých pod bodem 8 na zasedání konaném dne 4. 6. 2018, kterým byli zvoleni členové představenstva a kontrolní komise a jejich náhradníci [výrok I.]; současně rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). [3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1/ Družstvo je bytovým družstvem se 4.500 až 5.000 členy. 2/ Shromáždění delegátů družstva konané dne 4. 6. 2018 usnesením zvolilo pět členů představenstva, tři členy kontrolní komise a navrhovatele b) jako náhradníka člena představenstva. 3/ Podle článku 46 stanov je samospráva základní organizační jednotkou družstva. Je volebním obvodem pro volbu delegáta, pokud představenstvo neurčí jinak. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti (odst. 1). Podle rozsahu práv se zařazují samostatně a) členové – nájemci družstevních bytů, b) členové – nájemci družstevních nebytových prostor, c) členové – vlastníci, kterým družstvo převedlo do vlastnictví byt (nebytový prostor) podle jiného právního předpisu [odst. 3]. 4/ Podle článku 33 odst. 5 stanov podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu upravuje volební a jednací řád družstva. 5/ Z článku 4 odst. 1 volebního řádu (přijatého shromážděním delegátů dne 8. 6. 2017) se podává, že návrhy kandidátů do představenstva a kontrolní komise předkládá shromáždění delegátů volební komise podle návrhů přijatých na členských schůzích samospráv, představenstva, kontrolní komise družstva. 6/ Podle článku 37 stanov za každý volební obvod je volen jeden delegát z řad členů zařazených do volebního obvodu. Volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo a to tak, že jeden volební obvod odpovídá zpravidla jedné samosprávě. Pokud je to nutné vzhledem k organizačním uspořádáním družstva, může představenstvo rozhodnout, že se volební obvod nekryje s okruhem působnosti samosprávy. V tomto případě se volí delegát a jeho náhradník na společné schůzi členů, kteří jsou zařazeni do volebního obvodu. (…) Každý člen družstva je zařazen do některého z volebních obvodů, žádný člen družstva nesmí být zařazen do více volebních obvodů. Zánikem volebního obvodu zaniká i funkce delegáta a náhradníka delegáta (odst. 1). Delegáta volí a odvolávají členové zařazení do volebního obvodu, při volbě nebo odvolání delegáta má každý člen družstva jeden hlas. (…) [odst. 2]. 7/ Podle článku 40 odst. 4 stanov představenstvo určuje volební obvody delegátů a stanovuje jejich počet na nejbližší volební období i podmínky jejich volby, přičemž nemusí vycházet z pravidla, že každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů, pokud je to nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva. 8/ Členy družstva lze rozdělit na členy – nájemce (jichž je 2.325 až 3.325), členy – nájemce v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek (jichž je 879) a členy – vlastníky bytových jednotek (jichž je 796), které na ně družstvo převedlo. V samosprávách jsou sdruženi toliko členové – nájemci. 9/ Představenstvo družstva zřídilo volební obvody tak, že členové družstva – nájemníci mají volební obvody po 21 až 30 členech, 220 členů družstva, kteří jsou nájemci v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek, má jeden volební obvod, a členové družstva, kteří jsou vlastníky jednotek (jichž je 796) mají také jeden volební obvod. 10/ Celkem 1.675 členů (tj. více než 1/3 všech členů) nemá možnost navrhovat své kandidáty do orgánů družstva prostřednictvím schůzí samospráv. [4] Soud prvního stupně uzavřel, že článek 4 volebního řádu omezuje pasivní volební právo jednotlivých členů družstva, kteří nejsou členy samospráv. Současně navrhovatelům přisvědčil i v názoru, podle něhož jsou volební obvody pro volbu jednotlivých delegátů vytvářeny nerovně. Shledal však důvod pro aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť pokud by vyslovil neplatnost rozhodnutí o volbě členů statutárního orgánu, resp. kontrolní komise, „družstvo by se ocitlo zcela bez statutárních orgánů a důsledkem takového rozhodnutí by vyvstala nutnost ustanovit družstvu hmotněprávního opatrovníka“. [5] Proto neplatnost napadeného rozhodnutí shromáždění delegátů v zájmu družstva hodném právní ochrany nevyslovil. [6] Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným usnesením k odvolání navrhovatelů rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení shromáždění delegátů zamítl (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). [7] Vyšel přitom ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a dále z toho, že podle článku 35 odst. 6 stanov má při hlasování na shromáždění delegátů každý delegát jeden hlas. [8] Oproti soudu prvního stupně odvolací soud neshledal volební systém družstva „nezákonným, rozporným se stanovami či nemravným“. Podle odvolacího soudu si družstvo v souladu s § 684 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 30. 6. 2020 [dále též jen „z. o. k.“] upravilo (v článku 35 stanov) vlastní vymezení hlasovacího práva delegátů, a to tak, že nezohledňuje počet členů jednotlivých obvodů, ale všichni delegáti mají rovné hlasy. Rovněž vytváření volebních obvodů v článku 37 a 46 stanov je v souladu s § 671 z. o. k. Systém vytváření volebních obvodů ve stanovách, jejichž zákonnost přijetí nebyla zpochybněna, odpovídá celkové rozsáhlosti družstva, rozdílné velikosti samospráv a rovněž tomu, že členy jsou vedle nájemců družstevních bytů také vlastníci bytových jednotek a nájemci nebytových prostor, tedy skupiny členů s nesourodými zájmy ve vztahu k družstvu. [9] Ani článek 4 odst. 1 volebního řádu odvolací soud nepovažoval za rozporný se zákonem, stanovami či dobrými mravy. Jedná se o vnitřní předpis družstva, jeho