Co znamená „Soukromé právo“ podle zákona?
Stručná odpověď: Soukromé právo se zabývá vztahy mezi jednotlivci, firmami nebo jinými soukromými subjekty, nikoli vztahy mezi státem a občany (ty řeší veřejné právo).
Klíčová fakta
- Právní základ: § 1 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 1 odkazuje 341 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 31. 3. 2026
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 1 občanského zákoníku definuje soukromé právo jako souhrn právních norem upravujících vzájemná práva a povinnosti osob a stanovuje princip smluvní volnosti s určitými omezeními.
V praxi
- Lidé si mohou svobodně dohodnout svá práva a povinnosti, i když se liší od toho, co říká zákon, pokud to zákon výslovně nezakazuje.
- Tato smluvní volnost má své hranice – dohody nesmí porušovat dobré mravy, veřejný pořádek nebo práva týkající se postavení osob a jejich ochrany.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 1
Zdůrazňuje přitom, že se odvolací soud nezabýval případnou absolutní neplatností předmětné smlouvy z důvodu lichvy ani jejím potenciálním rozporem s veřejným pořádkem, přičemž má za to, že odvolací soud měl v této souvislosti na zjištěný skutkový stav aplikovat ustanovení § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s ustanovením § 3030 o. z. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně, zrušil.
Klade-li dovolatel otázku dispozitivnosti zákonné úpravy obsažené v § 2590 odst. 2, větě první, o. z., sluší se připomenout, že Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi (v kontextu § 1 odst. 2 o. z.) již opakovaně zdůraznil, že právní normy soukromého práva jsou zásadně dispozitivní, přičemž strany se mohou při úpravě svých práv a povinností od právních norem soukromého práva odchýlit, jestliže to zákon nezakazuje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016, uveřejněné pod č. 152/2018 Sbírky soudních rozhodnutí …
… 11. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1306/2023, uveřejněném pod číslem 79/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odst. 37. odůvodnění; dále též jen „R 79/2024“). [5] Nejvyšší soud připomíná, že zákonná ustanovení o právech a povinnostech členů družstva zásadně nejsou součástí práva upravujícího postavení osob ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), tj. nejsou kogentní povahy, a případná odchylná ujednání ve stanovách proto nijak nenarušují statusovou úpravu družstva (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze …
Co říká § 1 – Občanský zákoník
§ 1 Soukromé právo
(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.
(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
Výklad paragrafu
Související otázky
Příklad z praxe
Pan Novák si chce pronajmout byt od paní Dvořákové. Zákon stanovuje určitá pravidla pro nájemní smlouvy. Pan Novák a paní Dvořáková se však dohodnou, že nájemné bude splatné vždy k 15. dni v měsíci, a ne k 1. dni, jak by mohlo plynout z obecných pravidel. Toto ujednání je platné, protože zákon takovou odchylku výslovně nezakazuje a neporušuje dobré mravy ani veřejný pořádek.
Na co si dát pozor
- Nelze se odchýlit od zákona, pokud to zákon výslovně zakazuje (např. některé spotřebitelské smlouvy).
- Ujednání, která porušují dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob (včetně práva na ochranu osobnosti), jsou zakázána a neplatná.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Občanský zákoník – přehled paragrafůObčanské právoVšechny právní otázky