27 Cdo 2277/2020 — Nejvyšší soud

27 Cdo 2277/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 8. 2020 Spisová značka:27 Cdo 2277/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2277.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společnost s ručením omezeným Obchodní rejstřík Dotčené předpisy:§ 136 o. z. § 9 odst. 1 předpisu č. 304/2013Sb. § 11 předpisu č. 304/2013Sb. § 14 předpisu č. 304/2013Sb. § 137 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:2. 11. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 2277/2020 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) J. S., narozeného XY, bytem XY, a b) M. S., narozené XY, bytem XY, společně zastoupených prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, PSČ 128 00, za účasti P. s. V., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o změně zápisu v obchodním rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 98711/MSPH, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 7 Cmo 305/2019, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: [1] Navrhovatelé se jako vlastníci prostor, v nichž je zapsáno sídlo společnosti P. s. V. (dále jen „společnost“), domáhají návrhem, který byl Městskému soudu v Praze (dále jen „rejstříkový soud“) doručen 8. 1. 2018, aby byl zápis sídla společnosti vymazán z obchodního rejstříku poté, kdy zanikl právní důvod užívání prostor, ve kterých je sídlo společnosti zapsáno (dále jen „návrh na výmaz sídla společnosti“). [2] Usnesením ze dne 4. 11. 2019, č. j. C 98711/RD29/MSPH, Fj 8517/2018/MSPH, rejstříkový soud odmítl návrh na výmaz sídla společnosti (I. výrok) a rozhodl, že navrhovatelům vrátí uhrazený soudní poplatek (II. výrok). [3] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 7 Cmo 305/2019, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). [4] Odvolací soud vyšel z toho, že: 1) Navrhovatelé uzavřeli se společností 2. 9. 2003 smlouvu o nájmu nebytových prostor, do nichž bylo umístěno sídlo společnosti. 2) Sídlo společnosti bylo zapsáno do obchodního rejstříku. 3) Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to od 2. 9. 2003 do 2. 6. 2009. 4) Uplynutím doby, na kterou byly závazky z nájemní smlouvy sjednány, zanikl právní důvod užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti. 5) Společnost ve svém sídle ve skutečnosti (fakticky) nesídlí. 6) V reakci na zjištění, že zanikl právní důvod užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti, rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 5. 2009, č. j. 80 Cm 89/2009-2, (po marné výzvě ke zjednání nápravy) o zrušení společnosti s likvidací. [5] Odvolací soud nejprve uvedl, že rozhodnou skutečností pro výmaz zápisu sídla společnosti je rozhodnutí valné hromady (popř. jediného společníka) o změně sídla, nikoli ztráta právního důvodu užívání prostor, v nichž je sídlo společnosti umístěno; k tomu odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1680/2009, a dodal, že závěry tohoto rozhodnutí lze aplikovat i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. [6] Jelikož navrhovatelé netvrdili a nedoložili, že by společnost rozhodla o změně svého sídla, a tak neprokázali vznik rozhodné skutečnosti pro změnu zápisu sídla společnosti do obchodního rejstříku, uzavřel odvolací soud, že nedošlo ke vzniku „rozhodné skutečnosti“, a proto nepočala běžet lhůta stanovená v § 11 odst. 2 a 3 zákona č. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. v. r.“). [7] Navrhovatelé tedy podle odvolacího soudu nejsou aktivně věcně legitimováni k podání návrhu na výmazu zápisu sídla společnosti. [8] Proti usnesení odvolacího soudu podali (oba) navrhovatelé dovolání, jehož přípustnost opírají o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíce za to, že napadené rozhodnutí závisí na dovolacím soudem (dříve) vyřešené právní otázce, která má být posouzena jinak, a sice otázce, zda „vlastníci nemovitosti, na jejíž adrese má společnost v obchodním rejstříku formálně zapsané sídlo, mohou podat návrh na výmaz sídla společnosti z obchodního rejstříku.“ [9] Dovolatelé namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňují dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhují, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení rejstříkového soudu, a věc vrátil rejstříkovému soudu k dalšímu řízení. [10] Dovolatelé zpochybňují závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3088/2007 (uveřejněného pod číslem 52/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále jen „R 52/2009“), a ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3692/2010, (uveřejněného pod číslem 12/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále jen „R 12/2012“); přičemž uvádějí, že postup popsaný v těchto rozhodnutích je nefunkční. [11] V poměrech projednávané věci byla společnost zrušena před více než deseti lety. Přesto dodnes nedošlo k ukončení její likvidace (i když je společnost podle vyjádření její likvidátorky „předlužena“), a tedy ani k výmazu společnosti z obchodního rejstříku, resp. k výmazu adresy jejího sídla. Dovolatelé namítají, že za těchto okolností nemají jinou možnost, než rejstříkovému soudu sami navrhnout, aby byl zápis sídla společnosti vymazán, k čemuž dodávají, že bylo-li by jim toto právo odepřeno, mohl být zápis sídla společnosti v obchodním rejstříku beze změn „do nekonečna“. [12] Závěrem dovolatelé uvádějí, že v poměrech projednávané věci představuje aplikace závěrů R 52/2009, resp. R 12/2012, zásah do jejich základních lidských práv, neboť dochází k tomu, že společnost „se souhlasem státu (…) užívá nemovitost ve vlastnictví dovolatelů bez právního důvodu.“ [13] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu – v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 – dosud neřešené otázky, zda (již) ztráta právního důvodu užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti, (sama o sobě) zakládá povinnost společnosti navrhnout výmaz (resp. změnu) zápisu sídla společnosti do obchodního rejstříku. [14] Podle § 136 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě (první odstavec). [15] Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla (druhý odstavec). [16] Podle § 137 o. z. každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby (první odstavec). Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě (druhý odstavec). [17] Podle § 9 odst. 1 z. v. r. jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací. [18] Podle § 11 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně (první odstavec). Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (druhý odstavec). Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (třetí odstavec). [19] Podle § 14 z. v. r. navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem (první odstavec). K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nes