27 Cdo 3120/2023 — Nejvyšší soud

27 Cdo 3120/2023 citace  Právní věta:Pro posouzení, zda smlouva o převodu podílu byla opatřena „úředním ověřením podpisu“ společníka ve smyslu § 209 odst. 2 z. o. k., respektive jej nahrazujícím prohlášením o pravosti podpisu podle § 25a zákona o advokacii, není významné, že advokát, jenž takto ověřil podpis zástupce společníka, byl současně zástupcem nabyvatele. Absence úředního ověření podpisu na smlouvě o převodu podílu nenarušuje veřejný pořádek a nezakládá tak její absolutní neplatnost. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 1. 2025 Spisová značka:27 Cdo 3120/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:27.CDO.3120.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Advokát Kárná odpovědnost Neplatnost smlouvy Podíl v obchodní korporaci (převod) [ Obchodní korporace ] Dotčené předpisy:§ 209 odst. 2 předpisu č. 90/2012 Sb. § 25a odst. 1 předpisu č. 85/1996 Sb. § 25a odst. 2 předpisu č. 85/1996 Sb. § 25a odst. 6 předpisu č. 85/1996 Sb. § 19 předpisu č. 85/1996 Sb. § 582 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:27. 1. 2025 Anotace:Soud prvního stupně zamítl návrh, kterým se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti V Jirchářích 4 s. r. o. (dále jen „Společnost“). Vycházel z toho, že společnost ARNAG SE (jako převodce) uzavřela s navrhovatelkou (jako nabyvatelem) dne 28. 1. 2016 smlouvu o převodu podílu (o velikosti 17,5 %) ve Společnosti. Za převodce smlouvu podepsal V. J. jako člen jejího představenstva, jehož podpis byl úředně ověřen notářskou tajemnicí. Za navrhovatelku smlouvu podepsal její jednatel V. M., přičemž jeho podpis ověřil (jako advokát) V. J. Smlouva byla doručena Společnosti a navrhovatelka byla dne 26. 2. 2016 zapsána do obchodního rejstříku jako společník Společnosti. Soud uzavřel, že navrhovatelce nesvědčí právo domáhat se určení neplatnosti napadeného rozhodnutí, neboť se nestala společníkem Společnosti. Soud prvního stupně konstatoval, že smyslem a účelem požadavku úředního ověření podpisů je dosažení vyšší míry právní jistoty, přičemž třetí osoba, která má být přítomná při podpisu, by měla být nestranná a neměla by mít žádný zájem na právním jednání, kterého se úřední ověření podpisu týká, neboť právě tato nestrannost a tato absence zájmu dává záruku řádného průběhu úředního ověření podpisu. V. J., který smlouvu podepsal za druhou stranu, nebyl nestrannou osobou, a tudíž nebyl ani jako advokát oprávněn ověřit podpis V. M., jednatele navrhovatelky. Uzavřená smlouva tak postrádá ověření podpisu jednatele navrhovatelky a je z tohoto důvodu neplatná. K odvolání navrhovatelky odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud uzavřel, že jednání V. J. spočívající v ověření podpisu jednatele navrhovatelky V. M. bylo podle odvolacího soudu učiněno ve střetu zájmů a nemá tak účinky úředního ověření podpisu. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání k Nejvyššímu soudu, kterému byla k řešení předložena otázka, zda lze na prohlášení o pravosti podpisu zástupce jedné strany smlouvy o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným, učiněné advokátem podle § 25a zákona o advokacii, hledět tak, jako by nebylo učiněno, jenom proto, že tentýž advokát byl současně zástupcem druhé strany smlouvy, a dále zda tato okolnost způsobuje absolutní neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 06.06.2025II.ÚS 1688/25 Jaromír Jirsa odmítnuto pro nepřípustnost18. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3120/2023-479 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky BOLID M s. r. o., se sídlem v Praze 1, Voršilská 2085/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26347741, zastoupené Mgr. Martinem Heřmánkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Panská 891/5, PSČ 110 00, za účasti společnosti V Jirchářích 4 s. r. o., se sídlem v Praze 1, V Jirchářích 148/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby zastoupené Ing. Mgr. Jiřím Musilem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Zakšínská 615/17, PSČ 190 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 32/2016, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, č. j. 7 Cmo 56/2021-392, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, č. j. 7 Cmo 56/2021-392, jakož i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2020, č. j. 73 Cm 32/2016-274, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 24. 3. 2016 se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti V Jirchářích 4 s. r. o. (dále jen „společnost“) ze dne 11. 3. 2016. [2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 8. 2020, č. j. 73 Cm 32/2016-274, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Společnost ARNAG SE (jako převodce) uzavřela s navrhovatelkou (jako nabyvatelem) dne 28. 1. 2016 smlouvu o převodu podílu (o velikosti 17,5 %) ve společnosti. 2) Za ARNAG SE smlouvu podepsal JUDr. Vladimír Jašek, Ph.D., LL.M. (dále jen „V. J.“), jako člen jejího představenstva. Jeho podpis byl úředně ověřen notářskou tajemnicí A. M. (jež k tomu byla pověřena notářkou L. V.). 3) Za navrhovatelku smlouvu podepsal její jednatel Ing. Vladimír Maršík, Ph.D. (dále jen „V. M.“). Jeho podpis ověřil (jako advokát) V. J. 4) Smlouva byla doručena společnosti (V. J. jakožto jejímu likvidátorovi) a navrhovatelka byla dne 26. 2. 2016 zapsána do obchodního rejstříku jako společník společnosti. [4] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatelce nesvědčí právo domáhat se určení neplatnosti napadeného rozhodnutí, neboť se nestala společníkem společnosti. [5] Soud prvního stupně, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 29 Odo 894/2006, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1412/2004, vyložil, že ‚smyslem a účelem požadavku úředního ověření podpisů je dosažení vyšší míry právní jistoty. Toho je při úředním ověření podpisu dosaženo tak, že k podpisu je připojena doložka potvrzující, o čí podpis se jedná. Úřední ověření podpisu, neboli též legalizace, je totiž postup podle § 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o ověřování“), kdy je podpis prováděn za přítomnosti třetí osoby, a to poté, co podepisující osoba prokáže této třetí osobě svou totožnost. Imanentní tomuto postupu přitom je, aby tato třetí osoba byla nestranná a aby neměla žádný zájem na právním jednání, kterého se úřední ověření podpisu týká, neboť právě tato nestrannost a tato absence zájmu dává záruku řádného průběhu úředního ověření podpisu. Připuštěním opačného závěru by se‘ podle soudu prvního stupně „zcela vytratil smysl a účel institutu úředního ověření podpisu a z celého postupu by se stala pouhá formalita bez obsahu; jde přitom zcela zjevně o závěr absurdní“. [6] V. J., který smlouvu podepsal za druhou stranu, nebyl nestrannou osobou, a tudíž nebyl ani jako advokát oprávněn ověřit podpis V. M., jednatele navrhovatelky. Uzavřená smlouva tak postrádá ověření podpisu jednatele navrhovatelky a je z tohoto důvodu (pro nedodržení zákonem předepsané formy) neplatná. [7] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatelky rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [8] Odvolací soud po obsáhlé rekapitulaci dosavadního průběhu řízení přisvědčil skutkovým i právním závěrům soudu prvního stupně. Jednání V. J. spočívající v ověření podpisu jednatele navrhovatelky V. M. bylo podle odvolacího soudu učiněno ve střetu zájmů a nemá tak účinky úředního ověření podpisu. II. Dovolání [9] Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, jež v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny (otázky 1 až 5), příp. při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (otázky 6 a 7), a sice: 1) zda je možné, aby advokát učinil prohlášení o pravosti podpisu protistrany na listině, kterou zároveň sám podepisuje jako statutární orgán druhé smluvní strany, 2) zda je takový postup v souladu se zákon