27 Cdo 5544/2017 — Nejvyšší soud

27 Cdo 5544/2017 citace  Název judikátu:K možnosti ustanovit spolku (procesního) opatrovníka z důvodu, že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za spolek jednat Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 9. 2019 Spisová značka:27 Cdo 5544/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.5544.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Opatrovník Jednání právnických osob Spolek (o. z.) [ Korporace (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.01.2014 § 29 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2001 § 244 o. z. § 258 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:17. 11. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 5544/2017-169 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) A. Š., narozeného XY, bytem XY, a b) M. G., narozeného XY, bytem XY, společně zastoupených Mgr. Vratislavem Urbáškem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, PSČ 110 00, za účasti T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Miroslavem Synkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Balbínova 223/5, PSČ 120 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů spolku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 226/2016, o dovolání T. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2017, č. j. 22 Co 430/2016-115, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2017, č. j. 22 Co 430/2016-115, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2016, č. j. 19 C 226/2016-58, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Navrhovatelé se svým návrhem domáhají vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů T. (dále jen „spolek“), které se konalo 2. 3. 2016, o odvolání A. V. z funkce předsedy výboru (statutárního orgánu) spolku a o volbě J. M. do této funkce. [2] V návrhu na zahájení řízení navrhovatelé uvádějí, že jsou napadena i další (dřívější) rozhodnutí shromáždění delegátů spolku, a sice: 1) rozhodnutí, kterými byli navrhovatelé 30. 3. 2011 odvoláni z funkce předsedy a člena výboru (statutárního orgánu) spolku a kterými byli do těchto funkcí zvoleni A.V. a M. K. (řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 62/2011), a 2) rozhodnutí, kterým byly 22. 1. 2014 přijaty nové stanovy spolku, a kterým bylo rozhodnuto o (znovu)zvolení A. V. předsedou výboru spolku (řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 13/2015). [3] Navrhovatelé v návrhu na zahájení řízení navrhli, aby byl spolku pro řízení vedené v projednávané věci ustanoven (procesní) opatrovník podle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) [dále jen „návrh“], což odůvodnili tvrzením, že v současné době není „postaveno najisto“, kdo je osobou oprávněnou jednat za spolek v řízení před soudem. [4] V zájmu „hospodárnosti a vhodnosti“ navrhli navrhovatelé, aby byl jako (procesní) opatrovník spolku ustanoven T. H., který je (procesním) opatrovníkem spolku v (několika dalších) řízeních vedených u Obvodního soudu pro Prahu 3 (konkrétně v řízeních vedených pod sp. zn. 19 C 62/2011, 18 C 133/2010, 11 C 118/2012 a 19 C 13/2015). [5] Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 7. 2016, č. j. 19 C 226/2016-58, vyhověl návrhu navrhovatelů a ustanovil spolku (procesního) opatrovníka T. H., (dále jen „opatrovník“). [6] Soud vyšel z toho, že ve spolku působí více osob, které o sobě tvrdí, že jsou oprávněny za spolek jednat. Přitom uvedl, že jakkoli navrhovatelé „brojí proti jednotlivým rozhodnutím (...), ve skutečnosti jde zejména o změnu statutárních orgánů,“ a tak „zůstává nadále sporné, zda změna statutárních orgánů proběhla po právu.“ Za těchto okolností není jasné, kdo je statutárním orgánem (resp. členem statutárního orgánu) spolku a v žádném z probíhajících řízení nevyšlo najevo, že by existovala jiná (další) osoba oprávněná za spolek v řízení jednat. [7] Otázku nebezpečí z prodlení soud posuzoval „ve vztahu a z pohledu obou účastníků a jejich postavení ve sporu.“ Přitom dospěl k závěru, že návrh na ustanovení (procesního) opatrovníka je „z pohledu právní jistoty“ důvodný. K tomu uvedl, že „otázka spornosti toho, kdo je vlastně oprávněn za žalovanou jednat (...) se rozhodnutím soudu o ustanovení opatrovníka (...) odstraňuje, resp. dovoluje pokračovat následně soudu v předmětném řízení pro účely vyřešení výše označených sporných otázek.“ Poté soud dodal, že opatrovník byl spolku ustanoven také v řízeních vedených u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 18 C 133/2010, 19 C 62/2011 a 7 C 269/2012. [8] K odvolání spolku (jednajícího J. M. a V. E.) Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 2. 2017, č. j. 22 Co 430/2016-115, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. [9] Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda odvolání podaly osoby oprávněné za spolek v řízeních jednat. Vyšel přitom z toho, že „výhradně a jedině ve vztahu k té části řízení, která se týká ustanovení opatrovníka,“ za spolek může jednat i ten, jehož oprávnění takto jednat je sporné. Takovou osobou je podle odvolacího soudu (mimo jiné) i J. M., neboť navrhovatelé v projednávané věci zpochybňují jeho volbu do funkce předsedy výboru (statutárního orgánu) spolku. [10] Poté odvolací soud přitakal závěrům soudu prvního stupně o tom, že ve spolku působí více osob, které o sobě tvrdí, že jsou oprávněny za spolek jednat, ale i tomu, že zůstává sporné, zda proběhla změna v obsazení výboru (statutárního orgánu) spolku po právu. K osobě opatrovníka odvolací soud uvedl, že jej považuje za vhodného, a to „v souladu se zásadou hospodárnosti řízení“. [11] Proti usnesení odvolacího soudu podal spolek (jednající J. M. a L. Š.) dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř., maje za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a sice otázky, zda soud může spolku ustanovit (procesního) opatrovníka z důvodu, že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za spolek jednat, jde-li o řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí, kterými byli odvoláni dřívější a jmenováni noví členové statutárního orgánu spolku. [12] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.) a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení. [13] Dovolatel předně uvádí, že navrhovatelé „opakovaně a bezdůvodně činí vůči dovolateli šikanózní návrhy“, a to zřejmě jako odplatu za to, že byli odvoláni z funkce členů výboru (statutárního orgánu) spolku. K tomu dodává, že podle jeho mínění neexistují důvody pro ustanovení (procesního) opatrovníka. Spolek přijal rozhodnutí o odvolání A.V. z funkce předsedy výboru (statutárního orgánu) spolku, jakož i o volbě J. M. do této funkce. Z toho je patrné, že za spolek je v projednávané věci oprávněn jednat J. M. (jako předseda statutárního orgánu spolku). Dovolatel má za to, že „pouze na základě tvrzení žalobce, která budou teprve prokazována (…) nelze uzavřít, že je sporné, kdo je oprávněn za dovolatele jednat“ (přitom odkazuje na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 22 Co 243/2011, a ze dne 12. 3. 2012, sp. zn. 22 Co 556/2011). [14] Dovolatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2850/99 (uveřejněný pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle něhož byl-li účastníku řízení ustanoven (procesní) opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem (např. s jeho zákonným zástupcem nebo s kolizním opatrovníkem), jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem. [15] Zájmy opatrovníka má dovolatel za rozporné se zájmy spolku. Odvolacímu soudu přitom vytýká, že (procesního) opatrovníka ustanovil „automaticky“, ačkoli dovolatel v jiných (paralelně probíhajících) řízeních uváděl, že opatrovník neplní své povinnosti a jedná v rozporu se zájmy spolku. K tomu odkazuje na vyjádření opatrovníka (datované 11. 5. 2016), v němž opatrovník uvedl, že role (procesního) opatrovníka nespočívá v tom, „aby dohlížel na to, aby proces zásadních změn v orgánech, změn vnitřní struktury (přijetí nových sportovních oddílů) a dalších srovnatelně závažných změn byl řádný, zákonný a souladný se stanovami.“ [16] Opatrovník se k dovolání vyjádřil tak, že posuzovat, zda jsou