28 Cdo 1191/2001 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1191/2001 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 8. 2001 Spisová značka:28 Cdo 1191/2001 ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.1191.2001.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1191/2001 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Pokorného, CSc., a soudců JUDr. Julie Muránské a JUDr. Josefa Rakovského o dovolání Ch., společnosti s ručením omezeným, zastoupené advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze 17.1.2001, sp.zn. 13 Co 344/2000, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. 13 C 111/97 (žalobce Ch., s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1. Č. o. i. a 2. E., akciové společnosti, zastoupené advokátkou, o 3.826.000 Kč), takto. I. Zrušují se rozsudek Městského soudu v Praze ze 17.1.2001, sp.zn. 13 Co 344/2000, i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 z 20.4.2000, čj. 13 C 111/97-98, ve výrocích označených II., III. a V. II. Věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení v uvedeném rozsahu. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal žalobou, podanou u soudu 13.9.1996, aby žalovaným bylo uloženo zaplatit mu společně a nerozdílně 3.826.000,- Kč na zadostiučinění za neoprávněný zásah do dobré pověsti žalující společnosti s r.o. a na náhradu škody a ušlého zisku, a další částku 153.080,- Kč na úhradu soudního poplatku, jakož i nákladů řízení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V žalobě se uvádělo, že dne 16.2.1996 byla v prodejně žalované společnosti s.r.o. zabezpečena inspektory Č. a. s. láhev piva (10 %) Ch.; láhev byla po čtyři dne transportována v mrazech (ve dne 16.2.-20.2.1996) do Prahy, kde byl v laboratoři údajně zjištěn v pivu „zákal se slabým sedimentem\". Aniž byla dána žalující společnosti možnost se k tomu vyjádřit, byly uvedené okolnosti uveřejněny v časopise „R. s.\" v článku pod názvy „Není pivo jako pivo\" a „Co prozradil test\" se zdůrazněním, že Ch. byl jediným pivem, které testu nevyhovělo. Článek převzaly a zveřejnily téměř všechny deníky v České republice a byly využity konkurencí žalobce na trhu s pivem; účinek článku se ihned po zveřejnění projevil rapidním poklesem zájmu o pivo Ch. a ztrátou odběratelů. Kromě takto zjištěného údajného nedostatku v jedné láhvi piva nebyla u žalující společnosti uplatněna žádná jiná reklamace. Podle názoru žalobce, opírajícího se i o znalecký posudek z 19.8.1996, nešlo u piva o zákal biologický, ani o zákal chemický, ale o zákal chladový, jehož příčinou byly nízké teploty ovlivňující vzorek při přepravě v chladu po dobu čtyř dnů. Žalobce dovozoval z neobjektivní a nevhodné prezentace zmíněných údajů v tisku, že tu došlo k neoprávněnému zásahu do dobré pověsti právnické osoby ve smyslu ustanovení § 19b odst. 3 občanského zákoníku, který měl za následek poškození žalující společnosti o mnoho milionů Kč; žalobce proto požadoval přiměřené zadostiučinění částkou 2 miliony Kč. Požadoval i náhradu za úbytek zisku 1.8226.000,- Kč, když v důsledku zmíněného článku došlo v období od 17.6.1996 do 31.8.1996 k poklesu prodeje piva Ch. o 8.981,78 hl; tato náhrada škody byla žalobcem požadována ve smyslu ustanovení § 420 a § 442 občanského zákoníku jako náhrada ušlého zisku. Žalobce ještě dodával, že vůči žalované E., a.s., opírá žalobu o ustanovení § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 81/1996 Sb., o periodickém tisku. Vydavatel uvedené tiskoviny („R. s.\") odpovídá za škodu způsobenou uveřejněním sugestivního a zjevně poškozujícího článku. Žalovaná Č. o. i. navrhla zamítnutí žaloby s tím, že publikovala výsledky kontroly výrobku z pivovaru Ch. na základě prokázaných, analytických rozborů, k čemuž je ze zákona oprávněna, a publikací uvedených údajů o výsledcích těchto rozborů nedošlo k porušení právních předpisů o obchodní inspekci a nebyla tedy žalobci způsobena škoda. Také žalovaná akciová společnost E. navrhla zamítnutí žaloby s tím, že zveřejnění výsledků testu, prováděného a vyhodnoceného Č. o. i., jako nezávislé kontrolní instituce, není v rozporu s ustanoveními § 19 a § 20 zákona č. 81/1966 Sb., která zahrnují jen zveřejnění takových informací, které nejsou nepravdivé nebo pravdu zkreslující. Šéfredaktor časopisu „R. s.\" nebyl žalobcem vyzván podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 81/1966Sb. ke zveřejnění tiskové opravy, a to zároveň s navrženým zněním opravy. Žalované vydavatelství časopisu „R. s.\" tedy neporušilo své povinnosti podle zákona o periodickém tisku. Soud prvního stupně vyslechl v řízení svědka F. L. a svědkyni Ing. J. H., CSc., vyžádal si zprávu od inspektorátu Č. o. i. v K. ohledně uskladnění vzorku piva Ch. v období od 16.2.1996 do 20.2.1996, provedl důkaz posudkem znalce z oboru pivovarnictví, vyžádal si zprávu Č. o. i. - sekce kontroly, vyžádal si výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským obchodním soudem v Praze, a provedl také důkaz revizním posudkem V. ú. p. v P. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 20.4.2000, čj. 13 C 111/97-98, byl zamítnut žalobní návrh žalobce, aby žalované Č. o. i. bylo uloženo zaplatit žalobci 3.826.000,- Kč. Žalované akciové společnosti E. bylo uloženo, aby zaplatila žalobci 400.000,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na „přiměřené zadostiučinění\". Bylo také rozhodnuto, že žalobce a žalovaná Č. o. i. nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem rozsudku soudu prvního stupně bylo vysloveno, že o nároku žalobce na náhradu škody ve výši 1.826.000,- Kč vůči žalované akciové společnosti E. a o nákladech řízení mezi žalobcem a touto žalovanou bude rozhodnuto konečným rozsudkem. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že z výsledků provedeného dokazování pokládá za zjištěno, že vzorky piva Ch. byly po odebrání inspektory Č. o. i. od 16.2. do 20.2.1996 uskladněny při teplotě od 2 do 8 stupňů Celsia. Podle názoru soudu prvního stupně toto uskladnění mohlo zapříčinit vznik chladového zákalu. Míra zákalu nebyla měřena podle příslušných norem ČSN, aby totiž toto měření bylo dvojí, jednak na počátku a jednak po skončení temperování. Bylo také shledáno, že autor článku v časopise „R. s.\" nazvaném „Není pivo jako pivo\" vycházel z výsledků testů, prováděných Č. o. i.; článek byl konzultován s touto inspekcí, aby nedošlo v článku k významovému posunu nebo ke zkreslení údajů. Časopis pravidelně uváděl testy různých druhů zboží a byla snaha vydavatelství, aby testování bylo podloženo objektivními informacemi; časopis „R. s.\" byl distribuován v nákladu 10.000 výtisků. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná Č. o. i. plnila svůj úkol, uložený jí zákonem č. 64/1986 Sb., který inspekci ukládá provádět příslušné zkoumání a uveřejňovat závěry ze své činnosti; v řízení nebylo také doloženo, že by žalovaná Č. o. i. porušila předpis svým provedeným zkoumáním vzorků piva. Soud prvního stupně byl také toho názoru, že sdělení obsažená v uvedeném článku v časopise „R. s.\" nemají charakter nepravdivých informací, nýbrž publikované sdělení bylo oficiálním postojem organizace, která je povolána ke zveřejňování takových závěrů. Podle názoru soudu prvního stupně samotné odebrání vzorku piva žalovanou obchodní inspekcí a nesprávné zacházení s ním nevedlo k poškození dobrého jména žalující právnické osoby ve smyslu ustanovení § 19b odst. 2 a 3 občanského zákoníku; tento postup neměl přímý dopad na chování odběratelů a konzumentů piva; pokud došlo ke škodě včetně ušlého zisku, pak tu není, podle názoru soudu prvního stupně, příčinná souvislost mezi škodou žalobce a jednáním žalované inspekce. Pokud šlo o žalovanou a.s. E., byl soud prvního stupně toho názoru, že byl-li v časopise „R. s.\", vydávaném touto žalovanou, uveřejněn údaj, že pivo žalobce bylo jediné ze zkoumaných piv, které nevyhovělo normě, pak uveřejnění této informace poškodilo pověst žalující právnické osoby; přitom pivo Ch. nebylo posuzováno podle příslušné normy ČSN o zkoušení piva a nebyly tedy podklady pro závěr, že pivo Ch. nevyhovovalo normě ČSN. Tato uveřejněná informace mohla ovlivnit značný počet osob údajem publikovaným v časopise, který vycházel v počtu 10.000 výtisků. Došlo tedy takto k neoprávněnému zásahu do dobré pověsti žalující právnické osoby, která se i vůči žalované a.s. E. domáhala přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích. Soud prvního stupně zároveň dodával, že tato žalovaná akciová společnost nemohla nést důsledky toho, že sdělený údaj o pivu Ch. vytiskly v nemalém počtu i jiné deníky a ostatní periodické tiskoviny. Proto této situaci odpovídalo, podle názoru soudu prvního stupně, aby žalo