28 Cdo 1667/2025 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1667/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 9. 2025 Spisová značka:28 Cdo 1667/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:28.CDO.1667.2025.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zmírnění křivd (restituce) Náhradní pozemek Dotčené předpisy:§ 11 odst. 1 předpisu č. 229/1991 Sb. § 6 odst. 1 předpisu č. 503/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1667/2025-1068 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců: a) E. P., b) Y. P., c) J. Ž., správce pozůstalosti J. Ž., zemřelého, d) Z. Z., e1) M. T., e2) K. T., e3) J. T., f) K. S., g) K. Š., h) Liga na ochranu zvířat České republiky, IČO 48137081, se sídlem v Praze 4, Brechtova 826/20, i) Sdružení Akhal-Teke.cz, IČO 70107734, se sídlem v Praze 7, U topíren 860/2, j) P. K., a k) J. K., všichni zastoupeni JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, proti žalované: Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupena JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 9 C 99/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. prosince 2024, č. j. 11 Co 102/2024-970, 11 Co 103/2024, t a k t o: Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2024, č. j. 11 Co 102/2024-970, 11 Co 103/2024, se ruší v části výroku I, v níž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatnému převodu pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, a věc se v uvedeném rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení; jinak se dovolání odmítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 17. 12. 2024, č. j. 11 Co 102/2024-970, 11 Co 103/2024, změnil rozsudek Okresního soudu v Domažlicích (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 12. 12. 2023, č. j. 9 C 99/2018-803, ve znění opravných usnesení ze dne 15. 3. 2024, č. j. 9 C 99/2018-854, a ze dne 5. 4. 2024, č. j. 9 C 99/2018-880, a ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 22. 3. 2024, č. j. 9 C 99/2018-870, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 5. 2024, č. j. 9 C 99/2018-899, ve výroku I tak, že nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, oddělený geometrickým plánem č. 98-256/2023, vyhotoveným L. Š., ověřeným P. L. dne 2. 11. 2023 pod č. 240/23, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše k. ú. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, oddělený geometrickým plánem č. 122-257/2023, vyhotoveným L. Š., ověřeným P. L. dne 3. 11. 2023 pod č. 242/23, parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc č. st. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, a parc. č. XY v k. ú. XY (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a zrušil jej v nákladovém výroku II a věc v uvedeném rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 2. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná při uspokojování restitučních nároků žalobců na vydání náhradních pozemků za pozemky, jež jim pro zákonné překážky nebylo lze vydat (§ 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen – „zákon o půdě“), postupovala liknavě a svévolně. Současně dovodil, že žalobci požadované náhradní zemědělské pozemky označené ve výroku I rozsudku odvolacího soudu jsou k převodu vhodné, když jejich převodu nebrání zákonné překážky (§ 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) ani jiné důvody. Žalobě o bezúplatný převod těchto pozemků do vlastnictví žalobců za účelem uspokojení jejich stávajícího restitučního nároku proto vyhověl. 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalovaná. Aniž vymezila předpoklady přípustnosti podaného dovolání, kritizovala ocenění pozemků odňatých oprávněným osobám, respektive závěry revizního znaleckého posudku České znalecké, a. s., z něhož odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně při ocenění vycházel. Dále předestřela otázku vhodnosti bezúplatného převodu pozemků parc. č. XY, XY, XY, XY a XY v k. ú. XY a parc. č. XY v k. ú. XY. Měla za to, že se odvolací soud při jejím řešení odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu. Odkazovala přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2021, sp. zn. 28 Cdo 3676/2020, ze dne 21. 4. 2021, sp. zn. 28 Cdo 550/2021, ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2891/2021, ze dne 15. 6. 2022, sp. zn. 28 Cdo 1360/2022, ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 220/2005, ze dne 24. 6. 2006, sp. zn. 30 Cdo 2021/2005, ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1547/2016, a ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017. Navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Žalobci ve svém vyjádření navrhli, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl. 5. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jímž je třeba poměřovat přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu usnesení vyjmenovaných v § 238a o. s. ř.), „není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolatelem vymezené otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. 6. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř. (jako v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání), přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). 7. Nevymezila-li tedy žalovaná ve vztahu k otázce ocenění oprávněným osobám odňatých pozemků předpoklady přípustnosti podaného dovolání (neuvedla, zda se odvolací soud při řešení uvedené otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo posuzoval otázku, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má být dovolacím soudem oproti jeho rozhodovací praxi posouzena jinak), je její dovolání v uvedeném rozsahu věcně neprojednatelné (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). 8. Kritizuje-li přitom dovolatelka hodnocení provedeného znaleckého dokazování odvolacím soudem, napadá tím najmě skutkové, a nikoliv právní konkluze. Platí přitom, že polemika se skutkovými závěry soudů nižšího stupně s účinností od 1. 1. 2013 nepředstavuje