28 Cdo 1726/2010 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1726/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 6. 2010 Spisová značka:28 Cdo 1726/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.1726.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Cena Předkupní právo Dotčené předpisy:§ 10 předpisu č. 95/1999Sb. § 602 obč. zák. § 605 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:11. 6. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1726/2010 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce Pozemkového fondu České republiky, IČ: 45797072, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupeného JUDr. Petrem Zderčíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Hradčanské náměstí 9, proti žalovaným: 1) L. H., a 2) Z. H., oběma zastoupeným JUDr. Petrem Dutkem, advokátem se sídlem v Přerově, Blahoslavova 2, o určení povinnosti uzavřít smlouvu, o určení neexistence věcného břemene a o určení neplatnosti nájemní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 136/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 1. 2010, č. j. 69 Co 482/2009 – 102, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 1. 2010, č. j. 69 Co 482/2009 – 102, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Soud prvního stupně ve výroku I. zamítl žalobu, prostřednictvím níž se žalobce domáhal, aby žalované 1) byla uložena povinnost uzavřít se žalobcem do deseti dnů od právní moci rozsudku smlouvu o převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. 327 (zahrada) v k. ú. P. (dále též „dotčený pozemek“), a to za podmínek uvedených v témže výroku. Soud prvního stupně ve výrocích II. a III. zamítl žalobu i v tom rozsahu, v němž se žalobce domáhal určení neexistence věcného břemene váznoucího na dotčeném pozemku ve prospěch žalovaného 2), respektive že nájemní smlouva uzavřená dne 2. 3. 2008 mezi žalovanou 1) jako pronajímatelkou a žalovaným 2) jako nájemcem, jejímž nepřímým předmětem je dotčený pozemek, je neplatná. Ve výrocích IV. a V. rozhodl soud prvního stupně o náhradě nákladů soudního řízení. Odvolací soud ve výroku I. záhlaví označeného rozsudku rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a ve výrocích II. a III. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V souzeném případě bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná 1) uzavřeli dne 12. 12. 2007 kupní smlouvu č. 1004710721, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k výše uvedenému pozemku ze žalobce na žalovanou 1), a to podle § 8 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 95/1999 Sb.“). Cena uvedeného pozemku byla v čl. IV smlouvy dohodnuta ve výši 550.000,- Kč. V témže bodě bylo též v souladu s § 10 zákona č. 95/1999 Sb. stanoveno, že stát má podle tohoto zákona k uvedenému pozemku předkupní právo jako právo věcné a že kupující je povinen státu pozemek nabídnout ke koupi za cenu, za kterou jej získal od prodávajícího (tedy od Pozemkového fondu). Dne 18. 2. 2008 byla žalobci na jeho formuláři doručena listina podepsaná žalovanou 1) nazvaná: „Nabídka pozemku ke koupi podle § 10 zákona č, 95/1999 Sb.[…], jež zahrnovala nabídku k odkoupení dotčeného pozemku za podmínek uvedených v čl. IV kupní smlouvy ze dne „14. 12. 2007, č. 1004710721“. Žalobce zaslal žalované přípis (doručený žalované dne 8. 4. 2008), v němž ji informoval o tom, že této nabídky využije a jako přílohu jí zaslal návrh kupní smlouvy, jímž by bylo vlastnické právo k dotčenému pozemku převedeno na žalobce v rámci jím „využitého“ předkupního práva. Dne 15. 4. 2008 poukázal žalobce na účet žalované částku 550.000,- Kč, přičemž na účet žalované byla tato částka připsána dne 16. 4. 2008. Dne 16. 4. 2008 byl žalobci doručen dopis žalované, v němž žalovaná sděluje, že žalobcem předloženou kupní smlouvu nemůže podepsat, neboť v návrhu je uvedeno, že pozemek není zatížen užívacími právy třetí osoby, „což není pravda“. Smlouvu o zřízení věcného břemene k dotčenému pozemku uzavřela žalovaná 1) se žalovaným 2) dne 25. 2. 2008 a nájemní smlouvu ohledně téhož pozemku dne 2. 3. 2008. Soud prvního stupně žalobu v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované 1) uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu vlastnického dotčenému pozemku, zamítl z toho důvodu, že žalobce nevyužil předkupního práva, nepřijal-li řádně nabídku žalované. Tuto nabídku soud prvního stupně kvalifikoval jako řádný návrh na uzavření smlouvy ve smyslu § 43a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) splňující veškeré náležitosti. Z nabídky je dostatečně určitě stanovena i kupní cena, a to odkazem na § 10 zákona č. 95/1999 Sb. a na článek IV. předmětné kupní smlouvy.S tímto hodnocením se však odvolací soud neztotožnil. K dotčenému pozemku sice žalobci vzniklo předkupní právo věcné povahy ve smyslu § 10 zákona č. 95/1999 Sb., avšak nabídka žalované 1) na odkup tohoto pozemku nebyla nabídkou řádnou. Na uvedený právní vztah se podpůrně aplikuje § 603 a násl. obč. zák. Podle těchto ustanovení musí osoba povinná z předkupního práva učinit nabídku osobě oprávněné ohlášením všech podmínek, za nichž nabízí svou věc ke koupi, a to – jde-li o nemovitost – písemnou formou. V nabídce podle § 605 věta poslední obč. zák. „musí osoba povinná z předkupního práva nabídnout osobě oprávněné k prodeji věc, přičemž tato nabídka je spojena s takovým návrhem kupní smlouvy (§ 43a odst. 1 obč. zák.), který může strana oprávněná bez dalšího přijmout ve smyslu § 43c obč. zák.“ Jestliže nedojde k řádnému ohlášení všech podmínek prodeje včetně návrhu na uzavření kupní smlouvy, pak nedošlo ani k řádnému ohlášení předkupního práva, a předkupní právo zůstane zachováno i v případě, že nebude vyplacena cena věci. Nabídka žalované 1) ze dne 14. 2. 2008 není řádnou nabídkou ve smyslu § 605 obč. zák., neboť neobsahuje jednu z podstatných náležitostí, a to kupní cenu, za niž má být prodej proveden, přičemž tuto náležitost nelze dovodit ani z odkazu na ustanovení § 10 zákona č. 95/1999 Sb., ani na čl. IV kupní smlouvy. Těmito odkazy není kupní cena vyjádřena výslovně a nepochybně. „Lze si jistě představit situaci, kdy osoba povinná nabízí nemovitost státu k prodeji (dle § 10 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb.), a přestože je povinna učinit nabídku za stejnou cenu, za jakou nemovitost nabyla, žádá z jakéhokoliv důvodu cenu vyšší (např. z důvodu zhodnocení věci), či naopak nižší (z důvodu znehodnocení věci). Nabídku je tedy nutno posoudit toliko jako „ohlášení úmyslu konkrétní nemovitost prodat, nikoliv jako ohlášení všech podmínek a současně návrh na uzavření smlouvy podle § 43a odst. 1 obč. zák.“ Naopak, nelze souhlasit se žalobcem, že nabídka nesplňuje náležitosti co do označení nabízené věci (uvedeného pozemku), a to ve smyslu zákona č. 265/1992 Sb. či § 4 zákona č. 344/1992 Sb. Předkupní právo žalobce k uvedenému pozemku proto nadále trvá. Přesto se však žalobce nemůže úspěšně domáhat nahrazení projevu vůle uzavřít s ním kupní smlouvu. To by mohl učinit pouze v případě porušení předkupního práva. Co se týče dalších žalobních návrhů (jež soud prvního stupně zamítl ve výrocích II. a III.), je třeba souhlasit se závěrem, že není dán naléhavý právní zájem žalobce na určení neexistence věcného břemene a neplatnosti nájemní smlouvy, když tento zájem nelze dovodit ani z existence předkupního práva, které stále trvá. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání. Dovolání je přípustné proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu v části, v níž byl potvrzen výrok I. rozsudku soudu prvního stupně. V části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, v níž byly potvrzeny výroky II. a III. rozsudku soudu prvního stupně, je dovolání též přípustné, neboť odvolací soud zde řešil otázku zásadně právně významnou. Dovolatel nesouhlasí s právním posouzením věci odvolacího soudu, že odkazem na § 10 zákona č. 95/1999 Sb. a čl. IV. kupní smlouvy není kupní cena nepochybně vyjádřena. I když nabídka žalované 1) ze dne 14. 2. 2008 kupní cenu (550.000,- Kč) neuvádí, jde o naprosto jasný projev vůle žalované 1) prodat uvedený pozemek za tuto částku, neboť žalovaná 1) v nabídce odkazuje nejen na § 10 zákona č. 95/1999 Sb., ale také na čl. IV. kupní smlouvy č. 1004710721. Jiná kupní cena je v režimu zákona č. 95/1999 Sb. vyloučena, neboť to tento zákon a také § 589 obč. zák. nedovol