Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci žalobkyně J. K., narozené XY, bytem XY, Rakouská republika, zastoupené JUDr. Romanem Heydukem, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 206/27, za účasti: 1) Lesy České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, identifikační …
28 Cdo 313/2020-1445
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci žalobkyně J. K., narozené XY, bytem XY, Rakouská republika, zastoupené JUDr. Romanem Heydukem, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 206/27, za účasti: 1) Lesy České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, identifikační číslo osoby: 42196451, 2) Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby: 69797111, 3) Krajská správa silnic Libereckého kraje, příspěvková organizace, se sídlem v Liberci, České mládeže 632/32, identifikační číslo osoby: 70946078, zastoupená Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem se sídlem v Děčíně, Řetězová 195/2, 4) Národní památkový ústav, státní příspěvková organizace, se sídlem v Praze 1, Valdštejnské náměstí 162/3, identifikační číslo osoby: 75032333, zastoupená JUDr. Josefem Mackem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Mšenská 3987/62, 5) Správa železnic, státní organizace, se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1003/7, identifikační číslo osoby: 70994234, 6) Tělovýchovná jednota Turnov, z. s., se sídlem v Turnově, Skálova 207, identifikační číslo osoby: 15045528, 7) město Turnov, se sídlem v Turnově, Antonína Dvořáka 335, identifikační číslo osoby: 00276227, zastoupené Mgr. Františkem Jarošem, advokátem se sídlem v Turnově, Antonína Dvořáka 287, 8) Tělocvičná jednota Sokol Turnov, se sídlem v Turnově, Skálova 540, 9) Česká republika – Státní pozemkový úřad, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, 10) Zemědělské družstvo Český ráj Všeň v likvidaci, se sídlem ve Všeni 124, identifikační číslo osoby: 00129151, 11) Strojní a traktorové stanice, odštěpný závod Turnov, odštěpný závod, se sídlem Turnov, Hrubý Rohozec, identifikační číslo osoby: 15043347, za vedlejšího účastenství na straně dalších účastníků řízení: MJ Trust s. r. o., se sídlem Turnov, Vesecko 484, identifikační číslo osoby: 08310297, zastoupená JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem v Malé Skále 397, HELIOS-OKNA, spol. s r. o., se sídlem Daliměřice 480, identifikační číslo osoby: 15043088, zastoupená Mgr. Pavlem Vernerem, advokátem se sídlem v Turnově, Palackého 211, Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 546/56, identifikační číslo osoby: 65993390, KADLEC, s. r. o., se sídlem Vesec 42, identifikační číslo osoby: 49287257, zastoupená Mgr. Františkem Jarošem, advokátem se sídlem v Turnově, Antonína Dvořáka 287, o žalobě podle části páté občanského soudního řádu – o nahrazení rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Semily ze dne 19. března 2003, č. j. PÚ – 1244/92, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 8 C 459/2004, o dovoláních Lesů České republiky, s. p., města Turnov, České republiky – Státního pozemkového úřadu a Národního památkového ústavu, státní příspěvkové organizace, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. června 2019, č. j. 30 Co 1/2018-1220, takto:
I.) Dovolání Národního památkového ústavu, státní příspěvkové organizace, se odmítá.
II.) Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. června 2019, č. j. 30 Co 1/2018-1220, a rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 12. září 2017, č. j. 8 C 459/2004-997, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Semilech k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
Skutkové a právní závěry okresního soudu a krajského soudu
(1) Žalobkyně se žalobou podle části páté občanského soudního řádu podanou u Okresního soudu v Semilech dne 19. 6. 2003 domáhá uspokojení restitučního nároku na vydání majetku konfiskovaného státem na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (dále „dekret č. 12/1945 Sb.“), původnímu vlastníkovi a právnímu předchůdci žalobkyně, K. D. F. W. (dále také „právní předchůdce žalobkyně“), a navrhuje, aby bylo rozhodnutím soudu nahrazeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Semily ze dne 19. 3. 2003, č. j. PÚ-1244/92, jímž bylo určeno, že žalobkyně není vlastnictví nemovitých věcí (pozemků) označených v přílohách č. 1 a č. 2 rozhodnutí.
(2) Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) k odvolání města Turnov, České republiky – Státního pozemkového úřadu, Národního památkového ústavu, státní příspěvkové organizace a České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a vedlejších účastníků na straně dalších účastníků řízení, a to obchodní korporace KADLEC, s. r. o. a Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvkové organizace, rozsudkem ze dne 18. 6. 2019, č. j. 30 Co 1/2018-1220, potvrdil mezitímní rozsudek Okresního soudu v Semilech (dále „soud prvního stupně“) ze dne 12. 9. 2017, č. j. 8 C 459/2004-997, jímž bylo rozhodnuto, že „K. D. F. W. byl oprávněnou osobou podle § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku“.
(3) Soudy obou stupňů se v řízeních před nimi probíhajících soustředily jak při zjišťování skutkového stavu věci, tak i při jeho právním posouzení výlučně na řešení otázky, zda právní předchůdce žalobkyně byl oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. (dále „zákon č. 243/1992 Sb.“). S poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2001, sp. zn. II. ÚS 326/98 (zmíněný nález, stejně jako dále uvedená rozhodnutí Ústavního soudu, je přístupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz), shledaly, že právní předchůdce žalobkyně nepozbyl státní občanství podle ústavního dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, ve znění účinném do 8. 6. 1949 (dále „dekret č. 33/1945 Sb.“), neboť získal osvědčení o zachování československého státního občanství ze dne 16. 12. 1947; státního občanství se vzdal na základě vlastní žádosti ze dne 26. 2. 1949 a k jeho znovunabytí došlo dne 25. 8. 1992. Námitky zpochybňující rozhodnutí o vystavení Osvědčení o zachování československého státního občanství ze dne 16. 12. 1947 považovaly za nedůvodné. Konstatovaly proto, že podmínka zachování československého státního občanství zakotvená v ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb. (slovy zákona „nabytí občanství zpět“) byla v případě právního předchůdce žalobkyně splněna. Ohledně dalšího předpokladu stanoveného v ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., a to neprovinění se proti československému státu, dospěly s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 4419/2007 (označený rozsudek, stejně jako dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu, je přístupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz), k závěru, že v rozhodnutí o zachování státního občanství podle dekretu č. 33/1945 Sb. je již obsažen pozitivní závěr o neprovinění se žadatele proti československému státu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb. Odvolací soud zvláště akcentoval, že judikaturu Nejvyššího soudu nelze nerespektovat a vymezovat se vůči ní. Ve shodě se soudem prvního stupně tak uzavřel, že K. D. F. W. byl oprávněnou osobou podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb.
II.
Dovolání a vyjádření k dovolání
(4) Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání státní podnik Lesy České republiky, s. p. [dále „dovolatel 1)“]. Má za to, že dovolání je přípustné ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), neboť otázka splnění zákonné podmínky neprovinění se K. D. F. W. proti československému státu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., jež byla Nejvyšším soudem řešena v rozsudku ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 4419/2007, má být dovolacím soudem posouzena jinak. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, jenž rozhodoval v kontextu citovaného rozsudku dovolacího soudu, podle kterého je v rozhodnutí o zachování státního občanství podle ustanovení § 2 dekretu č. 33/1945 Sb. již obsažen pozitivní závěr o neprovinění se žadatele proti československému státu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb. Vyjadřuje přesvědčení, že zákonodárce v ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb. vymezil podmínku zachování československého občanství a podmínku neprovinění se proti československému státu jako dvě samostatné podmínky, a tudíž při posuzování oprávněnosti žadatele o restituci musí být zkoumáno a prokázáno naplnění každé z těchto podmínek zvlášť, přičemž pro závěr o oprávněnosti nároku musí být uvedené p