Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na w…
28 Cdo 3148/2009
citace
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:18. 1. 2010
Spisová značka:28 Cdo 3148/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.3148.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Bezdůvodné obohacení
Platební rozkaz
Promlčení
Dotčené předpisy:§ 131a předpisu č. 109/1964Sb.
§ 1 odst. 1 předpisu č. 109/1964Sb.
§ 736 odst. 1 obch. zák.
§ 101 obč. zák.
§ 107 odst. 1 obč. zák.
§ 120 odst. 1 o. s. ř.
§ 174 odst. 3 o. s. ř.
§ 3 odst. 1 obč. zák.
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:15. 2. 2010
Podána ústavní stížnost
Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí
16.4.2010I.ÚS 1108/10-odmítnuto18.8.2010
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
28 Cdo 3148/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce Ing. Š. Ch., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) A., a. s. V. M., a 2) T., s. r. o., obě zastoupené advokátem, o zaplacení částky 75.784,- Kč s příslušenstvím a částky 1,548.512,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 12 C 290/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 2. 2009, č. j. 15 Co 326/2008-271, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
A. Předchozí průběh řízení
Žalobce se žalobou podanou dne 10. 12. 1998 domáhal zaplacení částky 777 968,- Kč s příslušenstvím za plnění poskytnuté ze smlouvy uzavřené dne 29. 1. 1991 s prvním žalovaným. Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému práce a služby spojené se zavedením výroby plastových oken a profilů a zaškolit jednoho pracovníka, první žalovaný se zavázal zaplatit jednorázovou částku 250 000,- Kč a po dobu deseti let platit podíl ve výši 2 promile z dosažených tržeb. Na základě dodatku ke smlouvě ze dne 19. 11. 1991 vstoupil do veškerých práv a povinností prvního žalovaného druhý žalovaný.
Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10. 8. 2005, č. j. 12 C 290/2003-111 žalobu ve vztahu k prvnímu žalovanému zamítl pro nedostatek pasivní legitimace. Pokud jde o druhého žalovaného, dospěl k závěru, že žalobci sice vznikl nárok na zaplacení jednorázové odměny ve výši 250 000,- Kč, ale částka mu nebyla přiznána, neboť žalovaní vznesli důvodnou námitku promlčení. Ustanovení smlouvy upravující nárok na podíl z tržeb bylo soudem shledáno neurčitým a nesrozumitelným, a proto i neplatným. Z neplatného právního úkonu tak žalobci nemohl vzniknout nárok na zaplacení.
Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce usnesením ze dne 11. 9. 2006, č. j. 12 C 290/2003-151, rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Dle odvolacího soudu je zřejmé, že žalobce uzavíral smlouvu ze dne 29. 1. 1991 za situace, kdy neměl oprávnění k podnikatelské činnosti, neboť podnikatelské oprávnění získal dne 4. 2. 1991. Proto také žalobce nemohl činit dne 29. 1. 1991 žádné hospodářské úkony a pokud přesto uzavřel hospodářskou smlouvu, jde o absolutně neplatný právní úkon. Dále však odvolací soud uvedl, že důvodnost žalobcových nároků lze posoudit po právní stránce jinak (např. z titulu vydání neoprávněného majetkového prospěchu).
Podáním ze dne 4. 1. 2007 doručeným soudu prvního stupně dne 5. 1. 2007, několikrát doplňovaným a naposledy měněným podáním ze dne 31. 10. 2007 a doručeným soudu dne 2. 11. 2007, se žalobce domáhal zaplacení částky 75 784,- Kč s příslušenstvím vůči prvnímu žalovanému a 1 548 512,- Kč s příslušenstvím vůči druhému žalovanému s odůvodněním, že jde o hodnotu plnění poskytnutého v době od 29. 1. 1991 do 30. 4. 1992 v podobě zavedení výroby a zpracování plastických hmot včetně výroby plastových oken a zaškolení jednoho pracovníka. Dále uvedl, že tato výroba byla uvedena do provozu od 30. 4. 1992.
Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí usnesením ze dne 14. 11. 2007, č. j. 12 C 290/2003 – 223, změnu žaloby připustil.
Okresní soud ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí, rozsudkem ze dne 29. 2. 2008, č. j. 12 C 290/2003-238, vázán právním názorem Krajského soudu v Ostravě, žalobu z titulu neoprávněného majetkového prospěchu zamítl, když dospěl k závěru, že výroba byla zahájena dne 30. 4. 1992 a po tomto datu již žalobce žalovaným žádné plnění neposkytl. Dále k námitce promlčení uvedl, že byla-li žaloba soudu doručena dne 10. 12. 1998, je nárok na vydání majetkového prospěchu ve smyslu § 107 obč. zák. promlčen v objektivní tříleté lhůtě.
Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 9. 2. 2009, č. j. 15 Co 326/2008-271 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Dle názoru odvolacího soudu je nutno posuzovat návrh žalobce na vydání bezdůvodného obohacení získaného bezesmluvním plněním v době od 29. 1. 1991 do 30. 4. 1992 jako nový návrh, jímž byly uplatněny nové nároky, a proto ke stavení běhu promlčecí lhůty nedošlo již žalobou ze dne 10. 12. 1998, ale až podáním ze dne 1. 10. 2007. Dále odvolací soud uzavřel, že nárok žalobce je promlčen v důsledku uplynutí promlčecích lhůt.
B. Dovolání a vyjádření k němu
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání došlé soudu 27. 4. 2009 doplněné podáním došlým 1. 6. 2009, jehož přípustnost spatřoval v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť jde o věc zásadního právního významu. Jako dovolací důvod uvedl vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci /§ 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř./, a nesprávné právní posouzení věci /§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř./. Konkrétně v dovolání namítal, že
a) ve vztahu k promlčecí lhůtě je třeba uplatnit ustanovení § 107 odst. 2 z. č. 109/1964 Sb. a desetiletou promlčecí lhůtu,
a)
b) skutek, který žalobce vymezil již při podání žaloby, je totožný po celou dobu řízení a dle dovolatele se proto stále jedná o nárok spočívající ve spolupráci účastníků a právní posouzení je z tohoto důvodu nerozhodné,
c) soudy obou stupňů opakovaně nepřihlédly k tvrzeným a prokázaným skutečnostem,
d) na vydání platebního rozkazu reagovali žalovaní pouze podáním blanketního odporu, aniž by v danou chvíli cokoliv relevantního vznesli,
e) v daném případě jsou dány výjimečné důvody spočívající v mimořádné tvrdosti pro dovolatele, pro které měly soudy uplatněné námitce promlčení odepřít účinky,
f) smlouva datovaná ke dni 29. 1. 1991 je platná.
Žalované se k dovolání nevyjádřily.
C. Přípustnost
Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou prostřednictvím advokáta a splňuje formální obsahové znaky předepsané § 241a odst. 1 o. s. ř.
Protože dovolání žalobce směřuje proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil ve věci samé rozsudek prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl stejně jako ve svém předchozím rozsudku, může být přípustnost dovolání založena jen za podmínky upravené v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tj. pokud dovolací soud, za použití hledisek příkladmo uvedených v ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Ten je podle § 237 odst. 3 o.s.ř. dán zejména tehdy, řeší-li napadené rozhodnutí právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolání není přípustné.
1.
1. K námitce ad a) týkající se délky promlčecí lhůty a jejího běhu.
Žalovaní získali majetkový prospěch poskytnutím prací a služeb provedených v době od 29. 1. 1991 do 30. 4. 1992, které spočívaly v zavádění výroby plastových oken a profilů a dále v zaškolení jednoho pracovníka. Výroba byla zahájena, resp. k předání výroby do provozu došlo dne 30. 4. 1992.
Dovolací soud posoudil otázku promlčení žalobcova nároku na majetkový prospěch jak pro případ platnosti, tak i neplatnosti smlouvy uzavřené dne 29. 1. 1991.
Hospodářská smlouva mezi žalobcem a prvním žalovaným byla uzavřena dne 29. 1. 1991, tedy za účinnosti zákona č. 109/1964 Sb. (dále jen hospodářský zákoník), který byl zrušen zákonem č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.) ze dne 5. 11. 1991 s účinností od 1. 1. 1992.
Podle § 1 odst. 1 hospodářského zákoníku hospodářský zákoník upravuje vztahy vznikající při podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob (dále jen "organizace"), oprávněných k této činnosti podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, vztahy při hospodářském styku právnických osob a majetkovou odpovědnost v těchto vztazích.
Podle § 736 odst. 1 věty první a druhé obch. zák. se tímto zákonem řídí právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.