28 Cdo 777/2012 — Nejvyšší soud

28 Cdo 777/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 4. 2012 Spisová značka:28 Cdo 777/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.777.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Církev (náboženská společnost) Rehabilitace (soudní i mimosoudní) Žaloba určovací Dotčené předpisy:§ 29 předpisu č. 229/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 5. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 3.8.2012II.ÚS 2973/12JUDr. Dagmar Lastoveckáodmítnuto19.2.2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 777/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josef Rakovského a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause o dovolání dovolatele Ing. J. K., zastoupeného Zuzanou Nussbergerovou, advokátkou, 130 00 Praha 3, Čajkovského 8, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Co 177/2010, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 6 C 424/2006 (žalobce Okresního státního zastupitelství Praha-západ, 150 00 Praha 5, Zborovská 11, proti žalovaným: 1. Pozemkovému fondu ČR, IČ 4579 7072, 130 00 Praha 1, Husinecká 1024/11a, zastoupenému JUDr. Ivanou Slivkaničovou, advokátkou, 110 00 Praha 1, Na Poříčí 1079/3a, a 2. Ing. J. K., zastoupenému Mgr. Janem Nussbergerem, advokátem, 130 00 Praha 3, Čajkovského 8, o určení neplatnosti smluv, za účasti vedlejšího účastníka řízení (na straně žalobce) Královské kanonie premonstrátů na Strahově, IČ 0041 5090, 110 00 Praha 1, Strahovské nádvoří 1/132), takto: I. Dovolání dovolatele se odmítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalobce, podané u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 65 C 424/2006, bylo posléze rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Praha-západ z 15. 9. 2009, č. j. 6 C 424/2006-70. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo určeno, že jsou neplatné smlouvy ze 3. 4. 1948 o převodu pozemků z Pozemkového fondu ČR na Ing. J. K.: a) č. 3.3 R 98/91, vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu Praha-západ č. j. V 6-2339/99 (zapsaným dne 25. 8. 1999 s právními účinky vkladu dnem 7. 6. 1999) b) č. 4 – 3 R 98/81, vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu Praha-západ č. j. V 6 2338/99 (zapsaným dne 24. 8. 1999 s právními účinky vkladu dnem 7. 6. 1999), c) č. 5-3 R 98/81, vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu Praha-západ č. j. V 6 2340/99 (zapsaným dne 9. 9. 1999 s právními účinky vkladu dnem 7. 9. 1999). Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O odvolání žalovaného Ing. J. K. proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Co 177/2010. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu Praha-západ z 15. 9. 2009, č. j. 6 C 4242006-71 (ve znění opravného usnesení z 9. 11. 2010, č. j. 6 C 424/2006-109) změněn tak, že byla žaloba žalobce zamítnuta v té části žalobního návrhu, domáhající se určení neplatnosti smlouvy z 3. 4. 1948, č. 3-3 R 98/81, vložené do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu Praha-západ, č. j. V 6 -2339, dne 25. 8. 1999, „pokud byl převáděn pozemek ve zjednodušené evidenci pozemků (původně PK č. 253) v hodnotě 6.108,65 Kč“. Jinak byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení 1.810,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Rovněž bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem, žalovaným Pozemkovým fondem ČR a žalovaným Ing. J. K. a ve vztahu mezi uvedeným vedlejším účastníkem řízení a žalovaným Pozemkovým fondem ČR nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení o odvolání. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal (podle § 212, § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu ve znění účinném v době vyhlášení tohoto rozsudku) odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru uvedenému ve výrocích I. a II. rozsudku odvolacího soudu ze 14. 7. 2011. Odvolací soud poukazoval na výsledky zjištění v tomto řízení, podle nichž žalovaný Pozemkový fond ČR uzavřel dne 3. 4. 19987 se žalovaným Ing. J. K. tři smlouvy o převodu 12 pozemků v katastrálním území H.; šlo o pozemky, na něž Ing. J. K. restituční nároky získal postoupením a na základě těchto nároků pak žalovaný Ing. J. K. získal tyto pozemky bezúplatně; vloženo bylo vlastnické právo k uvedeným pozemkům i do katastru nemovitostí. Všechny tyto pozemky (s výjimkou jednoho pozemku parc. č. 253 v katastrálním území H.) byly původně ve vlastnictví „Kláštera na Strahově v Praze, řádu premonstrátů“. Žalující okresní státní zastupitelství Praha-západ tu využilo svého práva podle ustanovení § 42 zákona č. 283/1993 Sb. a podalo žalobu o neplatnost smluv o převodu uvedených pozemků, a to pro porušení blokačního ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., podle něhož nelze majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, převádět do vlastnictví jiným osobám, až do přijetí zákonů o tomto majetku. Šlo tu o pozemky, které byly kdysi státem zabrány podle zákona č. 215/1919 Sb., ale od roku 1926 byly tyto pozemky postupně ze záboru propuštěny a podle zákona č. 142/1947 Sb. (o druhé pozemkové reformě) přešly na stát, ale ke dni 25. 2. 1948 byl uvedený řád premonstrátů ještě jejich původním vlastníkem; to však neplatilo ohledně pozemku parc. č. 253 (PK) v katastrálním území H., ohledně něhož nebylo prokázáno, že by uvedený řád premonstrátů byl ke dni 25. 2. 1948 jeho vlastníkem. Odvolací soud proto podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu změnil rozsudek soudu prvního stupně jen co do zamítnutí žaloby žalobce ohledně pozemku parc. č. 253 (PK) v hodnotě 6.808,65 Kč; jinak byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrzen jako věcně správným podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu. O nákladech řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud s přihlížením k tomu, že se účastníci řízení práva na jejich náhradu vzdali. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 i § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen dne 15. 9. 2011 advokátu., který žalovaného Ing. J. K. v řízení před soudy obou stupňů zastupoval, a dovolání ze strany tohoto dovolatele bylo podáno u soudu prvního stupně dne 30. 9. 2011, tedy ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu. Dovolání dovolatele směřovalo proti výroku II. rozsudku Krajského soudu v Praze ze 14. 7. 2011 (sp. zun. 25 Co 177/2011), kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ z 5. 9. 2009, č. j. 6 C 424/2006-71 (ve znění opravného usnesení z 9. 11. 2010, č. j. 6 C 424/2006-109) a proti výrokům o nákladech řízení (označených II., III. a IV.). Dovolatel má za to, že je jeho dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 občanského soudního řádu a jako dovolací důvod uplatňoval, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věcí (§ 241a odst. 2 písm. b/ občanského soudního řádu). Dovolatel ve svém dovolání uváděl: 1. Dovolatel především namítá, že v daném případě byla v tomto soudním řízení nesprávně posouzena jeho námitka, že tomuto řízení brání překážka litispendence i překážka věci rozsouzené. Dovolatel totiž poukazoval na to, že před Okresním soudem Praha-západ pod sp. zn. 6 C 1257/2000 probíhala řízení, jímž se žalobce Pozemkový fond ČR domáhal svou žalobou proti žalovanému Ing. J. K. určení, že Pozemkový fond ČR je vlastníkem pozemků, které byly na tohoto žalovaného převedeny v rozporu s ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb.; podle názoru dovolatele byla tu dána totožnost předmětu řízení i účastníků řízení jako v nynějším občanském soudním řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 424/2006 Okresního soudu Praha-západ, když v uvedeném předchozím soudním řízení byla jako předběžná otázka posuzována otázka neplatnosti týchž smluv jako v řízení pod sp. zn. 6 C 424/2006 Okresního soudu Praha-západ. Dále dovolatel poukazoval na to, že i v řízení vedeném před Okresním soudem Praha-západ pod sp. zn. 6 C 1001/2003 je mezi žalobcem Královskou kanonií premonstrátů na Strahově a žalovaným Pozemkovým fondem ČR řešena otázka vlastnictví k týmž pozemkům převedeným na Ing. J. K. smlouvami z 3. 4. 1998; v tomto sporu bylo mimo jiné opět uplatňováno, že tyto smlouvy jsou pro rozpor s ustanoven